Chráněná dílna: Porovnání verzí
m r2.7.1) (robot přidal: de, fr, nl, zh |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[File:Hrnčířské trhy Beroun 2011, chráněné dílny.JPG|thumb|Trh chráněných dílen v |
[[File:Hrnčířské trhy Beroun 2011, chráněné dílny.JPG|thumb|Trh chráněných dílen v [[Beroun]]ě]] |
||
'''Chráněná dílna''' je obecný název pro [[dílna|dílnu]] pro |
'''Chráněná dílna''' je obecný název pro [[dílna|dílnu]] určenou pro práci lidí se zdravotním [[Invalidita|postižením]]. Chráněné dílny se zabývají různými činnostmi, nejčastěji však výrobou různých předmětů, které pak prodávají a vydělávají si tak na svoji činnost. Chráněné dílny často zajišťují různá [[občanské sdružení]] a jiné [[nezisková organizace|neziskové organizace]]; potažmo [[obec|obce]]. |
||
Kromě těchto subjektů může zřídit a provozovat chráněnou dílnu jakýkoli [[zaměstnavatel]], pokud o tom uzavře s místním [[Úřad práce|Úřadem práce]] dohodu a bude v ní zaměstnávat alespoň 60 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Následně na její vytvoření i provoz získá od státu finanční příspěvek.<ref>§ 76 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti</ref> Navíc zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více jak 25 zaměstnanců, mají zákonnou povinnost buď osoby se zdravotním postižením zaměstnávat (a pak pro ně např. chráněné dílny zřizovat<ref>§ 103 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce</ref>), nebo se této povinnost zprostit tím, že např. budou od jiných chráněných dílen odebírat jimi vytvořené produkty či jim zadávat zakázky.<ref>§ 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti</ref> |
|||
{{pahýl}} |
{{pahýl}} |
||
== Reference == |
|||
<references /> |
|||
[[Kategorie:Průmysl]] |
[[Kategorie:Průmysl]] |
||
[[Kategorie:Pracovní právo]] |
|||
[[de:Werkstatt für behinderte Menschen]] |
[[de:Werkstatt für behinderte Menschen]] |
||
Verze z 12. 9. 2011, 17:02
Chráněná dílna je obecný název pro dílnu určenou pro práci lidí se zdravotním postižením. Chráněné dílny se zabývají různými činnostmi, nejčastěji však výrobou různých předmětů, které pak prodávají a vydělávají si tak na svoji činnost. Chráněné dílny často zajišťují různá občanské sdružení a jiné neziskové organizace; potažmo obce.
Kromě těchto subjektů může zřídit a provozovat chráněnou dílnu jakýkoli zaměstnavatel, pokud o tom uzavře s místním Úřadem práce dohodu a bude v ní zaměstnávat alespoň 60 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Následně na její vytvoření i provoz získá od státu finanční příspěvek.[1] Navíc zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více jak 25 zaměstnanců, mají zákonnou povinnost buď osoby se zdravotním postižením zaměstnávat (a pak pro ně např. chráněné dílny zřizovat[2]), nebo se této povinnost zprostit tím, že např. budou od jiných chráněných dílen odebírat jimi vytvořené produkty či jim zadávat zakázky.[3]
