Obzor

Viditelný horizont při východu Slunce v Zwickau (Sasko)

Horizont (z řečtina|řec.) znamená obzor, optickou hraniční čáru mezi viditelným povrchem planety Země a oblohou. Odtud také horizontální, vodorovný.

Optický horizont

Astronomický, viditelný a pravý horizont

Viditelnost horizontu je podmíněna optickými podmínkami, panujícími v daném okamžiku v místě pozorovatele. Můžeme rozlišovat trojí horizont:

• astronomický - vodorovná rovina, protínající oko pozorovatele
• viditelný horizont - tvořený například horami, stavbami, lesy a podobně
• pravý horizont - tvořený ideálním povrchem Země, například na moři.

Vzdálenost pravého horizontu závisí na výšce oka nad povrchem Země podle přibližného vzorce: $d={\sqrt {13h}}$
kde d je vzdálenost v kilometrech a h je výška v metrech. Vzdálenost pravého horizontu při výšce oka 1,70 m činí asi 4,7 km, při výšce 100 m asi 36 km.

Metaforický význam

Umělý horizont

Horizont může označovvat i rozsah či dosah například plánování ("v horizontu několika let"), schopnost člověka dohlédnout a pochopit nějakou skutečnost ("to přesahuje jeho horizont") nebo i "obzor" nějakého vědního oboru a podobně. Alternativní teorie množin P. Vopěnky rozlišuje, co je "před horizontem" a tedy představitelné, a co je "za horizontem".

Umělý horizont

Umělý horizont je navigační přístroj, na němž lze sledovat polohu letadla v podélném i příčném směru; používá se zejména při letu za snížené či nulové viditelnosti.

• Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické Wikipedie.