Administrativní dělení Španělska: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m grafická úprava interaktivní mapky
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2) (robot přidal: ia:Communitate autonome
Řádek 414: Řádek 414:
[[hr:Španjolske autonomne zajednice]]
[[hr:Španjolske autonomne zajednice]]
[[hy:Իսպանիայի վարչական բաժանում]]
[[hy:Իսպանիայի վարչական բաժանում]]
[[ia:Communitate autonome]]
[[id:Daftar komunitas otonom di Spanyol]]
[[id:Daftar komunitas otonom di Spanyol]]
[[it:Comunità autonome della Spagna]]
[[it:Comunità autonome della Spagna]]

Verze z 6. 9. 2011, 20:29

Padesát provincií (provincias) Španělského království je seskupeno do 17 autonomních regionů zvaných autonomní společenství (comunidades autónomas). Další 2 provincie na pobřeží severní Afriky - města Ceuta a Melilla mají postavení autonomních měst (ciudades autónomas).

Vznik a pravomoci

Při přeměně Španělska v demokratický stát po pádu diktatury generála Francisca Franca, hrály důležité role centralismus, nacionalismus a separatismus. Z obavy, že by separatismus vedl k nestabilitě a k další diktatuře, vznikl kompromis napříč umírněnými politickými stranami, které se účastnily vzniku španělské ústavy v roce 1978. Cílem bylo uspokojit separatistická hnutí a tak odzbrojit extremisty. Španělsko bylo přeměněno ve vysoce decentralizovaný stát, což ostře kontrastuje s předchozím frankistickým režimem, stejně jako ve většině centralizovanou strukturou západoevropských států. Jednotlivé autonomní oblasti byly vymezeny většinou na základě historických nebo národnostních hledisek.

Autonomní oblasti mají rozsáhlou autonomii s širokými legislativními a výkonnými kompetencemi, vlastní parlament a vládu, což odpovídá poměrům ve federaci.

Rozsah pravomocí se u každého autonomního společenství poněkud liší a je stanoven v „autonomním statutu“ (estatuto de autonomia) příslušného společenství, což je v podstatě jakási regionální ústava. Ve skutečnosti je tu určitý rozdíl mezi „historickými“ autonomními společenstvími, jakými jsou Baskicko, Katalánsko, Galicie, Andalusie, a zbytkem. „Historická“ získala více pravomocí, včetně možnosti regionálních předsedů vlád určovat termíny regionálních voleb. Baskicko a Katalánsko mají také vlastní policejní jednotky: Ertzaintza v Baskicku a Mossos d'Esquadra v Katalánsku. Ostatní společenství mají v těchto ohledech mnohem omezenější kompetence.

Ústava v hrubých rysech uznává historická práva společenství. Tato práva měly kdysi některé španělské regiony na základě jednání s ústřední španělskou vládou. Je samozřejmé, že je bylo nutno poněkud aktualizovat v moderním autonomním statutu příslušného novodobého autonomního společenství. To vysvětluje, proč Baskicko a Navarra vybírají daně a vyjednávají se španělskou vládou o tom, kolik peněz musejí dodat státu, zatímco ostatní společenství to mají pevně stanoveno.

Počátečním záměrem nebyla autonomie všech částí Španělska, ale jen těch „historických“. Zatímco se teprve rodila moderní španělská ústava, vypukly v Andalusii lidové protesty za právo na autonomii, při nichž 4. prosince 1977 demonstrovalo v andaluských ulicích více než 1 a půl milionu lidí. Důsledkem bylo začlenění dvou článků týkajících se autonomie do dokončené ústavy z roku 1978: článku 143, který umožňuje všem regionům získat autonomii, s určitým omezením přenesení pravomocí (což bylo kritiky decentralizace nazýváno Café para todos „káva pro každého“); a článku 151, který umožnil vznik autonomních společenství vybavených značným stupněm autonomie.

