Vaziště

Vaziště (splaz) je místo u řeky nebo jiného vodního toku, kam se svážejí nebo snášejí klády a kde se z nich vytvářejí vory.

Některá vaziště v Česku v povodí Vltavy

Vltava

• Chlum - u Volar, nejvyšší místo, odkud plavba vorů na Vltavě začínala.
• Vyšší Brod - vaziště na Vltavě.
• České Budějovice- na tomto vazišti se svazovaly obrovské kmeny dlouhé až 50 m (tzv. „holanďani“), určené pro stavbu námořních lodí. Vozily se po zemi z Jindřichova, z Budějovic se plavily po Vltavě a Labi do Hamburku.
• Újezd u Albrechtic, pod Týnem nad Vltavou - vaziště zřejmě na levém břehu, vorařský hostinec pana Hrdličky.
• Hladná u Albrechtic - vaziště na levém břehu, nad vazištěm býval rozsáhlý sklad dřeva. První údaj o obci je z roku 1461 a obec (původně Hlasná) prý byla vždy plavecká. Ročně se odtud vypravovalo 7 - 8 tisíc kubíků dřeva z píseckých a neznašovských lesů, po polomech roku 1941 31 tisíc kubických metrů. Sídlila zde proslulá plavecká rodina Husů. Na pravém břehu plavecká hospoda U študenta.
• Kostelecké Břehy - osada s vazištěm na pravém břehu Vltavy před Žďákovem. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou.
• Políčko - na levém břehu Vltavy naproti osadě Radava, mezi vesnicemi Velký Vír a Podskalí. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou.
• Brousek - vaziště, samota a přívoz na pravém břehu Vltavy mezi vesničkou Podskalí a samotou Korce. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou.
• Těchnice - mezi osadami Korce a Těchnice, na pravém břehu Vltavy. V blízkosti bývala hájovna. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou.
• Zavadilka - mezi dnešní Orlickou přehradou a vesnicí Solenice, na levé straně Vltavy u ústí Líšnického potoka. U vaziště býval hostinec Zavadilka, u níž stál stůl podle pověsti 400 let starý. V místě bývávalo i překladiště soli, podle nějž má ves název.
• Babice – na levém břehu Vltavy, mezi Neznašovem (Kořenskem) a Pašovicemi. Končily zde cestu vory z Lužnice a Nežárky a převazovaly se na vltavský způsob. Zaniklo v roce 1924 v souvislosti s útlumem voroplavby.
• Podskalí (Výtoň) v Praze - většina dřeva zde končila a odvážela se ke zpracování, část se převazovala. Zpravidla se zde měnily party a dále pokračovali podskalští plavci.

Otava

• Čeňkova pila nad Rejštejnem, na soutoku Vydry a Křemelné – zřízeno 1864–1867. Nejvyšší místo, odkud se plavily vory na Otavě
• Rejštejn – na Paulině louce vaziště, pila, hospoda U Myších domků
• Radešov – cca 2 km za Rejštejnem
• Páteček pod Dlouhou Vsí, zhruba v polovině cesty mezi Rejštejnem a Sušicí
• Žichovice (mezi Sušicí a Horažďovicemi) – vaziště s celoročním provozem u umělého kanálu postaveného roku 1850 ze starého ramene řeky. Místním plavcům se říkalo hamburáci, protože často plavili dřevo až do Hamburgu.
• Na bělidle, Písek – doloženo např. z roku 1949
• Štědronín – ostroh u ústí řeky Lomnice asi 12 km před Štědronínem – na zdejším vazišti se v roce 1953 natáčel film Plavecký mariáš.
• Zvíkov – na pravém břehu Otavy před soutokem s Vltavou, pod hradem Zvíkov. V blízkosti byl přívoz a plavecký hostinec U Smrtů.

Šimanova, na Jemčině a před Pávkem byla zřízena vaziště vorů.

Nežárka

Usplavnil Adalbert Vojtěch Lann po roce 1822 - k vazištím se dřevo sváželo pomocí volů.

• Šimanov
• Jemčina
• před Pávkem

Pohořský potok (→ Černá → Malše → Vltava)

• Baronův most - buquoyské vaziště nedaleko osady Leopoldov, součásti Pohorské Vsi. Dnes je z bývalé hájovny pension s názvem Baronův most.

Berounka

• Krašov

Sázava

• Zruč nad Sázavou - v 19. století doložena v místní kronice dvě vaziště
• Šternberk - doloženo v listině šternberského panství v roce 1638, užíváno do doby 2. světové války
• Iváň u Ratají nad Sázavou - doloženo v listině šternberského panství v roce 1712, užíváno do doby 2. světové války
• Hvězdonice
• Chrást u Týnce nad Sázavou
• Kaňov - levý břeh, pro panství Lešany
• Kamenný Přívoz - levý břeh, pro panství Lešany
• Medník - v roce 1897 pod názvem Mědník nad Babami u Pikovic

Labe

• Pardubice - u ústí bývalé západního ramene Chrudimky

Podívejte se také na:

• Voroplavba
• Vor
• Seznam přívozů v Česku

Externí odkazy:

• Vltava - galerie historických i současných fotografií
• Voraři na Šumavě, PhDr. Vladimír Horpeniak, Muzeum Šumavy
• Voroplavba na řece Sázavě a nejen tam II., Pavel Hrejsemnou, 2005

Další reference:

• Zmizelá Vltava, Jan Čáka, 1996