Příkazní smlouva: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Úprava referencí
m Sjednocení referencí
Řádek 1: Řádek 1:
'''Příkazní smlouva''' je [[smlouva]], kterou se příkazník zavazuje, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.<ref>§ 724 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“)</ref> Příkazník může pracovat za odměnu, je-li předem dohodnuta nebo pokud je zejména vzhledem k jeho povolání obvyklá, jinak svou činnost vykonává bezplatně.<ref>§ 730 odst. 1 občanského zákoníku</ref> Pokud by někdo obstaral cizí záležitost bez uzavření této smlouvy, šlo by o tzv. [[jednatelství bez příkazu]]. V obchodněprávních vztazích pak lze uzavřít podobnou smlouvu [[mandátní smlouva|mandátní]] nebo [[komisionářská smlouva|komisionářskou]].
'''Příkazní smlouva''' je [[smlouva]], kterou se příkazník zavazuje, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.<ref>§ 724 zákona č. 40/1964 Sb., [[občanský zákoník]] (dále jen „ObčZ“)</ref> Příkazník může pracovat za odměnu, je-li předem dohodnuta nebo pokud je zejména vzhledem k jeho povolání obvyklá, jinak svou činnost vykonává bezplatně.<ref>§ 730 odst. 1 ObčZ</ref> Pokud by někdo obstaral cizí záležitost bez uzavření této smlouvy, šlo by o tzv. [[jednatelství bez příkazu]]. V obchodněprávních vztazích pak lze uzavřít podobnou smlouvu [[mandátní smlouva|mandátní]] nebo [[komisionářská smlouva|komisionářskou]].


Příkazní smlouva zaniká, kromě obstarání věci či vykonání dohodnuté činnosti, tehdy, pokud ji příkazce odvolá nebo pokud ji příkazník vypoví. Dále zanikne vždy smrtí příkazníka, v případě příkazce také, ledaže je v ní dohodnut jiný postup. Je-li ale příkazce nebo příkazník [[právnická osoba|právnickou osobou]], pak práva a povinnosti z ní plynoucí přechází na právního nástupce.
Příkazní smlouva zaniká, kromě obstarání věci či vykonání dohodnuté činnosti, tehdy, pokud ji příkazce odvolá nebo pokud ji příkazník vypoví. Dále zanikne vždy smrtí příkazníka, v případě příkazce také, ledaže je v ní dohodnut jiný postup. Je-li ale příkazce nebo příkazník [[právnická osoba|právnickou osobou]], pak práva a povinnosti z ní plynoucí přechází na právního nástupce.
== Povinnosti stran smlouvy ==
== Povinnosti stran smlouvy ==
Příkazník musí jednat podle svých schopností a znalostí a držet se pokynů příkazce. Od nich se může odchýlit pouze tehdy, pokud nemůže včas získat jeho souhlas a je-li to zároveň v jeho zájmu. Obstarat danou věc nebo vykonat určitou činnost má zásadně osobně, pokud by to svěřil jinému, odpovídá za výsledek jeho činnosti, jakoby ji provedl sám. Také musí příkazci na vyžádání podávat zprávy a na závěr provést vyúčtování.<ref>§ 725–727 občanského zákoníku</ref>
Příkazník musí jednat podle svých schopností a znalostí a držet se pokynů příkazce. Od nich se může odchýlit pouze tehdy, pokud nemůže včas získat jeho souhlas a je-li to zároveň v jeho zájmu. Obstarat danou věc nebo vykonat určitou činnost má zásadně osobně, pokud by to svěřil jinému, odpovídá za výsledek jeho činnosti, jakoby ji provedl sám. Také musí příkazci na vyžádání podávat zprávy a na závěr provést vyúčtování.<ref>§ 725–727 ObčZ</ref>


Příkazce musí na žádost poskytnout zálohu a hradit vzniklé náklady, a to i tehdy, pokud by se žádaný výsledek činnosti příkazníka nedostavil. To platí i pro případnou odměnu.<ref>§ 728 a 730 odst. 2 občanského zákoníku</ref>
Příkazce musí na žádost poskytnout zálohu a hradit vzniklé náklady, a to i tehdy, pokud by se žádaný výsledek činnosti příkazníka nedostavil. To platí i pro případnou odměnu.<ref>§ 728 a 730 odst. 2 ObčZ</ref>


