Melanocyt: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
WikitanvirBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: fa:ملانوسیت
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.6.4) (robot přidal: kk:Меланоциттер
Řádek 30: Řádek 30:
[[it:Melanocita]]
[[it:Melanocita]]
[[ja:メラニン細胞]]
[[ja:メラニン細胞]]
[[kk:Меланоциттер]]
[[lt:Melanocitas]]
[[lt:Melanocitas]]
[[lv:Melanocīts]]
[[lv:Melanocīts]]

Verze z 23. 7. 2011, 05:40

Průřez pokožkou, patrné melanocyty

Melanocyt čili pigmentová buňka je typ živočišných buněk roztroušených ve svrchní vrstvě pokožky[1] a ve vlasových folikulech,[2] mimo to však také v oční živnatce[3], vnitřním uchu[4], mozkových plenách,[5] kostech[6] i v srdci.[7] Melanocyty produkují pigment melanin a jsou neuroektodermálního původu.[2]

Stavba a funkce

Melanocyty jsou v pokožce buňky s mnoha výběžky, jimiž se napojují na přilehlé keratinocyty. V cytoplazmě melanocytů jsou zvláštní organelové struktury, tzv. melanozomy. Se vzrůstající velikostí melanozomů se dá usuzovat na temnější barvu pleti. Pokud jsou pokožkové buňky vystaveny UV záření, dochází k produkci intermedinu (melanocyty stimulující hormon, MSH), jenž podporuje tvorbu melaninu v melanozomech. Melanin se poté po malých částech předává do sousedních keratinocytů a způsobuje zde opálení.[1]

Xantofor

Xantofor pigmentová buňka živočichů obsahující žluté barvivo.[8]

Poruchy

Mnohdy vznikají nadměrnou lokální činností melanocytů různé skrvny, např. pihy (ephelides), kávové skvrny („café-au-lait“) či některá lentiga. Horší bývají melanocytové névy, z nichž se může vyvinout maligní melanom.[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku melanocyte na anglické Wikipedii.

  1. a b ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.]: Oxford University Press, 2006. 
  2. a b c DOPORUČENÉ POSTUPY PRO PRAKTICKÉ LÉKAŘE ; Projekt MZ ČR zpracovaný ČLS JEP za podpory grantu IGA MZ ČR 5390-3 ; Reg. č. a/004/286 - Melanocytové névy [online]. Dostupné online. 
  3. Barden H and Levine S. Histochemical observations on rodent brain melanin. Brain Res. Bull.. 1983, roč. 10, čís. 6, s. 847–851. DOI 10.1016/0361-9230(83)90218-6. PMID 6616275. 
  4. Markert CL and Silvers WK. The effects of genotype and cell environment on melanoblast differentiation in the house mouse. Genetics. 1956, roč. 41, čís. 3, s. 429–450. PMID 17247639. 
  5. Mintz B. Clonal basis of mammalian differentiation. Symp. Soc. Exp. Biol.. 1971, roč. 25, s. 345–370. PMID 4940552. 
  6. Nichols SE and Reams WM. The occurrence and morphogenesis of melanocytes in the connective tissues of the PET/MCV mouse strain. J. Embryol. Exp. Morphol.. 1969, roč. 8, s. 24–32. PMID 14426921. 
  7. Theriault LL and Hurley LS. Ultrastructure of developing melanosomes in C57 black and pallid mice. Dev. Biol.. 1970, roč. 23, čís. 2, s. 261–275. DOI 10.1016/0012-1606(70)90098-9. PMID 5476812. 
  8. Malá Československá encyklopedie ČSAV, VI. svazek Š-Ž, vydala ACADEMICA, Praha 1987