Okolek: Porovnání verzí
m + iw en (bohužel na en mají okolek i přírubu v jednom článku, tam je to obojí flange) |
výměna malovaného obrázku za skutečný s dvojkolím ve stejné pozici, jako u přidaného obrázku dvojkolí lanové dráhy |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
== Volba vnitřního okolku == |
== Volba vnitřního okolku == |
||
[[Soubor: |
[[Soubor:Pomnik tramwaja.JPG|thumb|Dvojkolí klasického uspořádání s koly s okolky na vniřní straně]] |
||
Při [[Průjezd obloukem|průjezdu obloukem]] dochází k přitížení vnějšího kola (vzhledem ke středu oblouku) vlivem klopného [[Moment síly|momentu]] odvozeného od výšky [[těžiště]] vozidla a odstředivé síly; vnitřní kolo je naopak odlehčováno. To vede k volbě umístění okolku na vnitřní straně kola, aby vedoucím kolem bylo vnější kolo. |
Při [[Průjezd obloukem|průjezdu obloukem]] dochází k přitížení vnějšího kola (vzhledem ke středu oblouku) vlivem klopného [[Moment síly|momentu]] odvozeného od výšky [[těžiště]] vozidla a odstředivé síly; vnitřní kolo je naopak odlehčováno. To vede k volbě umístění okolku na vnitřní straně kola, aby vedoucím kolem bylo vnější kolo. |
||
== Oboustranné vedení okolku == |
== Oboustranné vedení okolku == |
||
Na [[výhybka|výhybkách]] a kolejových kříženích je kolejnice v protilehlém místě [[Srdcovka (část výhybky)|srdcovky]] doplněna [[přídržnice|přídržnicí]], která jistí okolek z vnitřní strany při přejezdu druhého kola přes srdcovku. |
Na [[výhybka|výhybkách]] a kolejových kříženích je kolejnice v protilehlém místě [[Srdcovka (část výhybky)|srdcovky]] doplněna [[přídržnice|přídržnicí]], která jistí okolek z vnitřní strany při přejezdu druhého kola přes srdcovku. |
||
| Řádek 28: | Řádek 29: | ||
== Oboustranný okolek == |
== Oboustranný okolek == |
||
[[Soubor:Heidelberg funicular wheelset.jpg|thumb|Dvojkolí vozu lanové dráhy se dvěma okolky na jednom kole]] |
|||
Kola s oboustrannými okolky se používají u [[Pozemní lanovka|pozemních lanovek]] s kyvadlovým provozem, kdy jeden vůz má na jedné straně kola s okolky a druhý vůz je má na straně opačné. Druhé kolo dvojkolí je pak hladké, bez okolků. |
Kola s oboustrannými okolky se používají u [[Pozemní lanovka|pozemních lanovek]] s kyvadlovým provozem, kdy jeden vůz má na jedné straně kola s okolky a druhý vůz je má na straně opačné. Druhé kolo dvojkolí je pak hladké, bez okolků. |
||
Verze z 15. 9. 2011, 10:05
2 - nákolek
3 - plocha odvalování
Okolek (někdy též nákolek, něm. Spurkranz, angl. flange, fr. boudin) je výstupek vytvořený po celém obvodu kola kolejového vozidla bránící sjetí kola z kolejnice.[1] Obvykle se nachází na vnitřní straně kola (směrem dovnitř vozidla), takže brání sjetí kola vně kolejnice; toto umístění je vhodné z hlediska fyzikálních poměrů za jízdy. Ve speciálních případech je okolek oboustranný.
Volba vnitřního okolku
Při průjezdu obloukem dochází k přitížení vnějšího kola (vzhledem ke středu oblouku) vlivem klopného momentu odvozeného od výšky těžiště vozidla a odstředivé síly; vnitřní kolo je naopak odlehčováno. To vede k volbě umístění okolku na vnitřní straně kola, aby vedoucím kolem bylo vnější kolo.
Oboustranné vedení okolku
Na výhybkách a kolejových kříženích je kolejnice v protilehlém místě srdcovky doplněna přídržnicí, která jistí okolek z vnitřní strany při přejezdu druhého kola přes srdcovku.
Rovněž při použití žlábkové kolejnice se počítá s oboustranným vedením okolku. Opornice na vnější straně kolejnice plní obdobnou roli jako hlava kolejnice u bezžlábkových kolejnic, avšak v celé délce koleje je okolek jištěn z vnitřních stran kolejnic i přídržnicí. Na výhybkách a kříženích je okolek v místě srdcovky veden žlábkem druhé kolejnice.
Na železničních přejezdech a u zadlážděných kolejí se užívá lišta chránící prostor pro průjezd okolku, ta by však neměla přijít s okolkem do kontaktu.
Oboustranný okolek
Kola s oboustrannými okolky se používají u pozemních lanovek s kyvadlovým provozem, kdy jeden vůz má na jedné straně kola s okolky a druhý vůz je má na straně opačné. Druhé kolo dvojkolí je pak hladké, bez okolků.
Toto řešení umožňuje konstrukci výhybek v místě míjení bez pohyblivých částí - tzv. Abtových výhybek. Ve výhybně se pak každý vůz drží své nepřerušené vnější kolejnice, zatímco vnitřní kolejnice je poskládána z částí tak, aby byl vzniklými mezerami umožněn průjezd okolku druhého vozu a křížení s lanem (lany).
Kola s oboustrannými okolky se užívají také u mostových a portálových jeřábů.
Odkazy
Reference
- ↑ * KOLEKTIV AUTORŮ. Průvodce po železnici pro přátele železniční techniky. Praha: NADAS, 1975. 288+40 s. Kapitola Okolek, s. 125.