Žárlivost: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m r2.5.2) (robot přidal: et, nl, ro, sw; kosmetické úpravy
m +linky
Řádek 1: Řádek 1:
'''Žárlivost''' (''lat. Zelotypia'') je jedna z [[člověk|lidských]] [[emoce|emocí]], charakterizovaný nadměrným ulpíváním na určité osobě a zvýšenou obavou o její ztrátu. Jedná se o komplex negativních emocí, hněvu, pocitu méněcennosti či depresí. Zjednodušeně lze charakterizovat žárlivost jako pocit vlastní nedostatečnosti.
'''Žárlivost''' (''lat. Zelotypia'') je jedna z [[člověk|lidských]] [[emoce|emocí]], charakterizovaná nadměrným ulpíváním na určité osobě a zvýšenou obavou o její ztrátu. Jedná se o komplex negativních emocí, [[hněv]]u, pocitu [[méněcennost]]i či depresí. Zjednodušeně lze charakterizovat žárlivost jako [[pocit]] vlastní nedostatečnosti.


Slovo pochází z francouzského ''jalousie''. S žárlivostí a závistí si často spojujeme zelenou barvu. (Např. Zezelenal závistí).
Slovo pochází z francouzského ''jalousie''. S žárlivostí a závistí si často spojujeme [[Zelená|zelenou]] barvu. (Např.''zezelenal závistí'').


Žárlivost je vyvolaná představou partnerova vztahu s někým jiným, přičemž podněty pro její vznik se liší podle pohlaví (Buss, 1996). Ženy žárlí častěji kvůli emocionální pozornosti partnera, mužům se více příčí sdílení partnerčiny sexuální pozornosti.
Žárlivost je vyvolaná [[Představa|představou]] partnerova [[vztah]]u s někým jiným, přičemž podněty pro její vznik se liší podle pohlaví (Buss, 1996). [[Žena|Ženy]] žárlí častěji kvůli emocionální pozornosti partnera, [[muž]]ům se více příčí sdílení partnerčiny [[sex]]uální pozornosti.


Žárlivost je v mezilidských vztazích běžný jev. Můžeme ji pozorovat již u pětiměsíčních dětí<ref>Draghi-Lorenz, R. (2000). Five-month-old infants can be jealous: Against cognitivist solipsism. Paper presented in a symposium convened for the XIIth Biennial International Conference on Infant Studies (ICIS), 16–19 July, Brighton, UK.</ref><ref>Hart, S. (2002). Jealousy in 6-month-old infants. Infancy, 3, 395–402.</ref><ref>Hart, S. (2004). When infants lose exclusive maternal attention: Is it jealousy? Infancy, 6, 57–78.</ref><ref>Shackelford, T.K., Voracek, M., Schmitt, D.P., Buss, D.M., Weekes-Shackelford, V.A., & Michalski, R.L. (2004). Romantic jealousy in early adulthood and in later life. Human Nature, 15, 283–300.</ref>. Některé prameny tvrdí, že se žárlivost objevuje v každé kultuře<ref>Buss, D.M. (2000). The Dangerous Passion: Why Jealousy is as Necessary as Love and Sex. New York: Free Press.</ref><ref>Buss DM (December 2001), "Human nature and culture: an evolutionary psychological perspective", J Pers 69 (6): 955–78, doi:10.1111/1467-6494.696171, PMID 11767825.</ref><ref>White, G.L., & Mullen, P.E. (1989). Jealousy: Theory, Research, and Clinical Practice. New York, NY: Guilford Press.</ref>, jiné prameny zastávají názor, že je to kulturně-specifický fenomén<ref>Peter Salovey. The Psychology of Jealousy and Envy. 1991. ISBN 978-0-89862-555-4</ref>.
Žárlivost je v [[Mezilidský vztah|mezilidských vztazích]] běžný jev. Můžeme ji pozorovat již u pětiměsíčních [[Dítě|dětí]]<ref>Draghi-Lorenz, R. (2000). Five-month-old infants can be jealous: Against cognitivist solipsism. Paper presented in a symposium convened for the XIIth Biennial International Conference on Infant Studies (ICIS), 16–19 July, Brighton, UK.</ref><ref>Hart, S. (2002). Jealousy in 6-month-old infants. Infancy, 3, 395–402.</ref><ref>Hart, S. (2004). When infants lose exclusive maternal attention: Is it jealousy? Infancy, 6, 57–78.</ref><ref>Shackelford, T.K., Voracek, M., Schmitt, D.P., Buss, D.M., Weekes-Shackelford, V.A., & Michalski, R.L. (2004). Romantic jealousy in early adulthood and in later life. Human Nature, 15, 283–300.</ref>. Některé prameny tvrdí, že se žárlivost objevuje v každé kultuře<ref>Buss, D.M. (2000). The Dangerous Passion: Why Jealousy is as Necessary as Love and Sex. New York: Free Press.</ref><ref>Buss DM (December 2001), "Human nature and culture: an evolutionary psychological perspective", J Pers 69 (6): 955–78, doi:10.1111/1467-6494.696171, PMID 11767825.</ref><ref>White, G.L., & Mullen, P.E. (1989). Jealousy: Theory, Research, and Clinical Practice. New York, NY: Guilford Press.</ref>, jiné prameny zastávají názor, že je to kulturně-specifický fenomén<ref>Peter Salovey. The Psychology of Jealousy and Envy. 1991. ISBN 978-0-89862-555-4</ref>.


