Důkaz (právo)

Důkaz (též důkazní prostředek) je v případě trestního, soudního či správního řízení věc nebo postup, které mohou přispět k objasnění projednávané věci v rámci dokazování, například výpověď, listina, doličný předmět, ohledání či rekonstrukce atd.

Důkaz v českém trestním řádu

Český trestní řád 141/1961 Sb. vymezuje pojem důkazu v obecných ustanoveních o dokazování, v § 89. Za důkaz může podle tohoto zákona v trestním řízení sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména

• výpovědi obviněného a svědků; důkaz výpověďmi svědků, znalců a obviněného se provádí zpravidla tak, že se tyto osoby vyslýchají (§ 2 odst. 11 trestního řádu)
• znalecké posudky
• věci a listiny důležité pro trestní řízení
• ohledání
• dále jsou v zákoně jako formy důkazů výslovně popsány či zmíněny například konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce, prověrka na místě, záznam telekomunikačního provozu, důkaz o výslechu přečtením protokolu atd.

Věcnými důkazy jsou předměty, kterými nebo na kterých byl trestný čin spáchán, jiné předměty, které prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost a mohou být prostředkem k odhalení a zjištění trestného činu a jeho pachatele, jakož i stopy trestného činu. Listinnými důkazy jsou listiny, které svým obsahem prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost vztahující se k trestnému činu nebo k obviněnému.

Předmětem dokazování v trestním řízení je

• zda se stal skutek, v němž je spatřován trestný čin
• zda skutek spáchal obviněný
• případně z jakých pohnutek byl čin spáchán
• okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání
• podstatné okolnosti mající vliv na posouzení nebezpečnosti činu
• podstatné okolnosti k posouzení osobních poměrů pachatele
• podstatné okolnosti umožňující stanovení následku a výše škody způsobené trestným činem

Důkaz pro trestní řízení může vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout každá ze stran řízení. Pokud důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není to důvodem k jeho odmítnutí. Důkaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení nesmí být použit v řízení s výjimkou případu, kdy se použije jako důkaz proti osobě, která takového donucení nebo hrozby donucení použila (§ 89 trestního řádu 141/1961 Sb.). Při rozhodování v hlavním líčení, jakož i ve veřejném i neveřejném zasedání smí soud přihlédnout jen k těm důkazům, které byly při tomto jednání provedeny (§ 2 odst. 12 trestního řádu 141/1961 Sb.). Obviněný má právo se ke všem důkazům vyjadřovat (§ 33 odst. 1 trestního řádu 141/1961 Sb.).

Náklady důkazů jsou součástí nákladů řízení. Předseda senátu může jako podmínku provedení důkazu uložit té straně, na jejíž návrh nebo v jejímž zájmu je důkaz prováděn (není-li osvobozena od soudních poplatků), před provedením důkazu složit zálohu odpovídající předpokládaným nákladům důkazu. Náklady důkazů, které nejsou kryty zálohou, hradí stát. (§ 140–141 OSŘ)

Orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu (§ 2 odst. 6 trestního řádu 141/1961 Sb.).

Důkaz v českém občanském soudním řádu

Podle § 125 občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb.) mohou jako důkaz sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména

• výslech svědků
• znalecký posudek
• zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob,
• notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny
• ohledání
• výslech účastníků

V občanském soudním řízení jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení, přičemž soud rozhoduje, které z nich budou provedeny (§ 120 zák. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). V některých záležitostech (v nichž je zákonem chráněn veřejný zájem, resp. zvýšená zákonná ochrana některé strany sporu) je soud povinen provést i takové potřebné důkazy, které nebyly žádnou ze stran navrženy.

Dokazování provádí soud při jednání, avšak je-li to účelné, může být o provedení důkazu požádán jiný soud nebo může být důkaz proveden z pověření soudního senátu mimo jednání soudu (§ 122 OSŘ). V případě nebezpečí z prodlení může být důkaz zajištěn i před zahájením řízení ve věci samé (§ 78 OSŘ), soudní senát však může v takovém případě vždy rozhodnout o jeho doplnění či opakování. Účastníci řízení mají právo se vyjádřit k návrhům na důkazy i k provedeným důkazům.

Důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 občanského soudního řádu).

Důkazy v českém soudním řízení správním

Žaloba v soudním řízení správním musí obsahovat návrhy důkazů, které mají prokázat tvrzení žalobce (§ 80 odst. 3 písm. c) zák. č. 150/2002 Sb.). V soudním řízení správním soud rozhodne, které z navržených důkazů provede, a může provést i důkazy jiné (§ 52 odst. 1, zákon 150/2002 Sb., soudní řád správní), například zopakovat nebo doplnit důkazy provedené správním orgánem (§ 77 odst. 2). Předseda senátu může účastníkovi, který nebyl osvobozen od soudních poplatků, usnesením uložit, aby složil zálohu na náklady provedení důkazu, který navrhl (§ 59).

Soud hodnotí důkazy, které sám provedl, i s důkazy provedenými v řízení před správním orgánem jednotlivě i v jejich souhrnu a ve svém rozhodnutí vyjde ze skutkového a právního stavu takto zjištěného (§ 77 odst. 2).

Důkaz v českém správním řízení

Podle § 51 odst. 1 správního řádu 500/2004 Sb. lze ve správním řízení k provedení důkazů užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o

• listiny,
• ohledání
• svědeckou výpověď
• znalecký posudek

Účastníci jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci (§ 52 správního řádu). Podle § 138 lze důkaz v odůvodněných případech zajistit i před zahájením řízení. O zajištění důkazu se sepisuje protokol.

Teorie důkazů

Teorií důkazů se zabývá právní obor nazývaný důkazní právo.

V trestním řízení se důkazy dělí na usvědčující a ospravedlňující.

Původní důkaz pochází přímo z pramene (např. výpověď očitého svědka), odvozený důkaz ze zprostředkovaného pramene (například reprodukce tvrzení očitého svědka jiným svědkem).

Přímý důkaz přímo potvrzuje nebo vyvrací dokazovanou skutečnost. Nepřímý důkaz dokazuje jinou skutečnost, která však objasňuje dokazovanou skutečnost, a důkazní význam má jen ve spojení s jinými důkazy.

Související články

• Dokazování
• Důkaz (logika)
• Matematický důkaz
• Nepřímý důkaz
• Nepřímý důkaz v kriminalistice a soudním dokazování

Literatura

• Sbírka zákonů České republiky (včetně československé Sbírky zákonů)

Portály: Právo