Článek 151 dal automaticky autonomii těm regionům, které se jí těšily během Druhé španělské republiky na základě ústavy z roku 1931. Těmito regiony byly byly Baskicko, Galicie a Katalánsko, ovšem po vypuknutí španělské občanské války byla jejich autonomie nakonec zlikvidována. Tento článek však také nabídl možnost získat stejnou míru autonomie i ostatním regionům či národnostem, pokud by byla schválena v referendu.

Samostatný autonomní statut pro Andalusii navrhl a předložil ke schválení Blas Infante, v červnu 1936 ho pak schválil parlament a v září 1936 v referendu také obyvatelé Andalusie. Bohužel však mezitím v červenci vypukla občanská válka, poté byl v srpnu 1936 frankistickými rebely zavražděn Blas Infante, což tento autonomistický projekt zhatilo.

Regionální symboly

Každé autonomní společenství a obě autonomní města používají také vlastní symboly, jakými jsou znak a vlajka, v některých případech také regionální hymnu. 10 společenství a Ceuta používá hned 2 nebo i 3 (Asturie) vlajky současně.

Seznam autonomních společenství Španělska a jejich provincií

Název
Místní názvy
Hlavní město
Místní názvy
Provincie
Místní názvy
Hlavní město
Místní názvy
Andalusie
Comunidad Autónoma de Andalucía
Sevilla Almería Almería
Cádiz Cádiz
Córdoba Córdoba
Granada Granada
Huelva Huelva
Jaén Jaén
Málaga Málaga
Sevilla Sevilla
Aragonie
Comunidad Autónoma de Aragón
Zaragoza Huesca Huesca
Teruel Teruel
Zaragoza Zaragoza
Asturské knížectví
Šp. Comunidad Autónoma del Principado de Asturias
As. Comunidá Autónoma del Principáu d' Asturies
Šp. Oviedo
As. Uviéu
Asturie
Šp. Asturias
As. Asturies
Šp. Oviedo
As. Uviéu
Baleáry
Kat. Comunitat Autònoma de les Illes Balears
Šp. ofic. Comunidad Autónoma de las Illes Balears
Šp. Islas Baleares
Palma de Mallorca Baleáry
Kat. Illes Balears
Šp. Islas Baleares
Palma de Mallorca
Baskicko
Ba. ofic. Euskal Autonomia Erkidegoa
Ba. Euskadi
Šp. Comunidad Autónoma del País Vasco
Šp. Vitoria
Ba. Gasteiz
Ba. Araba
Šp. Álava
Ba. Gasteiz
Šp. Vitoria
Ba. Gipuzkoa
Šp. Guipúzcoa
Ba. Donostia
Šp. San Sebastián
Ba. Bizkaia
Šp. Vizcaya
Ba. Bilbo
Šp. Bilbao
Extremadura
Comunidad Autónoma de Extremadura
Mérida Badajoz Badajoz
Cáceres Cáceres
Galicie
Ga. Comunidade Autónoma de Galiza
Šp. Comunidad Autónoma de Galicia
Santiago de Compostela Ga. A Coruña
Šp. La Coruña
Ga. A Coruña
Šp. La Coruña
Lugo Lugo
Ga. Ourense
Šp. Orense
Ga. Ourense
Šp. Orense
Pontevedra Pontevedra
Kanárské ostrovy
Comunidad Autónoma de Islas Canarias
Santa Cruz de Tenerife Santa Cruz de Tenerife Santa Cruz de Tenerife
Las Palmas Las Palmas de Gran Canaria
Kantábrie
Comunidad Autónoma de Cantabria
Santander Kantábrie Santander
Kastilie-La Mancha
Comunidad Autónoma de Castilla-La Mancha
Toledo Albacete Albacete
Ciudad Real Ciudad Real
Cuenca Cuenca
Guadalajara Guadalajara
Toledo Toledo
Kastilie a León
Comunidad Autónoma de Castilla y León
Valladolid Ávila Ávila
Burgos Burgos
León León
Palencia Palencia
Salamanca Salamanca
Segovia Segovia
Soria Soria
Valladolid Valladolid
Zamora Zamora
Katalánsko
Kat. Comunitat Autònoma de Catalunya
Šp. Comunidad Autónoma de Cataluña
Okc. Comunautat Autonòma de Catalonha
Barcelona Barcelona Barcelona
Ka. Girona
Šp. Gerona
Ka. Girona
Sp. Gerona
Ka. Lleida
Šp. Lérida
Okc. Lhèida
Ka. Lleida
Šp. Lérida
Okc. Lhèida
Tarragona Tarragona
La Rioja
Comunidad Autónoma de La Rioja
Logroño La Rioja Logroño
Madrid
Comunidad de Madrid
Madrid Madrid Madrid
Murcie
Comunidad Autónoma de la Región de Murcia
Murcia Murcie
Murcia
Murcia
Navarra
Šp. Comunidad Foral de Navarra
Ba. Nafarroa Foru Komunitatea
Pamplona
Ba. Iruña
Navarra
Ba. Nafarroa
Šp. Navarra
Pamplona
Ba. Iruña
Valencie
Ka. Comunitat Valenciana
Šp. Comunidad Valenciana
Valencie Šp. Alicante
Ka. Alacant
Šp. Alicante
Ka. Alacant
Šp. Castellón
Ka. Castelló
Šp. Castellón de la Plana
Ka. Castelló de la Plana
Šp. Valencia
Ka. València
Šp. Valencia
Ka. València


