Alexandrín: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m pahýl
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: et:Aleksandriin
Řádek 25: Řádek 25:
[[eo:Aleksandro (poetiko)]]
[[eo:Aleksandro (poetiko)]]
[[es:Alejandrino]]
[[es:Alejandrino]]
[[et:Aleksandriin]]
[[fi:Aleksandriini]]
[[fi:Aleksandriini]]
[[fr:Alexandrin]]
[[fr:Alexandrin]]

Verze z 11. 9. 2011, 14:51

Alexandrín je dvanáctislabičný (mužský) a třináctislabičný (ženský) rýmovaný verš tvořený jambickými stopami (jambický hexametr). Po šesté slabice následuje cézura (přerývka), která ale v české poezii není dodržována zcela důsledně. Alexandrínu hojně využívá stará poezie v románských jazycích i některé staré skladby české poezie. Svůj název získal podle starofrancouzské Alexandreidy. Ve francouzské literatuře se stal reprezentativním veršem klasicistické poezie a tragédie. Často se s ním setkáváme v sonetech. V české literatuře, kde představuje exkluzivní verš zdůrazňující rozdíl mezi poezií a prózou, byl užíván Otokarem Březinou.

Příklady

Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,
hrál vždycky navečer touž píseň mollovou
Karel Hlaváček

A teplo mrtvých vnad, jež kynulo mi svěží
pod růžným závojem, jejž dnů mých úsvit tkal,
žár dlouhých pohledů, jež zhaslé v duši leží,
a mrtvé polibky, jichž nežehl mě pal
Otokar Březina

Šablona:Pahýl - literatura