Markéta Sambiria: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Markéta Sambiria byla dánská královna v letech 1252-1282
 
překlepy
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Krolowa Malgorzata Sambiria afT.jpeg|thumb|200px|right|Markéta Sambiria na miniatuře z roku 1282, Tallinn, Estonsko]]
[[Soubor:Krolowa Malgorzata Sambiria afT.jpeg|thumb|200px|right|Markéta Sambiria na miniatuře z roku 1282, Tallinn, Estonsko]]
[[Soubor:Tomb.of.Margarete.von.Dänemark.jpg|thumb|150px|Náhrobek Markéty Sambiria v klášterním kostele v [[Bad Doberan]]. Náhrobek pochází z 13. století.]]
[[Soubor:Tomb.of.Margarete.von.Dänemark.jpg|thumb|150px|Náhrobek Markéty Sambiria v klášterním kostele v [[klášter Doberan|Doberanu]]. Náhrobek pochází z 13. století.]]
'''Markéta Sambiria''', přídomek ''Sprænghest'' ([[dánština|dánsky]] - co kůň vyskočí), ([[1230]]-[[1234]] - po [[4. leden|4. lednu]] [[1282]], [[Rostock]]) byla jako manželka [[Seznam dánských králů|dánského krále]] [[Kryštof I. Dánský|Kryštofa I.]] [[Seznam dánských královen|dánská královna]] v letech [[1252]] - [[1282]].
'''Markéta Sambiria''', přídomek ''Sprænghest'' ([[dánština|dánsky]] - co kůň vyskočí), ([[1230]]-[[1234]] - po [[4. leden|4. lednu]] [[1282]], [[Rostock]]) byla jako manželka [[Seznam dánských králů|dánského krále]] [[Kryštof I. Dánský|Kryštofa I.]] [[Seznam dánských královen|dánská královna]] v letech [[1252]] - [[1282]].


Řádek 7: Řádek 7:
Narodila se jako jedna z pěti dcer (jediný její bratr zemřel jako dítě) [[Pomořanské|pomořanského vévody]] [[Sambor II.|Sambora II.]] a jeho manželky Matyldy, dcery [[Meklenbursko|meklenburského vévody]] ''Bořivoje II.''
Narodila se jako jedna z pěti dcer (jediný její bratr zemřel jako dítě) [[Pomořanské|pomořanského vévody]] [[Sambor II.|Sambora II.]] a jeho manželky Matyldy, dcery [[Meklenbursko|meklenburského vévody]] ''Bořivoje II.''


V době jejího mládí došlo k ozbrojený střetů mezi jejím otcem a jeho bratrem ''Svantopolkem II.'', a proto se dostalo Markétě vychování jinak vyhrazeného pro chlapce, k němuž náležela především jízda na koni a zacházení se zbraněmi.
V době jejího mládí došlo k ozbrojeným střetům mezi jejím otcem a jeho bratrem ''Svantopolkem II.'', a proto se dostalo Markétě vychování jinak vyhrazeného pro chlapce, k němuž náležela především jízda na koni a zacházení se zbraněmi. V holštýnských a pomořských pověstech je známá jako ''"Černá Greta".

V holštýnských a pomořských pověstech je známá jako ''"Černá Greta".


=== Manželství a potomci ===
=== Manželství a potomci ===
V roce [[1248]] se provdala za dánského prince Kryštofa, který se v roce [[1252]] stal jako Kryštof I. dánským králem. [[Korunovace]] manželského páru se uskutečnila [[25. prosince]] téhož roku v [[katedrála|katedrále]] v [[Lund]]u. O několik let později byla na ni spolu s manželem uvalena [[klatba]] [[arcibiskup]]a, neboť král byl v konfliktu s [[církev|církví]].
V roce [[1248]] se provdala za dánského prince Kryštofa, který se v roce [[1252]] stal jako Kryštof I. dánským králem. [[Korunovace]] manželského páru se uskutečnila [[25. prosince]] téhož roku v [[katedrála v Lundu|katedrále]] v [[Lund]]u. O několik let později byla na ni spolu s manželem uvalena [[klatba]] [[arcibiskup]]a, neboť král byl v konfliktu s [[církev|církví]].


Z manželství Markéty Sambiria a Krále Kryštofa se narodily tři děti, syn a dvě dcery:
Z manželství Markéty Sambiria a Krále Kryštofa se narodily tři děti, syn a dvě dcery:
Řádek 21: Řádek 19:


=== Královna vdova ===
=== Královna vdova ===
Když po Kryštofově smrti ([[29. května]] roku [[1259]]) na trůn nastoupil jejich neplnoletý syn [[Erik V. Dánský|Erik Klipping]], Markéta jeho jénem fakticky vládla. Jedním z jejích počinů během této doby byl ozbrojený útok na jižní [[Jutsko]]; v roce [[1261]] byla i se synem jata, s pomocí vévody ''Albrechta Brunšvického'' však byli osvobozeni (je možné, že Markéta plánovala uzavřít s ním manželství).
Když po Kryštofově smrti ([[29. května]] roku [[1259]]) na trůn nastoupil jejich neplnoletý syn [[Erik V. Dánský|Erik Klipping]], Markéta jeho jménem fakticky vládla. Jedním z jejích počinů během této doby byl ozbrojený útok na jižní [[Jutsko]]; v roce [[1261]] byla i se synem zajata, s pomocí vévody ''Albrechta Brunšvického'' však byli osvobozeni (je možné, že Markéta plánovala uzavřít s ním manželství).


Královna samostatně panovala v [[Estonsko|Estonsku]], které dostala doživotně; od roku [[1266]] se titulovala ''paní Estonska''.
Královna samostatně panovala v [[Estonsko|Estonsku]], které dostala doživotně; od roku [[1266]] se titulovala ''paní Estonska''.


