Kvantum: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: be:Квант
m rekat
Řádek 22: Řádek 22:
{{překlad| jazyk = en| článek = Quantum|revize=250919896}}
{{překlad| jazyk = en| článek = Quantum|revize=250919896}}


[[Kategorie:Fyzikální pojmy]]
[[Kategorie:Kvantová fyzika]]
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]



Verze z 4. 8. 2011, 09:51

Kvantum (lat. quantum, kolik) znamená množství, odpověď na otázku „kolik?“ Zvláštní význam získal pojem kvantum v moderní fyzice, kde znamená elementární, dále nedělitelné množství. Na tom jsou založeny současné kvantové teorie.

Ve fyzice

Řada významných objevů na konci 19. a počátku 20. století je založena na myšlence, že určité fyzikální veličiny nejsou spojité a libovolně dělitelné, nýbrž kvantované. Příkladem může být foton jako elementární jednotka světelné energie nebo vázaný elektron v klidu jako jednotka hmoty.

V tomto speciálním smyslu slovo poprvé použil německý fyzik Julius Robert von Mayer a Hermann Helmholtz. Max Planck si všiml, že zahřívané předměty mění barvu, a roku 1901 publikoval významný článek „O elementárních kvantech hmoty a elektřiny“.[1], Problém „záření černého tělesa“ zkoumal také německý fyzik Philipp Lenard a roku 1905 publikoval Albert Einstein článek „O jednom heuristickém hledisku na vznik a proměny světla“, kde vyslovil hypotézu, že záření se děje v prostorově lokalizovaných „světelných kvantech“.[2] Za tyto objevy obdrželi Lenard v roce 1905, Planck v roce 1918 a Einstein roku 1921 Nobelovu cenu.

Předchůdci

Aristotelés přesně rozlišil věci počítatelné a oddělené od měřitelných a spojitých [3] a kvantitu pokládal za samostatnou kategorii, což stoikové popírali. Myšlenku nespojité, částicové povahy skutečnosti vyslovili řečtí atomisté a rozvedl latinský básník Lucretius Carus v básni „O přírodě“ z 1. století. Myšlenku oživil například Francisco Suárez, podle něhož se hmota skládá z nedělitelných částic. René Descartes se snažil ve spise „O světě“ (1633) vysvětlit různé vlastnosti látek z různých tvarů elementárních částeček hmoty, podobně jako atomista Pierre Gassendi.[4] Dalším krokem byl objev chemických prvků v 18. století a objev spontánního radioaktivního rozpadu (Henri Becquerel, 1896).

Odkazy

Literatura

  • Ritter – Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Basel 1981nn. Heslo Quantität, sv. 7, sl. 1792-

Reference

  1. M. Planck, Ueber die Elementarquanta der Materie und der Elektricität. In: Annalen der Physik 309 (1901), str. 564-566.
  2. A. Einstein, Über einen die Erzeugung und Verwandlung des Lichtes betreffenden heuristischen Gesichtspunkt http://www.physik.uni-augsburg.de/annalen/history/einstein-papers/1905_17_132-148.pdf. In: Annalen der Physik 17 (1905), str. 132-148.
  3. Metafysika 1020a.
  4. Ritter-Gründer, heslo Quantität.

Související články

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quantum na anglické Wikipedii.