Sociální mobilita: Porovnání verzí
→Dělení: doplneni chybejici mezery |
→Dělení: doplneni chybejici mezery |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Dále se rozlišuje sociální mobilita individuální a skupinová. Vedle změny pozice jedince může docházet i k změně pozice skupin (např. změny [[společenská pozice|společenské pozice]] [[Židé|Židů]] v dějinách, změna prestiže povolání horník v [[Česko|ČR]]). |
Dále se rozlišuje sociální mobilita individuální a skupinová. Vedle změny pozice jedince může docházet i k změně pozice skupin (např. změny [[společenská pozice|společenské pozice]] [[Židé|Židů]] v dějinách, změna prestiže povolání horník v [[Česko|ČR]]). |
||
Sociální mobilita může probíhat v rámci života jedince (''intragenerační'' sociální mobilita). Liší-li se [[sociální status]] jednoduše řečeno ob generaci - postavení babičky a vnučky, nebo dědečka a jeho vnuka (vždy se uvažuje o jednom nebo druhém pohlaví,nikdy v kombinaci),pak mluvíme o ''mezigenerační'' neboli „Intergenerační“ sociální mobilitě. |
Sociální mobilita může probíhat v rámci života jedince (''intragenerační'' sociální mobilita). Liší-li se [[sociální status]] jednoduše řečeno ob generaci - postavení babičky a vnučky, nebo dědečka a jeho vnuka (vždy se uvažuje o jednom nebo druhém pohlaví, nikdy v kombinaci),pak mluvíme o ''mezigenerační'' neboli „Intergenerační“ sociální mobilitě. |
||
Sociální mobilita úzce souvisí se [[sociální stratifikace|stratifikačním]] systémem. Některé systémy mobilitu podporují více, jiné méně, některé ji vůbec neumožňují (např. [[kasta|kastovní]] systém). |
Sociální mobilita úzce souvisí se [[sociální stratifikace|stratifikačním]] systémem. Některé systémy mobilitu podporují více, jiné méně, některé ji vůbec neumožňují (např. [[kasta|kastovní]] systém). |
||
Verze z 15. 10. 2011, 01:08
Sociologický pojem sociální mobilita označuje přechod individua, sociálního objektu nebo hodnoty z jedné pozice na druhou. Tento pojem do sociologie uvedl Pitirim Sorokin v roce 1927.
Dělení
Sociální mobilita se dělí na horizontální a vertikální. Horizontální sociální mobilita je přechod z jedné skupiny do jiné v rámci jedné úrovně (např. změna občanství, změna bydliště, sňatek, rozvod). Vertikální mobilitou se míní přesun individua z jedné vrstvy do druhé. Ta může být jak vzestupná (např. zvýšení vzdělání, kariérní postup), tak sestupná (nezaměstnanost).
Dále se rozlišuje sociální mobilita individuální a skupinová. Vedle změny pozice jedince může docházet i k změně pozice skupin (např. změny společenské pozice Židů v dějinách, změna prestiže povolání horník v ČR).
Sociální mobilita může probíhat v rámci života jedince (intragenerační sociální mobilita). Liší-li se sociální status jednoduše řečeno ob generaci - postavení babičky a vnučky, nebo dědečka a jeho vnuka (vždy se uvažuje o jednom nebo druhém pohlaví, nikdy v kombinaci),pak mluvíme o mezigenerační neboli „Intergenerační“ sociální mobilitě.
Sociální mobilita úzce souvisí se stratifikačním systémem. Některé systémy mobilitu podporují více, jiné méně, některé ji vůbec neumožňují (např. kastovní systém). V této souvislosti se také někdy hovoří o čistě askriptivní společnosti. Z hlediska propustnosti hranic mezi jednotlivými segmenty sociální stratifikace jde o společnost sociálně uzavřenou. Druhým extrémem je utopická společnost rovných šancí, v níž pouze talent, schopnosti a výkon člověka určují, jakou profesi a odtud sociální status a privilegia získá. Taková společnost se často nazývá zásluhová, výkonová nebo meritokratická. V takovém případě se hovoří o společnosti sociálně otevřené, s možností velké sociální mobility.
Hovoříme-li o otevřenosti společnosti, je třeba odhlédnout od tzv. strukturní mobility, která je jen důsledkem technologického pokroku a nevypovídá nic o sociálně politickém vývoji společnosti směrem k větší otevřenosti.