Marie Zdeňka Baborová-Čiháková: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 15. 10. 2011, 22:32

PhDr. Marie Zdeňka Baborová-Čiháková (17. 1. 1877 Praha – 29. 9. 1937 Čelákovice) byla česká botanička a zooložka, první žena v Rakousku-Uhersku, která byla promována doktorem filosofie.

Narodila se v rodině bubenečského řídícího učitele Josefa Babora. Do obecné i měšťanské školy chodila na Starém Městě u sv. Jakuba. Ve studiích pokračovala na soukromé střední dívčí škole spolku Minerva, založeného v Praze koncem 19. století Eliškou Krásnohorskou a středoškolská studia zakončila maturitní zkouškou 14. července 1896 na c. k. akademickém gymnasiu v Praze. Již předtím se v roce 1895 stala hospitantkou na c. k. české universitě Karlo-Ferdinandově v Praze, kde studovala u významných osobností, jakými byli prof. Vejdovský, Woldřich, Čelakovský, Frič, Palacký, Šafařík ad. Současně studovala některé teoretické obory na české fakultě lékařské v ústavu prof. dr. J. V. Rohona, dále zoologii a botaniku na filosofické fakultě německé university Pražské u prof. dr. B. Hatschka, dr. C. J. Coriho, dr. R. Wettsteina ryt. z Westersheimu a dr. V. Schiffnera.

Absolutoria dosáhla dne 30. července 1900 a dne 17. června 1901 byla jako první žena v Rakousku-Uhersku slavnostně promována v Praze na doktorku filosofie. Po celou dobu studií jí byl mecenášem strýc, rada vrchního zemského soudu Alois Babor a mravní oporou její bratr Josef Babor, pozdější profesor všeobecné biologie na lékařské fakultě university v Bratislavě. Podnikla několik zahraničních studijních cest, např.: Vídeň, Štýrský Hradec, Lublaň, Terst, Rovignu, Záhřeb, Pešť, Vratislav, Berlín, Mnichov, Stuttgart, Strassburg, Curych, Basilej, Nanzy a Paříž a v roce 1901 se zúčastnila „V. internationálního kongressu zoologického“ v Berlíně.

Po promoci pracovala jako asistentka v Ústavu pro zoologii, srovnávací anatomii a embryologii Karlovy Univerzity. Společně se svým bratrem se podílela na Velkém ilustrovaném přírodopisu všech tří říší pod redakcí prof. J. Jandy a zpracovala také některá hesla pro Ottův slovník naučný.

