Ota III. Dětleb: Porovnání verzí

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Vyprázdnění stránky
m Editace uživatele 88.198.55.110 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Meluzína
Řádek 1: Řádek 1:
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|děd|[[Ota I. Olomoucký]]}}
{{Příbuzný|otec|[[Ota II. Olomoucký]]}}
{{Příbuzný|matka|[[Žofie z Bergu]]}}
{{Příbuzný|manželka|[[Durancie (manželka Oty III. Dětleba)|Durancie]]}}
{{Příbuzný|syn|[[Vladimír Olomoucký]]}}
{{Příbuzný|syn|[[Břetislav Olomoucký]]}}
}}
'''Ota III. Dětleb''' ([[1122]] – [[12. květen]] [[1160]]) byl synem [[Ota II. Olomoucký|Oty II. Černého]] a jeho manželky [[Žofie z Bergu]], kníže [[Olomoucký úděl|údělu olomouckého]] v letech [[1140]]–[[1160]].

Po neúspěšném pokusu jeho otce stát se knížetem a otcově smrti v [[Bitva u Chlumce (1126)|bitvě u Chlumce]], byl otcovými přáteli odvezen do [[Rusko|Ruska]]. Do [[Olomoucký úděl|údělu olomouckého]] se Ota vrátil až v roce [[1140]], po smrti [[Soběslav I.|Soběslava I.]] Poté se společně s českou šlechtou a ostatními moravskými údělníky zúčastnil odboje proti [[Vladislav II.|Vladislavovi II.]] [[Olomouc|Olomoucký]] biskup [[Jindřich Zdík]] vyhlásil nad relebanty [[interdikt]].

Odboj byl nakonec poražen a následujícího roku vpadl kníže Vladislav na [[Morava|Moravu]]. Také zásahem [[Papežský legát|papežského legáta]] se všichni zúčastnění usmířili a nikomu nebyl úděl odňat. S vědomím Oty III. Dětleba posléze napadl [[Konrád II. Znojemský]] biskupa Zdíka, jenž ale uprchl.

Později s knížetem a králem Vladislavem II. Ota III. spolupracoval. Odjel s ním na [[Druhá křížová výprava|II. křížovou výpravu]] ([[1147]]) i do [[Polsko|Polska]] ([[1157]]) a zúčastnil se i veleúspěšného tažení do [[Itálie]] ([[1158]]).

Zemřel [[12. květen|12. května]] [[1160]], jeho manželka [[Durancie (manželka Oty III. Dětleba)|Durancie]] ho přežila zhruba o půl roku. Zůstali po něm jistě dva synové [[Vladimír Olomoucký|Vladimír]] a [[Břetislav Olomoucký|Břetislav]]. Ti pak museli několik desítek let čekat, než získali olomoucký úděl.

==Potomci==
Ze svazku Oty III. Dětleba s Durancií se narodilo nejméně šest dětí:
* Svatava (zm. před r. [[1160]])
* [[Vladimír Olomoucký|Vladimír]] (nar. [[1145]], zm. před r. [[1200]])
* [[Břetislav Olomoucký|Břetislav]] (zm. před r. [[1201]])
* Eufemie (zm. po r. [[1160]])
* Hedvika (zm. po r. [[1160]])
* Marie (zm. po r. [[1160]])

== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Bláhová | jméno = Marie | odkaz na autora = Marie Bláhová | příjmení2 = Frolík | jméno2 = Jan | odkaz na autora2 = Jan Frolík | příjmení3 = Profantová | jméno3 = Naďa | odkaz na autora3 = Naďa Profantová | titul = Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197 | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 800 | isbn = 80-7185-265-1}}
* [[Dariusz Dąbrowski|Dąbrowski D.]], ''Genealogia Mścisławowiczów. Pierwsze pokolenia (do początku XIV wieku) '', Kraków 2008, s. 649-651.
* {{Citace monografie | příjmení = Novotný | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Novotný | titul = České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I | vydavatel = Jan Laichter | místo = Praha | rok = 1913 | počet stran = 1214 | isbn = }}
* {{Citace monografie | příjmení = Wihoda | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Wihoda | titul = Morava v době knížecí 906–1197 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 464 | isbn = 978-80-7422-563-0}}
* {{Citace monografie | příjmení = Žemlička | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Žemlička | titul = Čechy v době knížecí 1034–1198 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 712 | isbn = 978-80-7106-905-8}}

== Externí odkazy ==
*[http://www.e-stredovek.cz/kniznica.php?info=68-Ota-III-Detleb Ota III. na www.e-stredovek.cz]

[[Kategorie:Olomoučtí Přemyslovci]]
[[Kategorie:Moravská údělná knížata]]
[[Kategorie:Pohřbení v katedrále sv. Václava v Olomouci]]
[[Kategorie:Narození 12. století]]
[[Kategorie:Úmrtí 1160]]
[[Kategorie:Muži]]

[[de:Otto III. (Mähren)]]
[[nl:Otto III van Olomouc]]
[[pl:Otto III Detleb]]

Verze z 28. 8. 2011, 17:47

Příbuzenstvo
děd Ota I. Olomoucký
otec Ota II. Olomoucký
matka Žofie z Bergu
manželka Durancie
syn Vladimír Olomoucký
syn Břetislav Olomoucký

Ota III. Dětleb (1122 – 12. květen 1160) byl synem Oty II. Černého a jeho manželky Žofie z Bergu, kníže údělu olomouckého v letech 1140–1160.

Po neúspěšném pokusu jeho otce stát se knížetem a otcově smrti v bitvě u Chlumce, byl otcovými přáteli odvezen do Ruska. Do údělu olomouckého se Ota vrátil až v roce 1140, po smrti Soběslava I. Poté se společně s českou šlechtou a ostatními moravskými údělníky zúčastnil odboje proti Vladislavovi II. Olomoucký biskup Jindřich Zdík vyhlásil nad relebanty interdikt.

Odboj byl nakonec poražen a následujícího roku vpadl kníže Vladislav na Moravu. Také zásahem papežského legáta se všichni zúčastnění usmířili a nikomu nebyl úděl odňat. S vědomím Oty III. Dětleba posléze napadl Konrád II. Znojemský biskupa Zdíka, jenž ale uprchl.

Později s knížetem a králem Vladislavem II. Ota III. spolupracoval. Odjel s ním na II. křížovou výpravu (1147) i do Polska (1157) a zúčastnil se i veleúspěšného tažení do Itálie (1158).

Zemřel 12. května 1160, jeho manželka Durancie ho přežila zhruba o půl roku. Zůstali po něm jistě dva synové Vladimír a Břetislav. Ti pak museli několik desítek let čekat, než získali olomoucký úděl.

Potomci

Ze svazku Oty III. Dětleba s Durancií se narodilo nejméně šest dětí:

Literatura

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ota_III._Dětleb&oldid=7322718“