== Podtypy příkazní smlouvy ==
== Podtypy příkazní smlouvy ==
=== Smlouva o obstarání věci ===
=== Smlouva o obstarání věci ===
Obstaratel se prostřednictvím tohoto podtypu příkazní smlouvy zaváže obstarat objednateli určitou věc. Při jejím uzavření dostane objednatel od obstaratele písemné potvrzení o objednávce, které musí obsahovat konkretizaci věci, cenu i dobu obstarání.<ref>§ 734 občanského zákoníku</ref> Podstatou je ale jen obstarání věci, nemůže však jít o její vytvoření na zakázku, protože v takovém případě by šlo o [[smlouva o dílo|smlouvu o dílo]].
Obstaratel se prostřednictvím tohoto podtypu příkazní smlouvy zaváže obstarat objednateli určitou věc. Při jejím uzavření dostane objednatel od obstaratele písemné potvrzení o objednávce, které musí obsahovat konkretizaci věci, cenu i dobu obstarání.<ref>§ 734 ObčZ</ref> Podstatou je ale jen obstarání věci, nemůže však jít o její vytvoření na zakázku, protože v takovém případě by šlo o [[smlouva o dílo|smlouvu o dílo]].


Rozdíl s obecnou příkazní smlouvou spočívá především v tom, že tak může učinit i prostřednictvím jiné osoby a že má vždy právo na odměnu.<ref>§ 733 občanského zákoníku</ref>
Rozdíl s obecnou příkazní smlouvou spočívá především v tom, že tak může učinit i prostřednictvím jiné osoby a že má vždy právo na odměnu.<ref>§ 733 ObčZ</ref>


=== Smlouva o obstarání prodeje věci ===
=== Smlouva o obstarání prodeje věci ===
Nazývá se též '''komisní smlouvou''', protože se uplatňuje především v komisním prodeji. Její podstatou je dohoda o tom, že obstaratel převezme od objednatele určitou věc a postará se o její prodej.<ref>§ 737 občanského zákoníku</ref> Musí být vždy uzavřena písemně, přičemž má obsahovat konkretizaci předměte prodeje, cenu, za kterou má být prodán, odměnu obstaratele a případný poplatek za odstoupení od smlouvy.<ref>§ 738 občanského zákoníku</ref>
Nazývá se též '''komisní smlouvou''', protože se uplatňuje především v komisním prodeji. Její podstatou je dohoda o tom, že obstaratel převezme od objednatele určitou věc a postará se o její prodej.<ref>§ 737 ObčZ</ref> Musí být vždy uzavřena písemně, přičemž má obsahovat konkretizaci předměte prodeje, cenu, za kterou má být prodán, odměnu obstaratele a případný poplatek za odstoupení od smlouvy.<ref>§ 738 ObčZ</ref>


Na odměnu má ale obstaratel nárok jen tehdy, podaří-li se mu věc prodat,<ref>§ 739 odst. 1 občanského zákoníku</ref> na což má zákonnou lhůtu 3 měsíců, nedohodne-li se s objedatelem jinak, po jejímž uplynutí se komisní smlouva automaticky ruší.<ref>§ 740 občansého zákoníku</ref> Protože pak věc prodává sám, nese vůči kupujícímu také odpovědnost za vady prodané věci.<ref>§ 741 odst. 1 občanského zákoníku</ref> Navíc pokud by došlo k odstoupení od smlouvy, nepodařil by se prodej či z jiných důvodů by se věc měla dostat zpět k objednateli, může ten uplatňovat u obstaratele případné vady vzniklé za dobu, kdy ji obstaratel měl u sebe.<ref>§ 421 občanského zákoníku</ref>
Na odměnu má ale obstaratel nárok jen tehdy, podaří-li se mu věc prodat,<ref>§ 739 odst. 1 ObčZ</ref> na což má zákonnou lhůtu 3 měsíců, nedohodne-li se s objedatelem jinak, po jejímž uplynutí se komisní smlouva automaticky ruší.<ref>§ 740 ObčZ</ref> Protože pak věc prodává sám, nese vůči kupujícímu také odpovědnost za vady prodané věci.<ref>§ 741 odst. 1 ObčZ</ref> Navíc pokud by došlo k odstoupení od smlouvy, nepodařil by se prodej či z jiných důvodů by se věc měla dostat zpět k objednateli, může ten uplatňovat u obstaratele případné vady vzniklé za dobu, kdy ji obstaratel měl u sebe.<ref>§ 421 ObčZ</ref>