Žárlivost a její dopady byly tématem mnoha románů, písní, básní, filmů a jiných uměleckých prací. Stala se rovněž objektem zájmu vědců. Psychologové popsali některé faktory, které vedou k jejímu vzniku. Sociologové ukázali, že kulturní hodnoty hrají důležitou roli v nejen v ukazatelích, které spouští žárlivost, ale rovněž v našich představách o jejích sociálně přípustných projevech. Biologové poukázali na faktory, které mohou žárlivost nevědomě ovlivnit.
Žárlivost a její dopady byly tématem mnoha [[román]]ů, [[Píseň|písní]], [[Báseň|básní]], [[film]]ů a jiných [[umělec]]kých [[Dílo|děl]]. Stala se rovněž objektem zájmu [[Vědec|vědců]]. [[Psycholog]]ové popsali některé faktory, které vedou k jejímu vzniku. [[Sociolog]]ové ukázali, že kulturní hodnoty hrají důležitou roli v nejen v ukazatelích, které spouští žárlivost, ale rovněž v našich představách o jejích sociálně přípustných projevech. [[Biolog]]ové poukázali na faktory, které mohou žárlivost nevědomě ovlivnit.


U jedinců s poruchou sebehodnocení může žárlivost za určitých okolností nabýt charakteru patolologického jevu, projevující se situační nepřiměřeností nebo přílišnou intenzitou emocí, tzv. chorobná žárlivost. Může nabýt povahy bludu (tzv. emulační blud)
U jedinců s poruchou sebehodnocení může žárlivost za určitých okolností nabýt charakteru [[Patologie|patolologického]] jevu, projevující se situační nepřiměřeností nebo přílišnou intenzitou emocí, tzv. chorobná žárlivost. Může nabýt povahy bludu (tzv. [[emulační blud]])


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 2. 10. 2011, 11:34

Žárlivost (lat. Zelotypia) je jedna z lidských emocí, charakterizovaná nadměrným ulpíváním na určité osobě a zvýšenou obavou o její ztrátu. Jedná se o komplex negativních emocí, hněvu, pocitu méněcennosti či depresí. Zjednodušeně lze charakterizovat žárlivost jako pocit vlastní nedostatečnosti.

Slovo pochází z francouzského jalousie. S žárlivostí a závistí si často spojujeme zelenou barvu. (Např.zezelenal závistí).

Žárlivost je vyvolaná představou partnerova vztahu s někým jiným, přičemž podněty pro její vznik se liší podle pohlaví (Buss, 1996). Ženy žárlí častěji kvůli emocionální pozornosti partnera, mužům se více příčí sdílení partnerčiny sexuální pozornosti.

Žárlivost je v mezilidských vztazích běžný jev. Můžeme ji pozorovat již u pětiměsíčních dětí[1][2][3][4]. Některé prameny tvrdí, že se žárlivost objevuje v každé kultuře[5][6][7], jiné prameny zastávají názor, že je to kulturně-specifický fenomén[8].

Žárlivost a její dopady byly tématem mnoha románů, písní, básní, filmů a jiných uměleckých děl. Stala se rovněž objektem zájmu vědců. Psychologové popsali některé faktory, které vedou k jejímu vzniku. Sociologové ukázali, že kulturní hodnoty hrají důležitou roli v nejen v ukazatelích, které spouští žárlivost, ale rovněž v našich představách o jejích sociálně přípustných projevech. Biologové poukázali na faktory, které mohou žárlivost nevědomě ovlivnit.

U jedinců s poruchou sebehodnocení může žárlivost za určitých okolností nabýt charakteru patolologického jevu, projevující se situační nepřiměřeností nebo přílišnou intenzitou emocí, tzv. chorobná žárlivost. Může nabýt povahy bludu (tzv. emulační blud)

Reference

  1. Draghi-Lorenz, R. (2000). Five-month-old infants can be jealous: Against cognitivist solipsism. Paper presented in a symposium convened for the XIIth Biennial International Conference on Infant Studies (ICIS), 16–19 July, Brighton, UK.
  2. Hart, S. (2002). Jealousy in 6-month-old infants. Infancy, 3, 395–402.
  3. Hart, S. (2004). When infants lose exclusive maternal attention: Is it jealousy? Infancy, 6, 57–78.
  4. Shackelford, T.K., Voracek, M., Schmitt, D.P., Buss, D.M., Weekes-Shackelford, V.A., & Michalski, R.L. (2004). Romantic jealousy in early adulthood and in later life. Human Nature, 15, 283–300.
  5. Buss, D.M. (2000). The Dangerous Passion: Why Jealousy is as Necessary as Love and Sex. New York: Free Press.
  6. Buss DM (December 2001), "Human nature and culture: an evolutionary psychological perspective", J Pers 69 (6): 955–78, doi:10.1111/1467-6494.696171, PMID 11767825.
  7. White, G.L., & Mullen, P.E. (1989). Jealousy: Theory, Research, and Clinical Practice. New York, NY: Guilford Press.
  8. Peter Salovey. The Psychology of Jealousy and Envy. 1991. ISBN 978-0-89862-555-4

Externí odkazy

Žárlivost - jak ji zvládat

Šablona:Pahýl - psychologie

Šablona:Link GA