Protože pozice Erika jako krále byla neustále ohrožena, kolem roku [[1262]] Markéta dosáhla svolení [[papež]]e k dědění trůnu v ženské linii. V případě Erikova skonu to mělo umožnit převzetí vlády jednou z jeho sester. V roce [[1282]] byla přinucena opustit Dánsko. Usadila se v Rostocku, kde v tamním [[klášter|klášteře]] Sv. Kříže strávila poslední léta svého života. Podle legendy o založení tohoto kláštěra přinesla ze své [[pouť|pouti]] do [[Řím]]a kousek dřeba sv. kříže a věnovala tuto [[relikvie|relikvii]] klášteru. Zemřela zde někdy po 4. lednu roku 1282. Pohřbena byla v kostele [[cisterciáci|cisterciáckého]] kláštera v [[Bad Doberan]]u, kde se na náhrobní desce dochovala kopie její dřevěné sochy ze [[17. století]], jež sem byla přenesena z rostockého kláštera.
Protože pozice Erika jako krále byla neustále ohrožena, kolem roku [[1262]] Markéta dosáhla svolení [[seznam papežů|papeže]] k dědění trůnu v ženské linii. V případě Erikova skonu to mělo umožnit převzetí vlády jednou z jeho sester. V roce [[1282]] byla přinucena opustit Dánsko. Usadila se v [[Rostock]]u, kde v tamním [[klášter|klášteře]] Sv. Kříže strávila poslední léta svého života. Podle legendy o založení tohoto kláštěra přinesla ze své [[pouť|pouti]] do [[Řím]]a kousek dřeva sv. kříže a věnovala tuto [[relikvie|relikvii]] klášteru. Zemřela zde někdy po 4. lednu roku 1282. Pohřbena byla v kostele [[cisterciáci|cisterciáckého]] [[klášter Doberan|kláštera]] v [[Bad Doberan]]u, kde se na náhrobní desce dochovala kopie její dřevěné sochy ze [[17. století]], jež sem byla přenesena z rostockého kláštera.


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
Řádek 34: Řádek 32:


[[Kategorie:Dánské královny]]
[[Kategorie:Dánské královny]]
[[Kategorie:Dánští regenti]]
[[Kategorie:Pohřbení v klášteře Doberan]]
[[Kategorie:Narození 13. století]]
[[Kategorie:Narození 13. století]]
[[Kategorie:Úmrtí 1282]]
[[Kategorie:Úmrtí 1282]]

Verze z 23. 8. 2011, 21:03

Markéta Sambiria na miniatuře z roku 1282, Tallinn, Estonsko
Náhrobek Markéty Sambiria v klášterním kostele v Doberanu. Náhrobek pochází z 13. století.

Markéta Sambiria, přídomek Sprænghest (dánsky - co kůň vyskočí), (1230-1234 - po 4. lednu 1282, Rostock) byla jako manželka dánského krále Kryštofa I. dánská královna v letech 1252 - 1282.

Biografie

Původ, mládí

Narodila se jako jedna z pěti dcer (jediný její bratr zemřel jako dítě) pomořanského vévody Sambora II. a jeho manželky Matyldy, dcery meklenburského vévody Bořivoje II.

V době jejího mládí došlo k ozbrojeným střetům mezi jejím otcem a jeho bratrem Svantopolkem II., a proto se dostalo Markétě vychování jinak vyhrazeného pro chlapce, k němuž náležela především jízda na koni a zacházení se zbraněmi. V holštýnských a pomořských pověstech je známá jako "Černá Greta".

Manželství a potomci

V roce 1248 se provdala za dánského prince Kryštofa, který se v roce 1252 stal jako Kryštof I. dánským králem. Korunovace manželského páru se uskutečnila 25. prosince téhož roku v katedrále v Lundu. O několik let později byla na ni spolu s manželem uvalena klatba arcibiskupa, neboť král byl v konfliktu s církví.

Z manželství Markéty Sambiria a Krále Kryštofa se narodily tři děti, syn a dvě dcery:

některé prameny však zmiňují ještě další tři - Mikuláše, Valdemara a Ingeborg.

Královna vdova

Když po Kryštofově smrti (29. května roku 1259) na trůn nastoupil jejich neplnoletý syn Erik Klipping, Markéta jeho jménem fakticky vládla. Jedním z jejích počinů během této doby byl ozbrojený útok na jižní Jutsko; v roce 1261 byla i se synem zajata, s pomocí vévody Albrechta Brunšvického však byli osvobozeni (je možné, že Markéta plánovala uzavřít s ním manželství).

Královna samostatně panovala v Estonsku, které dostala doživotně; od roku 1266 se titulovala paní Estonska.

Protože pozice Erika jako krále byla neustále ohrožena, kolem roku 1262 Markéta dosáhla svolení papeže k dědění trůnu v ženské linii. V případě Erikova skonu to mělo umožnit převzetí vlády jednou z jeho sester. V roce 1282 byla přinucena opustit Dánsko. Usadila se v Rostocku, kde v tamním klášteře Sv. Kříže strávila poslední léta svého života. Podle legendy o založení tohoto kláštěra přinesla ze své pouti do Říma kousek dřeva sv. kříže a věnovala tuto relikvii klášteru. Zemřela zde někdy po 4. lednu roku 1282. Pohřbena byla v kostele cisterciáckého kláštera v Bad Doberanu, kde se na náhrobní desce dochovala kopie její dřevěné sochy ze 17. století, jež sem byla přenesena z rostockého kláštera.

Externí odkazy

Dánská královna
Předchůdce:
1252 - 1282
Markéta Sambiria
Nástupce: