Příkazní smlouva: Porovnání verzí
m Úprava referencí |
m Sjednocení referencí |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Příkazní smlouva''' je [[smlouva]], kterou se příkazník zavazuje, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.<ref>§ 724 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen |
'''Příkazní smlouva''' je [[smlouva]], kterou se příkazník zavazuje, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.<ref>§ 724 zákona č. 40/1964 Sb., [[občanský zákoník]] (dále jen „ObčZ“)</ref> Příkazník může pracovat za odměnu, je-li předem dohodnuta nebo pokud je zejména vzhledem k jeho povolání obvyklá, jinak svou činnost vykonává bezplatně.<ref>§ 730 odst. 1 ObčZ</ref> Pokud by někdo obstaral cizí záležitost bez uzavření této smlouvy, šlo by o tzv. [[jednatelství bez příkazu]]. V obchodněprávních vztazích pak lze uzavřít podobnou smlouvu [[mandátní smlouva|mandátní]] nebo [[komisionářská smlouva|komisionářskou]]. |
||
Příkazní smlouva zaniká, kromě obstarání věci či vykonání dohodnuté činnosti, tehdy, pokud ji příkazce odvolá nebo pokud ji příkazník vypoví. Dále zanikne vždy smrtí příkazníka, v případě příkazce také, ledaže je v ní dohodnut jiný postup. Je-li ale příkazce nebo příkazník [[právnická osoba|právnickou osobou]], pak práva a povinnosti z ní plynoucí přechází na právního nástupce. |
Příkazní smlouva zaniká, kromě obstarání věci či vykonání dohodnuté činnosti, tehdy, pokud ji příkazce odvolá nebo pokud ji příkazník vypoví. Dále zanikne vždy smrtí příkazníka, v případě příkazce také, ledaže je v ní dohodnut jiný postup. Je-li ale příkazce nebo příkazník [[právnická osoba|právnickou osobou]], pak práva a povinnosti z ní plynoucí přechází na právního nástupce. |
||
== Povinnosti stran smlouvy == |
== Povinnosti stran smlouvy == |
||
Příkazník musí jednat podle svých schopností a znalostí a držet se pokynů příkazce. Od nich se může odchýlit pouze tehdy, pokud nemůže včas získat jeho souhlas a je-li to zároveň v jeho zájmu. Obstarat danou věc nebo vykonat určitou činnost má zásadně osobně, pokud by to svěřil jinému, odpovídá za výsledek jeho činnosti, jakoby ji provedl sám. Také musí příkazci na vyžádání podávat zprávy a na závěr provést vyúčtování.<ref>§ 725–727 |
Příkazník musí jednat podle svých schopností a znalostí a držet se pokynů příkazce. Od nich se může odchýlit pouze tehdy, pokud nemůže včas získat jeho souhlas a je-li to zároveň v jeho zájmu. Obstarat danou věc nebo vykonat určitou činnost má zásadně osobně, pokud by to svěřil jinému, odpovídá za výsledek jeho činnosti, jakoby ji provedl sám. Také musí příkazci na vyžádání podávat zprávy a na závěr provést vyúčtování.<ref>§ 725–727 ObčZ</ref> |
||
Příkazce musí na žádost poskytnout zálohu a hradit vzniklé náklady, a to i tehdy, pokud by se žádaný výsledek činnosti příkazníka nedostavil. To platí i pro případnou odměnu.<ref>§ 728 a 730 odst. 2 |
Příkazce musí na žádost poskytnout zálohu a hradit vzniklé náklady, a to i tehdy, pokud by se žádaný výsledek činnosti příkazníka nedostavil. To platí i pro případnou odměnu.<ref>§ 728 a 730 odst. 2 ObčZ</ref> |
||
== Podtypy příkazní smlouvy == |
== Podtypy příkazní smlouvy == |
||
=== Smlouva o obstarání věci === |
=== Smlouva o obstarání věci === |
||
Obstaratel se prostřednictvím tohoto podtypu příkazní smlouvy zaváže obstarat objednateli určitou věc. Při jejím uzavření dostane objednatel od obstaratele písemné potvrzení o objednávce, které musí obsahovat konkretizaci věci, cenu i dobu obstarání.<ref>§ 734 |
Obstaratel se prostřednictvím tohoto podtypu příkazní smlouvy zaváže obstarat objednateli určitou věc. Při jejím uzavření dostane objednatel od obstaratele písemné potvrzení o objednávce, které musí obsahovat konkretizaci věci, cenu i dobu obstarání.<ref>§ 734 ObčZ</ref> Podstatou je ale jen obstarání věci, nemůže však jít o její vytvoření na zakázku, protože v takovém případě by šlo o [[smlouva o dílo|smlouvu o dílo]]. |
||
Rozdíl s obecnou příkazní smlouvou spočívá především v tom, že tak může učinit i prostřednictvím jiné osoby a že má vždy právo na odměnu.<ref>§ 733 |
Rozdíl s obecnou příkazní smlouvou spočívá především v tom, že tak může učinit i prostřednictvím jiné osoby a že má vždy právo na odměnu.<ref>§ 733 ObčZ</ref> |
||
=== Smlouva o obstarání prodeje věci === |
=== Smlouva o obstarání prodeje věci === |
||
Nazývá se též '''komisní smlouvou''', protože se uplatňuje především v komisním prodeji. Její podstatou je dohoda o tom, že obstaratel převezme od objednatele určitou věc a postará se o její prodej.<ref>§ 737 |
Nazývá se též '''komisní smlouvou''', protože se uplatňuje především v komisním prodeji. Její podstatou je dohoda o tom, že obstaratel převezme od objednatele určitou věc a postará se o její prodej.<ref>§ 737 ObčZ</ref> Musí být vždy uzavřena písemně, přičemž má obsahovat konkretizaci předměte prodeje, cenu, za kterou má být prodán, odměnu obstaratele a případný poplatek za odstoupení od smlouvy.<ref>§ 738 ObčZ</ref> |
||
Na odměnu má ale obstaratel nárok jen tehdy, podaří-li se mu věc prodat,<ref>§ 739 odst. 1 |
Na odměnu má ale obstaratel nárok jen tehdy, podaří-li se mu věc prodat,<ref>§ 739 odst. 1 ObčZ</ref> na což má zákonnou lhůtu 3 měsíců, nedohodne-li se s objedatelem jinak, po jejímž uplynutí se komisní smlouva automaticky ruší.<ref>§ 740 ObčZ</ref> Protože pak věc prodává sám, nese vůči kupujícímu také odpovědnost za vady prodané věci.<ref>§ 741 odst. 1 ObčZ</ref> Navíc pokud by došlo k odstoupení od smlouvy, nepodařil by se prodej či z jiných důvodů by se věc měla dostat zpět k objednateli, může ten uplatňovat u obstaratele případné vady vzniklé za dobu, kdy ji obstaratel měl u sebe.<ref>§ 421 ObčZ</ref> |
||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 1. 10. 2011, 11:36
Příkazní smlouva je smlouva, kterou se příkazník zavazuje, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.[1] Příkazník může pracovat za odměnu, je-li předem dohodnuta nebo pokud je zejména vzhledem k jeho povolání obvyklá, jinak svou činnost vykonává bezplatně.[2] Pokud by někdo obstaral cizí záležitost bez uzavření této smlouvy, šlo by o tzv. jednatelství bez příkazu. V obchodněprávních vztazích pak lze uzavřít podobnou smlouvu mandátní nebo komisionářskou.
Příkazní smlouva zaniká, kromě obstarání věci či vykonání dohodnuté činnosti, tehdy, pokud ji příkazce odvolá nebo pokud ji příkazník vypoví. Dále zanikne vždy smrtí příkazníka, v případě příkazce také, ledaže je v ní dohodnut jiný postup. Je-li ale příkazce nebo příkazník právnickou osobou, pak práva a povinnosti z ní plynoucí přechází na právního nástupce.
Povinnosti stran smlouvy
Příkazník musí jednat podle svých schopností a znalostí a držet se pokynů příkazce. Od nich se může odchýlit pouze tehdy, pokud nemůže včas získat jeho souhlas a je-li to zároveň v jeho zájmu. Obstarat danou věc nebo vykonat určitou činnost má zásadně osobně, pokud by to svěřil jinému, odpovídá za výsledek jeho činnosti, jakoby ji provedl sám. Také musí příkazci na vyžádání podávat zprávy a na závěr provést vyúčtování.[3]
Příkazce musí na žádost poskytnout zálohu a hradit vzniklé náklady, a to i tehdy, pokud by se žádaný výsledek činnosti příkazníka nedostavil. To platí i pro případnou odměnu.[4]
Podtypy příkazní smlouvy
Smlouva o obstarání věci
Obstaratel se prostřednictvím tohoto podtypu příkazní smlouvy zaváže obstarat objednateli určitou věc. Při jejím uzavření dostane objednatel od obstaratele písemné potvrzení o objednávce, které musí obsahovat konkretizaci věci, cenu i dobu obstarání.[5] Podstatou je ale jen obstarání věci, nemůže však jít o její vytvoření na zakázku, protože v takovém případě by šlo o smlouvu o dílo.
Rozdíl s obecnou příkazní smlouvou spočívá především v tom, že tak může učinit i prostřednictvím jiné osoby a že má vždy právo na odměnu.[6]
Smlouva o obstarání prodeje věci
Nazývá se též komisní smlouvou, protože se uplatňuje především v komisním prodeji. Její podstatou je dohoda o tom, že obstaratel převezme od objednatele určitou věc a postará se o její prodej.[7] Musí být vždy uzavřena písemně, přičemž má obsahovat konkretizaci předměte prodeje, cenu, za kterou má být prodán, odměnu obstaratele a případný poplatek za odstoupení od smlouvy.[8]
Na odměnu má ale obstaratel nárok jen tehdy, podaří-li se mu věc prodat,[9] na což má zákonnou lhůtu 3 měsíců, nedohodne-li se s objedatelem jinak, po jejímž uplynutí se komisní smlouva automaticky ruší.[10] Protože pak věc prodává sám, nese vůči kupujícímu také odpovědnost za vady prodané věci.[11] Navíc pokud by došlo k odstoupení od smlouvy, nepodařil by se prodej či z jiných důvodů by se věc měla dostat zpět k objednateli, může ten uplatňovat u obstaratele případné vady vzniklé za dobu, kdy ji obstaratel měl u sebe.[12]