Údaje o jednotlivých společenství

Autonomní společentsví nebo autonomní město Rozloha km² Počet obyvatel [1] Hustota zalidnění (obyv./km²) HDP na hlavu
(2009)[2]
% průměrného HDP na hlavu celého Španělska
Andalusie 87 268 km² 8 039 399 089,95 obyv./km² 17 498 € 79 %
Aragonie 47 719 km² 1 269 027 026,18 obyv./km² 24 656 € 111 %
Asturie 10 604 km² 1 076 635 101,53 obyv./km² 21 512 € 97 %
Baleárské ostrovy 04 992 km² 0 983 131 195,55 obyv./km² 24 580 € 111 %
Baskicko 07 234 km² 2 124 846 293,73 obyv./km² 30 683 € 138 %
Extremadura 41 634 km² 1 083 879 026,03 obyv./km² 16 590 € 75 %
Galicie 29 574 km² 2 762 198 093,78 obyv./km² 20 056 € 90 %
Kantábrie 05 321 km² 0 562 309 105,60 obyv./km² 23 111 € 104 %
Kanárské ostrovy 07 447 km² 1 968 280 264,30 obyv./km² 19 792 € 89 %
Kastilie a León 94 223 km² 2 510 849 026,57 obyv./km² 22 475 € 101 %
Kastilie-La Mancha 79 463 km² 1 894 667 023,84 obyv./km² 17 573 € 79 %
Katalánsko 32 114 km² 7 197 174 223,90 obyv./km² 26 863 € 121 %
La Rioja 05 045 km² 0 301 084 059,67 obyv./km² 24 811 € 112 %
Madrid 08 028 km² 6 008 398 740,60 obyv./km² 30 142 € 136 %
Murcie 11 313 km² 1 335 792 118,07 obyv./km² 18 731 € 84 %
Navarra 10 391 km² 0 600 027 060,22 obyv./km² 29 495 € 133 %
Valencie 23 255 km² 4 692 449 201,78 obyv./km² 20 295 € 91 %
Ceuta 20 km² 75 816 4 101 obyv./km² 22 456 € 101 %
Melilla 13 km² 66 871 4 990 obyv./km² 21 441 € 96 %
Španělsko 505.988 44 108 530 87,17 obyv./km² 22 946 € 100 %

Související články