Neoklasicismus (literatura): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m r2.5.2) (robot přidal: lt:Neoklasika
{{Přesunout|Neoklasicismus}} - pro sjednocení s názvem kategorie
Řádek 1: Řádek 1:
{{Přesunout|Neoklasicismus}}
{{Upravit}}
{{Upravit}}



Verze z 4. 8. 2011, 12:01

Novoklasicismus (neoklasicismus) je umělecký směr z období romantismu (hlavně ze závěru tohoto období), který klade důraz na intelekt, na přísně vyváženou formu a na svébytný tvar uměleckého díla. Podporoval jej přední kritik F. X. Šalda, který v té době směřoval od individualismu k řádu, k nadosobnímu poslání umění.

Autoři v literatuře se svými tématy obvykle vraceli do minulosti, neusilovali ovšem o zachycení dobového koloritu, šlo o zpodobení nadčasových, základních rysů osudu člověka ve světě. Nikoliv osobní dojmy, nikoliv psychologická analýza; jejich cílem bylo sevřené neosobní vyprávění.

Typické rysy: tvarová kázeň, stylová jednota, přesnost a preciznost vyjádření, kompoziční vyváženost; nevyzdvihují cit, ale intelekt, nadčasové jevy. Znaky novoklasicistní tvorby:

  • klade důraz na intelekt
  • důraz na svébytný tvar uměleckého díla
  • důraz na přísně vyváženou tvorbu
  • soustředění k souvislé epické linii
  • spád děje
  • neosobní vypravěčský styl

Žánry typické pro novoklasicismus byly povídka a novela.


Autoři těsně či volně spjati s novoklacisismem

České země

Vliv novoklasicismu přišel do českého prostředí z Francie a zejména z Německa.

Novoklasicismus za okupace

  • František Kubka - Skytský jezdec, Pražské nokturno, Karlštejnské vigilie
  • F. Heřmánek - U bratra celého světa
  • J. Mařánek - Živé návraty

Související články

Šablona:Pahýl - umění