Valašsko (Rumunsko): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MerlIwBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: ro:Țara Românească
Odstranění přebytečných čárek a pravopisné chyby
Řádek 17: Řádek 17:
Termín [[Blachernae]] připomíná kronika z [[10. století]] jako název předměstí v [[Konstantinopol]]i, bylo odvozené od skýtského vojevůdce [[Blachernos]]e, který padl v Konstantinopoli. Mohl by být, podle Popa Lissenau, „zapletený do termínu Blach, Wallach {Blacernoi, potomek nebo syn Wallacha”}
Termín [[Blachernae]] připomíná kronika z [[10. století]] jako název předměstí v [[Konstantinopol]]i, bylo odvozené od skýtského vojevůdce [[Blachernos]]e, který padl v Konstantinopoli. Mohl by být, podle Popa Lissenau, „zapletený do termínu Blach, Wallach {Blacernoi, potomek nebo syn Wallacha”}


V [[8. století]], se připomínají „Rinchini a Blachorinchini“ jako útočníci na klášter [[Castamonitu]]. V roce [[976]] byzantský autor [[Kedrenos]], hovoří, že bratr bulharského krále Samuel byl zabitý „Wallach wagoners uprostřed Castoria a Prespa v Makedonii”. V roce [[980]] Basil II. - Bulgaroktonos, vyhlásil vládu nad Walachy v [[Thessálie|Thessálii]]. V roce [[1014]] byl král Samuel poražený mezi kopci Serres a Melnik v pohoří [[Kimbaloggoi]],Latinsky: Campulung Walachia. Připomíná se v roce [[1300]].
V [[8. století]] se připomínají „Rinchini a Blachorinchini“ jako útočníci na klášter [[Castamonitu]]. V roce [[976]] byzantský autor [[Kedrenos]], hovoří, že bratr bulharského krále Samuel byl zabitý „Wallach wagoners uprostřed Castoria a Prespa v Makedonii”. V roce [[980]] Basil II. - Bulgaroktonos, vyhlásil vládu nad Walachy v [[Thessálie|Thessálii]]. V roce [[1014]] byl král Samuel poražený mezi kopci Serres a Melnik v pohoří [[Kimbaloggoi]],Latinsky: Campulung Walachia. Připomíná se v roce [[1300]].
Podle Cecaumenos {Strategicon v roce 1066}:„''Wallachs, Epirus, Thesalia, atd…všichni přišli ze severu a pocházeli z Dáků a Bessi {Thráků}, kteří byli poblíž řeky [[Sáva|Sávy]]''” Tu též kronikář zaznamenává severo - jižní pohyb postulovaný maďarskými historiky, který nebere ohled na římské pokračování v Dacii.
Podle Cecaumenos {Strategicon v roce 1066}:„''Wallachs, Epirus, Thesalia, atd…všichni přišli ze severu a pocházeli z Dáků a Bessi {Thráků}, kteří byli poblíž řeky [[Sáva|Sávy]]''” Tu též kronikář zaznamenává severo - jižní pohyb postulovaný maďarskými historiky, který nebere ohled na římské pokračování v Dacii.


V roce [[1019]] v nařízeních císaře Basila II. {Bulgaroktonos} odsunul bulharských Wallachů {„Blacoi}. V roce [[1027]] je zmínka v kronikách z Bari, že Bulhaři a „Valaši s vojsky přešli do Itálie. „''Hoc anno descendit in Italiam cum exercitu mango i.e. Wussorum, Turcorum, Guandalarum, Vlachorum, Burgarorum, Maceronum aliorumque ut capere Siciliam''“ {Annales Bareness}
V roce [[1019]] v nařízeních císaře Basila II. {Bulgaroktonos} odsunul bulharských Wallachů {„Blacoi}. V roce [[1027]] je zmínka v kronikách z Bari, že Bulhaři a „Valaši s vojsky přešli do Itálie. „''Hoc anno descendit in Italiam cum exercitu mango i.e. Wussorum, Turcorum, Guandalarum, Vlachorum, Burgarorum, Maceronum aliorumque ut capere Siciliam''“ {Annales Bareness}


