Litevci: Porovnání verzí
m robot přidal: da:Litauere |
m typo |
||
| Řádek 42: | Řádek 42: | ||
'''Litevci''' jsou [[Evropa|evropský]] národ, patřící k baltským [[národ]]ům, které obývají východní pobřezí [[Baltské moře|Baltského moře]]. Hovoří [[litevština|litevským jazykem]], který náleží do východobaltské větve [[Baltské jazyky|baltských jazyků]]. Vírou jsou většinou [[katolík|katolíci]], čimž se mj. od jiných baltských národů odlišují. |
'''Litevci''' jsou [[Evropa|evropský]] národ, patřící k baltským [[národ]]ům, které obývají východní pobřezí [[Baltské moře|Baltského moře]]. Hovoří [[litevština|litevským jazykem]], který náleží do východobaltské větve [[Baltské jazyky|baltských jazyků]]. Vírou jsou většinou [[katolík|katolíci]], čimž se mj. od jiných baltských národů odlišují. |
||
Území dnešní Litvy bylo obýváno několika baltskými kmeny ([[Jotvingové|Jotvingy]] apod.). Během několika stoletích a hlavně během [[Litevské velkoknížectví|litevského velkoknížectví]], se několik kmenů spojilo v litevský národ, hlavně jako obrana proti [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] a [[Východní Slované|východním Slovanům]]. Litevci také jako jedni z posledních v Evropě přijali |
Území dnešní Litvy bylo obýváno několika baltskými kmeny ([[Jotvingové|Jotvingy]] apod.). Během několika stoletích a hlavně během [[Litevské velkoknížectví|litevského velkoknížectví]], se několik kmenů spojilo v litevský národ, hlavně jako obrana proti [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] a [[Východní Slované|východním Slovanům]]. Litevci také jako jedni z posledních v Evropě přijali křesťanství a to roku [[1387]]. Území litevského vlivu se časem měnila, velká část populace žila v severozápadní [[Bělorusko|Bělorusku]], také v dnešní ruské [[Kaliningradská oblast|kaliningradské oblasti]] a v některých částech [[Polsko|Polska]] a [[Lotyšsko|Lotyšska]]; jejich jazyk postupně mizel, protože někteří Litevci dávali během [[Polsko-litevská unie|polsko-litevské unie]] přednost [[Polština|polštině]] a ve [[Východní Prusko|východním Prusku]] [[němčina|němčině]]. |
||
Po [[dělení Polska]] připadla většina území Litvy pod [[Ruské impérium|carské Rusko]] a Litevci se museli bránit rusifikaci. Po [[první světová válka|první světové válce]] získala Litva samostatnost, což pomohlo ve spojení národa a litevšina byla jako jazyk schválena. Nicméně oblast s městem [[Vilnius]] se ocitla v Polsku, město [[Klajpeda]] bylo roku [[1939]] znovu připojeno k Německu a roku [[1940]] byla Litva obsazena [[Sovětský svaz|SSSR]], který zde ustanovil [[Litevská sovětská socialistická republika|Litevskou SSR]]. Po [[Operace Barbarossa|operaci Barbarossa]] se Litva dostala pod [[Nacistické Německo|Třetí říši]], po německém ústupu znovu pod SSSR, což mělo za výsledek zničení litevských komunit v [[Malá Litva|malé (pruské) Litvě]], bývalé části východního Pruska, dnes Kalingradské oblasti. Od roku [[1991]] je Litva opět samostatná. Během ruské a ve [[20. století]] sovětské nadvlády se Litevcům podařilo |
Po [[dělení Polska]] připadla většina území Litvy pod [[Ruské impérium|carské Rusko]] a Litevci se museli bránit rusifikaci. Po [[první světová válka|první světové válce]] získala Litva samostatnost, což pomohlo ve spojení národa a litevšina byla jako jazyk schválena. Nicméně oblast s městem [[Vilnius]] se ocitla v Polsku, město [[Klajpeda]] bylo roku [[1939]] znovu připojeno k Německu a roku [[1940]] byla Litva obsazena [[Sovětský svaz|SSSR]], který zde ustanovil [[Litevská sovětská socialistická republika|Litevskou SSR]]. Po [[Operace Barbarossa|operaci Barbarossa]] se Litva dostala pod [[Nacistické Německo|Třetí říši]], po německém ústupu znovu pod SSSR, což mělo za výsledek zničení litevských komunit v [[Malá Litva|malé (pruské) Litvě]], bývalé části východního Pruska, dnes Kalingradské oblasti. Od roku [[1991]] je Litva opět samostatná. Během ruské a ve [[20. století]] sovětské nadvlády se Litevcům podařilo ubránit se [[Rusifikace|rusifikaci]] a oproti jiným baltským zemím má Litva relativně malý podíl [[Rusové|Rusů]] v zemi (cca 5.1%) |
||
[[Kategorie:Národy Evropy]] |
[[Kategorie:Národy Evropy]] |
||
Verze z 9. 10. 2011, 12:00
Šablona:Infobox etnické skupiny Litevci jsou evropský národ, patřící k baltským národům, které obývají východní pobřezí Baltského moře. Hovoří litevským jazykem, který náleží do východobaltské větve baltských jazyků. Vírou jsou většinou katolíci, čimž se mj. od jiných baltských národů odlišují.
Území dnešní Litvy bylo obýváno několika baltskými kmeny (Jotvingy apod.). Během několika stoletích a hlavně během litevského velkoknížectví, se několik kmenů spojilo v litevský národ, hlavně jako obrana proti řádu německých rytířů a východním Slovanům. Litevci také jako jedni z posledních v Evropě přijali křesťanství a to roku 1387. Území litevského vlivu se časem měnila, velká část populace žila v severozápadní Bělorusku, také v dnešní ruské kaliningradské oblasti a v některých částech Polska a Lotyšska; jejich jazyk postupně mizel, protože někteří Litevci dávali během polsko-litevské unie přednost polštině a ve východním Prusku němčině.
Po dělení Polska připadla většina území Litvy pod carské Rusko a Litevci se museli bránit rusifikaci. Po první světové válce získala Litva samostatnost, což pomohlo ve spojení národa a litevšina byla jako jazyk schválena. Nicméně oblast s městem Vilnius se ocitla v Polsku, město Klajpeda bylo roku 1939 znovu připojeno k Německu a roku 1940 byla Litva obsazena SSSR, který zde ustanovil Litevskou SSR. Po operaci Barbarossa se Litva dostala pod Třetí říši, po německém ústupu znovu pod SSSR, což mělo za výsledek zničení litevských komunit v malé (pruské) Litvě, bývalé části východního Pruska, dnes Kalingradské oblasti. Od roku 1991 je Litva opět samostatná. Během ruské a ve 20. století sovětské nadvlády se Litevcům podařilo ubránit se rusifikaci a oproti jiným baltským zemím má Litva relativně malý podíl Rusů v zemi (cca 5.1%)