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 1. 10. 2011, 11:36

Příkazní smlouva je smlouva, kterou se příkazník zavazuje, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.[1] Příkazník může pracovat za odměnu, je-li předem dohodnuta nebo pokud je zejména vzhledem k jeho povolání obvyklá, jinak svou činnost vykonává bezplatně.[2] Pokud by někdo obstaral cizí záležitost bez uzavření této smlouvy, šlo by o tzv. jednatelství bez příkazu. V obchodněprávních vztazích pak lze uzavřít podobnou smlouvu mandátní nebo komisionářskou.

Příkazní smlouva zaniká, kromě obstarání věci či vykonání dohodnuté činnosti, tehdy, pokud ji příkazce odvolá nebo pokud ji příkazník vypoví. Dále zanikne vždy smrtí příkazníka, v případě příkazce také, ledaže je v ní dohodnut jiný postup. Je-li ale příkazce nebo příkazník právnickou osobou, pak práva a povinnosti z ní plynoucí přechází na právního nástupce.

Povinnosti stran smlouvy

Příkazník musí jednat podle svých schopností a znalostí a držet se pokynů příkazce. Od nich se může odchýlit pouze tehdy, pokud nemůže včas získat jeho souhlas a je-li to zároveň v jeho zájmu. Obstarat danou věc nebo vykonat určitou činnost má zásadně osobně, pokud by to svěřil jinému, odpovídá za výsledek jeho činnosti, jakoby ji provedl sám. Také musí příkazci na vyžádání podávat zprávy a na závěr provést vyúčtování.[3]

Příkazce musí na žádost poskytnout zálohu a hradit vzniklé náklady, a to i tehdy, pokud by se žádaný výsledek činnosti příkazníka nedostavil. To platí i pro případnou odměnu.[4]

Podtypy příkazní smlouvy

Smlouva o obstarání věci

Obstaratel se prostřednictvím tohoto podtypu příkazní smlouvy zaváže obstarat objednateli určitou věc. Při jejím uzavření dostane objednatel od obstaratele písemné potvrzení o objednávce, které musí obsahovat konkretizaci věci, cenu i dobu obstarání.[5] Podstatou je ale jen obstarání věci, nemůže však jít o její vytvoření na zakázku, protože v takovém případě by šlo o smlouvu o dílo.

Rozdíl s obecnou příkazní smlouvou spočívá především v tom, že tak může učinit i prostřednictvím jiné osoby a že má vždy právo na odměnu.[6]

Smlouva o obstarání prodeje věci

Nazývá se též komisní smlouvou, protože se uplatňuje především v komisním prodeji. Její podstatou je dohoda o tom, že obstaratel převezme od objednatele určitou věc a postará se o její prodej.[7] Musí být vždy uzavřena písemně, přičemž má obsahovat konkretizaci předměte prodeje, cenu, za kterou má být prodán, odměnu obstaratele a případný poplatek za odstoupení od smlouvy.[8]

Na odměnu má ale obstaratel nárok jen tehdy, podaří-li se mu věc prodat,[9] na což má zákonnou lhůtu 3 měsíců, nedohodne-li se s objedatelem jinak, po jejímž uplynutí se komisní smlouva automaticky ruší.[10] Protože pak věc prodává sám, nese vůči kupujícímu také odpovědnost za vady prodané věci.[11] Navíc pokud by došlo k odstoupení od smlouvy, nepodařil by se prodej či z jiných důvodů by se věc měla dostat zpět k objednateli, může ten uplatňovat u obstaratele případné vady vzniklé za dobu, kdy ji obstaratel měl u sebe.[12]

Reference

  1. § 724 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“)
  2. § 730 odst. 1 ObčZ
  3. § 725–727 ObčZ
  4. § 728 a 730 odst. 2 ObčZ
  5. § 734 ObčZ
  6. § 733 ObčZ
  7. § 737 ObčZ
  8. § 738 ObčZ
  9. § 739 odst. 1 ObčZ
  10. § 740 ObčZ
  11. § 741 odst. 1 ObčZ
  12. § 421 ObčZ