V roce 1903 se provdala za Stanislava Čiháka, ředitele První diskontní společnosti v Praze a od roku 1910 spolumajitele továrny na zemědělské stroje v Čelákovicích - firma „Červinka a Čihák“. Měli spolu dvě dcery, z nichž mladší ve věku 14 let zemřela na následky španělské chřipky. Do konce svého života žili v domě čp. 319 v Palackého ulici v Čelákovicích a místo jejich posledního odpočinku je v rodišti manžela, v Jílovém u Prahy.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[PhDr.]] '''Marie Zdeňka Baborová-Čiháková''' (17. 1. 1877 [[Praha]] – 29. 9. 1937 [[Čelákovice]]) byla česká botanička a zooložka, první žena v Rakousku-Uhersku, která byla [[promoce|promovana]] doktorem filosofie.
+[[PhDr.]] '''Marie Zdeňka Baborová-Čiháková''' (17. 1. 1877 [[Praha]] – 29. 9. 1937 [[Čelákovice]]) byla česká botanička a zooložka, první žena v Rakousku-Uhersku, která byla [[promoce|promována]] doktorem filosofie.
 Narodila se v rodině [[bubeneč]]ského řídícího učitele Josefa Babora. Do obecné i měšťanské školy chodila na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]] u sv. Jakuba. Ve studiích pokračovala na soukromé střední dívčí škole spolku [[Minerva (dívčí gymnázium)|Minerva]], založeného v Praze koncem 19. století [[Eliška Krásnohorská|Eliškou Krásnohorskou]] a středoškolská studia zakončila maturitní zkouškou 14. července 1896 na c. k. akademickém gymnasiu v Praze. Již předtím se v roce 1895 stala hospitantkou na [[Univerzita Karlova|c. k. české universitě Karlo-Ferdinandově v Praze]], kde studovala u významných osobností, jakými byli prof. Vejdovský, Woldřich, Čelakovský, Frič, Palacký, Šafařík ad. Současně studovala některé teoretické obory na české [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|fakultě lékařské]] v ústavu prof. dr. J. V. Rohona, dále zoologii a botaniku na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|filosofické fakultě]] německé university Pražské u prof. dr. B. Hatschka, dr. C. J. Coriho, dr. R. Wettsteina ryt. z Westersheimu a dr. V. Schiffnera.
-Absolutoria dosáhla dne 30. července 1900 a dne 17. června 1901 byla jako první žena v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] slavnostně promována v Praze na [[doktor filozofie|doktorku filosofie]]. Po celou dobu studií jí byl mecenášem strýc, rada vrchního zemského soudu Alois Babor a mravní oporou její bratr [[Josef Babor]], pozdější profesor všeobecné biologie na lékařské fakultě university v Bratislavě. Podnikla několik zahraničních studijních cest, např.: Vídeň, Štýrský Hradec, Lublaň, Terst, Rovignu, Záhřeb, Pešť, Vratislav, Berlín, Mnichov, Stuttgart, Strassburg, Curych, Basilej, Nanzy a Paříž a v roce 1901 se zúčastnila „V. internationálního kongressu zoologického“ v Berlíně.
+Absolutoria dosáhla dne 30. července 1900 a dne 17. června 1901 byla jako první žena v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] slavnostně promována v Praze na [[doktor filozofie|doktorku filosofie]]. Po celou dobu studií jí byl mecenášem strýc, rada [[Vrchní zemský soud v Praze|vrchního zemského soudu]] Alois Babor a mravní oporou její bratr [[Josef Babor]], pozdější profesor všeobecné biologie na lékařské fakultě university v Bratislavě. Podnikla několik zahraničních studijních cest, např.: Vídeň, Štýrský Hradec, Lublaň, Terst, Rovignu, Záhřeb, Pešť, Vratislav, Berlín, Mnichov, Stuttgart, Strassburg, Curych, Basilej, Nanzy a Paříž a v roce 1901 se zúčastnila „V. internationálního kongressu zoologického“ v Berlíně.
 Po promoci pracovala jako asistentka v Ústavu pro zoologii, srovnávací anatomii a embryologii Karlovy Univerzity. Společně se svým bratrem se podílela na ''Velkém ilustrovaném přírodopisu všech tří říší'' pod redakcí prof. J. Jandy a zpracovala také některá hesla pro [[Ottův slovník naučný]].
-V roce 1903 se provdala za [[Stanislav Čihák|Stanislava Čiháka]], ředitele První diskontní společnosti v Praze a od roku 1910 spolumajitele továrny na zemědělské stroje v Čelákovicích - firma „Červinka a Čihák“. Měli spolu dvě dcery, z nichž mladší ve věku 14 let zemřela na následky španělské chřipky. Do konce svého života žili v domě čp. 319 v Palackého ulici v Čelákovicích a místo jejich posledního odpočinku je v rodišti manžela, v [[Jílové u Prahy|Jílovém u Prahy]].
+V roce 1903 se provdala za Stanislava Čiháka, ředitele První diskontní společnosti v Praze a od roku 1910 spolumajitele továrny na zemědělské stroje v Čelákovicích - firma „Červinka a Čihák“. Měli spolu dvě dcery, z nichž mladší ve věku 14 let zemřela na následky španělské chřipky. Do konce svého života žili v domě čp. 319 v Palackého ulici v Čelákovicích a místo jejich posledního odpočinku je v rodišti manžela, v [[Jílové u Prahy|Jílovém u Prahy]].
 {{DEFAULTSORT:Baborová-Čiháková, Marie Zdeňka}}