Cibetkovití: Porovnání verzí
m r2.7.1) (robot změnil: uk:Віверові |
m r2.5.1) (robot přidal: kk:Шұбалаң құйрықтылар |
||
Řádek 55: | Řádek 55: | ||
[[it:Viverridae]] |
[[it:Viverridae]] |
||
[[ja:ジャコウネコ科]] |
[[ja:ジャコウネコ科]] |
||
[[kk:Шұбалаң құйрықтылар]] |
|||
[[lt:Viveriniai]] |
[[lt:Viveriniai]] |
||
[[ml:വെരുക്]] |
[[ml:വെരുക്]] |
Verze z 25. 7. 2011, 19:11
Cibetkovití | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | cibetkovití (Viverridae) Gray, 1821 |
Podčeledi | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cibetkovité šelmy (Viverridae) jsou jednou z čeledí z řádu šelem. Dorůstají menší až střední velikosti a žijí jak na stromech tak na zemi. Pod ocasem mají výrazné pachové žlázy, ze kterých se v dřívějších dobách vyráběla například kosmetika, ale i léky. Jejich vzhled je podobný kunám, ale vnitřní stavba spíše kočkám, se kterými jsou příbuzné. Někteří autoři tuto čeleď rozdělují na dvě samostatné čeledi - cibetkovité a promykovité.
Cibetkovití obývají oblast Afriky, Madagaskaru, jižní Asie a jižní Evropy. Jejich nároky na potravu a biotop se vzhledem k jejich rozšíření liší druh od druhu. Aktivní jsou především v noci.
V dnešní době jsou již chované v zajetí nejen v zoologických zahradách, ale i u jednotlivců. Především druhy jako oviječi a ženetky jsou zkušenými chovateli dobře zvladatelné. V zoologických zahradách se pak setkáme i s binturongy a fosami.
Literatura
- KOŘÍNEK, Milan. Velká kniha pro chovatele savců. Rubico: Olomouc. 1. vydání. ISBN 80-85839-52-0