V roce [[1166]], [[Manuel Comnenus]] píše, že Valaši v oblastech hraničících s Černým Mořem cíleně útočili na Maďary.
V roce [[1166]] [[Manuel Comnenus]] píše, že Valaši v oblastech hraničících s Černým Mořem cíleně útočili na Maďary.
„''Tito Valaši, předpokládá se byli potomky koloniálních Římanů''” {kronika Kinnamos tvrdí, že „''to není jasné zda Valaši skutečně přišli z Podunajské nížiny, nebo z Balkánské provincie Římskeho impéria''". Mnozí se shodují, že přišli ze severu od Podunajské nížiny. V roce [[1114]], [[Anna Comnena]] už se zmiňuje o Valaších jako o „''mužích brodů''”, protože křižovali, brodili se přes [[Dunaj]] jako průvodci nájezdních Kumánů. Proto o nich píšou jako o „Brodnících” Jedním z jejich náčelníků se jmenoval Budila. „Budila v roce [[1095]] přišel varovat císaře Alexisa do jeho tábora v Anchialus”, uvádí Anna Comnena. Valaši sloužili jako průvodci Kumánům přes horské průsmyky.
„''Tito Valaši, předpokládá se byli potomky koloniálních Římanů''” {kronika Kinnamos tvrdí, že „''to není jasné zda Valaši skutečně přišli z Podunajské nížiny, nebo z Balkánské provincie Římskeho impéria''". Mnozí se shodují, že přišli ze severu od Podunajské nížiny. V roce [[1114]], [[Anna Comnena]] už se zmiňuje o Valaších jako o „''mužích brodů''”, protože křižovali, brodili se přes [[Dunaj]] jako průvodci nájezdních Kumánů. Proto o nich píšou jako o „Brodnících” Jedním z jejich náčelníků se jmenoval Budila. „Budila v roce [[1095]] přišel varovat císaře Alexisa do jeho tábora v Anchialus”, uvádí Anna Comnena. Valaši sloužili jako průvodci Kumánům přes horské průsmyky.


Řádek 28: Řádek 28:
Křižáci Fridricha Barbarosse v roce [[1190]] v oblasti [[Niš]] v dnešním Srbsku, se střetli s odporem Valachů, kteří se v roce [[1189]] vzbouřili pod vedením jejich náčelníka Petra a Asena proti byzantské vládě.
Křižáci Fridricha Barbarosse v roce [[1190]] v oblasti [[Niš]] v dnešním Srbsku, se střetli s odporem Valachů, kteří se v roce [[1189]] vzbouřili pod vedením jejich náčelníka Petra a Asena proti byzantské vládě.


V roce [[1190]] Assanids žádal o pomoc kmeny na sever od Podunajské nížiny, aby přemohli Byzanty. Byzantský spisovatelé se zmiňují o „Cumani a Wallachi", jako „''divokých bojovnících ze severu''.” Píší o Patriarchátu jménem Valašsko - Hungaro - Vlachia a Moldavsko Ruso - Vlachia. Též jich pojmenovali: „Ongari Infideli”, podle kroniky Štefana Magna, který sestavil úderné přepadové oddíly byzantské armády, když opakovaně dobyli Konstantinopol v průběhu noci z 24. na 25. července [[1261]], kde se nepíše o Kumánech, ale o “Dunajských Valaších.”
V roce [[1190]] Assanids žádal o pomoc kmeny na sever od Podunajské nížiny, aby přemohli Byzanty. Byzantští spisovatelé se zmiňují o „Cumani a Wallachi", jako „''divokých bojovnících ze severu''.” Píší o Patriarchátu jménem Valašsko - Hungaro - Vlachia a Moldavsko Ruso - Vlachia. Též jich pojmenovali: „Ongari Infideli”, podle kroniky Štefana Magna, který sestavil úderné přepadové oddíly byzantské armády, když opakovaně dobyli Konstantinopol v průběhu noci z 24. na 25. července [[1261]], kde se nepíše o Kumánech, ale o “Dunajských Valaších.”


Choniates napsal mezi roky [[1202]] a [[1214]], že [[Thessálie|thessálský]] horský region se nazývá “Velké Valašsko”.
Choniates napsal mezi roky [[1202]] a [[1214]], že [[Thessálie|thessálský]] horský region se nazývá “Velké Valašsko”.

Verze z 15. 8. 2011, 19:01

Valašsko na mapě Rumunska

Valašsko (rumunsky Ţara Românească nebo Valahia) je historická země na jihu Rumunska, rozkládající se mezi karpatským obloukem a Dunajem. Do roku 1861 se jednalo o samostatné knížectví, které se 24. ledna 1859 sjednotilo s Moldavským knížectvím do Rumunska (velmocemi uznané až roku 1878).

Hlavní město Valašska se měnilo, zpočátku jím bylo Curtea de Argeş, později Târgovişte až nakonec Bukurešť.

Název Valašska je odvozený od Valachů, jiného pojmenování pro Rumuny.

Geografie

Valašsko leží na sever od řeky Dunaj a na jih od Sedmihradska resp. Karpat, a řeka Olt je rozděluje na dva regiony: východní Muntenii a západní Oltenii.

Na severu sousedí s Moldávií a Sedmihradskem, na západě se Srbskem a Banátem, na jihu s Bulharskem, a na východě s Dobrudžou.

