Žárlivost: Porovnání verzí
m r2.5.2) (robot přidal: et, nl, ro, sw; kosmetické úpravy |
m +linky |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Žárlivost''' (''lat. Zelotypia'') je jedna z [[člověk|lidských]] [[emoce|emocí]], |
'''Žárlivost''' (''lat. Zelotypia'') je jedna z [[člověk|lidských]] [[emoce|emocí]], charakterizovaná nadměrným ulpíváním na určité osobě a zvýšenou obavou o její ztrátu. Jedná se o komplex negativních emocí, [[hněv]]u, pocitu [[méněcennost]]i či depresí. Zjednodušeně lze charakterizovat žárlivost jako [[pocit]] vlastní nedostatečnosti. |
||
Slovo pochází z francouzského ''jalousie''. S žárlivostí a závistí si často spojujeme zelenou barvu. (Např. |
Slovo pochází z francouzského ''jalousie''. S žárlivostí a závistí si často spojujeme [[Zelená|zelenou]] barvu. (Např.''zezelenal závistí''). |
||
Žárlivost je vyvolaná představou partnerova |
Žárlivost je vyvolaná [[Představa|představou]] partnerova [[vztah]]u s někým jiným, přičemž podněty pro její vznik se liší podle pohlaví (Buss, 1996). [[Žena|Ženy]] žárlí častěji kvůli emocionální pozornosti partnera, [[muž]]ům se více příčí sdílení partnerčiny [[sex]]uální pozornosti. |
||
Žárlivost je v mezilidských vztazích běžný jev. Můžeme ji pozorovat již u pětiměsíčních dětí<ref>Draghi-Lorenz, R. (2000). Five-month-old infants can be jealous: Against cognitivist solipsism. Paper presented in a symposium convened for the XIIth Biennial International Conference on Infant Studies (ICIS), 16–19 July, Brighton, UK.</ref><ref>Hart, S. (2002). Jealousy in 6-month-old infants. Infancy, 3, 395–402.</ref><ref>Hart, S. (2004). When infants lose exclusive maternal attention: Is it jealousy? Infancy, 6, 57–78.</ref><ref>Shackelford, T.K., Voracek, M., Schmitt, D.P., Buss, D.M., Weekes-Shackelford, V.A., & Michalski, R.L. (2004). Romantic jealousy in early adulthood and in later life. Human Nature, 15, 283–300.</ref>. Některé prameny tvrdí, že se žárlivost objevuje v každé kultuře<ref>Buss, D.M. (2000). The Dangerous Passion: Why Jealousy is as Necessary as Love and Sex. New York: Free Press.</ref><ref>Buss DM (December 2001), "Human nature and culture: an evolutionary psychological perspective", J Pers 69 (6): 955–78, doi:10.1111/1467-6494.696171, PMID 11767825.</ref><ref>White, G.L., & Mullen, P.E. (1989). Jealousy: Theory, Research, and Clinical Practice. New York, NY: Guilford Press.</ref>, jiné prameny zastávají názor, že je to kulturně-specifický fenomén<ref>Peter Salovey. The Psychology of Jealousy and Envy. 1991. ISBN 978-0-89862-555-4</ref>. |
Žárlivost je v [[Mezilidský vztah|mezilidských vztazích]] běžný jev. Můžeme ji pozorovat již u pětiměsíčních [[Dítě|dětí]]<ref>Draghi-Lorenz, R. (2000). Five-month-old infants can be jealous: Against cognitivist solipsism. Paper presented in a symposium convened for the XIIth Biennial International Conference on Infant Studies (ICIS), 16–19 July, Brighton, UK.</ref><ref>Hart, S. (2002). Jealousy in 6-month-old infants. Infancy, 3, 395–402.</ref><ref>Hart, S. (2004). When infants lose exclusive maternal attention: Is it jealousy? Infancy, 6, 57–78.</ref><ref>Shackelford, T.K., Voracek, M., Schmitt, D.P., Buss, D.M., Weekes-Shackelford, V.A., & Michalski, R.L. (2004). Romantic jealousy in early adulthood and in later life. Human Nature, 15, 283–300.</ref>. Některé prameny tvrdí, že se žárlivost objevuje v každé kultuře<ref>Buss, D.M. (2000). The Dangerous Passion: Why Jealousy is as Necessary as Love and Sex. New York: Free Press.</ref><ref>Buss DM (December 2001), "Human nature and culture: an evolutionary psychological perspective", J Pers 69 (6): 955–78, doi:10.1111/1467-6494.696171, PMID 11767825.</ref><ref>White, G.L., & Mullen, P.E. (1989). Jealousy: Theory, Research, and Clinical Practice. New York, NY: Guilford Press.</ref>, jiné prameny zastávají názor, že je to kulturně-specifický fenomén<ref>Peter Salovey. The Psychology of Jealousy and Envy. 1991. ISBN 978-0-89862-555-4</ref>. |