Dějiny

Mnoho latinských historických dokumentů potvrzuje přetrvávání lidového latinského jazyka na Balkán až do konce 5. století. Kolonizace Balkánského poloostrova byla dokončená koncem 7. století. Slovanský vpád způsobil, že dáko-románské, a thrácko-románské kmeny hledaly útočiště v pohořích Rodopy, Pindos, Epirus. Jejich potomkové byli později nazýváni Wallachi, nebo Blachi.

Termín Blachernae připomíná kronika z 10. století jako název předměstí v Konstantinopoli, bylo odvozené od skýtského vojevůdce Blachernose, který padl v Konstantinopoli. Mohl by být, podle Popa Lissenau, „zapletený do termínu Blach, Wallach {Blacernoi, potomek nebo syn Wallacha”}

V 8. století se připomínají „Rinchini a Blachorinchini“ jako útočníci na klášter Castamonitu. V roce 976 byzantský autor Kedrenos, hovoří, že bratr bulharského krále Samuel byl zabitý „Wallach wagoners uprostřed Castoria a Prespa v Makedonii”. V roce 980 Basil II. - Bulgaroktonos, vyhlásil vládu nad Walachy v Thessálii. V roce 1014 byl král Samuel poražený mezi kopci Serres a Melnik v pohoří Kimbaloggoi,Latinsky: Campulung Walachia. Připomíná se v roce 1300. Podle Cecaumenos {Strategicon v roce 1066}:„Wallachs, Epirus, Thesalia, atd…všichni přišli ze severu a pocházeli z Dáků a Bessi {Thráků}, kteří byli poblíž řeky Sávy” Tu též kronikář zaznamenává severo - jižní pohyb postulovaný maďarskými historiky, který nebere ohled na římské pokračování v Dacii.

V roce 1019 v nařízeních císaře Basila II. {Bulgaroktonos} odsunul bulharských Wallachů {„Blacoi}. V roce 1027 je zmínka v kronikách z Bari, že Bulhaři a „Valaši s vojsky přešli do Itálie. „Hoc anno descendit in Italiam cum exercitu mango i.e. Wussorum, Turcorum, Guandalarum, Vlachorum, Burgarorum, Maceronum aliorumque ut capere Siciliam“ {Annales Bareness}

V roce 1166 Manuel Comnenus píše, že Valaši v oblastech hraničících s Černým Mořem cíleně útočili na Maďary. „Tito Valaši, předpokládá se byli potomky koloniálních Římanů” {kronika Kinnamos tvrdí, že „to není jasné zda Valaši skutečně přišli z Podunajské nížiny, nebo z Balkánské provincie Římskeho impéria". Mnozí se shodují, že přišli ze severu od Podunajské nížiny. V roce 1114, Anna Comnena už se zmiňuje o Valaších jako o „mužích brodů”, protože křižovali, brodili se přes Dunaj jako průvodci nájezdních Kumánů. Proto o nich píšou jako o „Brodnících” Jedním z jejich náčelníků se jmenoval Budila. „Budila v roce 1095 přišel varovat císaře Alexisa do jeho tábora v Anchialus”, uvádí Anna Comnena. Valaši sloužili jako průvodci Kumánům přes horské průsmyky.

Runový zápis z 11. století, nalezený na ostrově Gotland, zaznamenává vraždu skandinávského cestovatele Rothfose spáchanou Blakumenmi, když cestoval do Konstantinopole. Byl zavražděný za bílého dne na hranicích mezi Haličí a Moldávií. Roku 1164 Andronic Comnenus zatkl valašské pastýře na té samé haličské hranici. Ve stejném místě připomíná židovský rabín Benjamín Tudela, který zemřel v roce 1173, že “žádný císař jich nemůže přemoci.” Křižáci Fridricha Barbarosse v roce 1190 v oblasti Niš v dnešním Srbsku, se střetli s odporem Valachů, kteří se v roce 1189 vzbouřili pod vedením jejich náčelníka Petra a Asena proti byzantské vládě.

V roce 1190 Assanids žádal o pomoc kmeny na sever od Podunajské nížiny, aby přemohli Byzanty. Byzantští spisovatelé se zmiňují o „Cumani a Wallachi", jako „divokých bojovnících ze severu.” Píší o Patriarchátu jménem Valašsko - Hungaro - Vlachia a Moldavsko Ruso - Vlachia. Též jich pojmenovali: „Ongari Infideli”, podle kroniky Štefana Magna, který sestavil úderné přepadové oddíly byzantské armády, když opakovaně dobyli Konstantinopol v průběhu noci z 24. na 25. července 1261, kde se nepíše o Kumánech, ale o “Dunajských Valaších.”

Choniates napsal mezi roky 1202 a 1214, že thessálský horský region se nazývá “Velké Valašsko”.

Reference

  • A Documented Chronology of Roumanian History. by Ghyka, Matila
  • V tomto článku byl použit překlad textu z článku Valašsko na slovenské Wikipedii.

Související články



Šablona:Link GA