||
Žárlivost a její dopady byly tématem mnoha |
Žárlivost a její dopady byly tématem mnoha [[román]]ů, [[Píseň|písní]], [[Báseň|básní]], [[film]]ů a jiných [[umělec]]kých [[Dílo|děl]]. Stala se rovněž objektem zájmu [[Vědec|vědců]]. [[Psycholog]]ové popsali některé faktory, které vedou k jejímu vzniku. [[Sociolog]]ové ukázali, že kulturní hodnoty hrají důležitou roli v nejen v ukazatelích, které spouští žárlivost, ale rovněž v našich představách o jejích sociálně přípustných projevech. [[Biolog]]ové poukázali na faktory, které mohou žárlivost nevědomě ovlivnit. |
||
U jedinců s poruchou sebehodnocení může žárlivost za určitých okolností nabýt charakteru patolologického jevu, projevující se situační nepřiměřeností nebo přílišnou intenzitou emocí, tzv. chorobná žárlivost. Může nabýt povahy bludu (tzv. emulační blud) |
U jedinců s poruchou sebehodnocení může žárlivost za určitých okolností nabýt charakteru [[Patologie|patolologického]] jevu, projevující se situační nepřiměřeností nebo přílišnou intenzitou emocí, tzv. chorobná žárlivost. Může nabýt povahy bludu (tzv. [[emulační blud]]) |
||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 2. 10. 2011, 11:34
Žárlivost (lat. Zelotypia) je jedna z lidských emocí, charakterizovaná nadměrným ulpíváním na určité osobě a zvýšenou obavou o její ztrátu. Jedná se o komplex negativních emocí, hněvu, pocitu méněcennosti či depresí. Zjednodušeně lze charakterizovat žárlivost jako pocit vlastní nedostatečnosti.
Slovo pochází z francouzského jalousie. S žárlivostí a závistí si často spojujeme zelenou barvu. (Např.zezelenal závistí).
Žárlivost je vyvolaná představou partnerova vztahu s někým jiným, přičemž podněty pro její vznik se liší podle pohlaví (Buss, 1996). Ženy žárlí častěji kvůli emocionální pozornosti partnera, mužům se více příčí sdílení partnerčiny sexuální pozornosti.
Žárlivost je v mezilidských vztazích běžný jev. Můžeme ji pozorovat již u pětiměsíčních dětí[1][2][3][4]. Některé prameny tvrdí, že se žárlivost objevuje v každé kultuře[5][6][7], jiné prameny zastávají názor, že je to kulturně-specifický fenomén[8].
Žárlivost a její dopady byly tématem mnoha románů, písní, básní, filmů a jiných uměleckých děl. Stala se rovněž objektem zájmu vědců. Psychologové popsali některé faktory, které vedou k jejímu vzniku. Sociologové ukázali, že kulturní hodnoty hrají důležitou roli v nejen v ukazatelích, které spouští žárlivost, ale rovněž v našich představách o jejích sociálně přípustných projevech. Biologové poukázali na faktory, které mohou žárlivost nevědomě ovlivnit.
U jedinců s poruchou sebehodnocení může žárlivost za určitých okolností nabýt charakteru patolologického jevu, projevující se situační nepřiměřeností nebo přílišnou intenzitou emocí, tzv. chorobná žárlivost. Může nabýt povahy bludu (tzv. emulační blud)
Reference
- ↑ Draghi-Lorenz, R. (2000). Five-month-old infants can be jealous: Against cognitivist solipsism. Paper presented in a symposium convened for the XIIth Biennial International Conference on Infant Studies (ICIS), 16–19 July, Brighton, UK.
- ↑ Hart, S. (2002). Jealousy in 6-month-old infants. Infancy, 3, 395–402.
- ↑ Hart, S. (2004). When infants lose exclusive maternal attention: Is it jealousy? Infancy, 6, 57–78.
- ↑ Shackelford, T.K., Voracek, M., Schmitt, D.P., Buss, D.M., Weekes-Shackelford, V.A., & Michalski, R.L. (2004). Romantic jealousy in early adulthood and in later life. Human Nature, 15, 283–300.
- ↑ Buss, D.M. (2000). The Dangerous Passion: Why Jealousy is as Necessary as Love and Sex. New York: Free Press.
- ↑ Buss DM (December 2001), "Human nature and culture: an evolutionary psychological perspective", J Pers 69 (6): 955–78, doi:10.1111/1467-6494.696171, PMID 11767825.
- ↑ White, G.L., & Mullen, P.E. (1989). Jealousy: Theory, Research, and Clinical Practice. New York, NY: Guilford Press.
- ↑ Peter Salovey. The Psychology of Jealousy and Envy. 1991. ISBN 978-0-89862-555-4