Koncentrační tábor Bergen-Belsen

Britský armádní buldozer shrnuje mrtvá těla do masového hrobu, 19. dubna 1945

Bergen-Belsen byl německý koncentrační tábor za druhé světové války. Nacházel se Dolním Sasku jihozápadně od města Bergen. Mezi lety 1943 až 1945 zde zemřelo 100 000 zajatců, půlka z nich byli váleční zajatci z Ruska. Až 35 000 z tohoto počtu zemřelo v průběhu několika měsíců před osvobozením, když se v táboře epidemicky rozšířil skvrnitý tyfus. Když byl tábor 15. dubna 1945 osvobozen, našla zde britská armáda 60 000 většinou těžce nemocných zajatců (necelých čtrnáct tisíc jich navzdory péči umřelo krátce po osvobození) a 13 000 nepohřbených těl.

Péče o zachráněné probíhala v nedalekém táboře zřízeném z bývalé německé tankové základny — samotný koncentrační tábor britská armáda krátce po osvobození z hygienických důvodů (zejména kvůli promoření skvrnitým tyfem) vypálila plamenomety.

Tento tábor nepatřil mezi vyhlazovací tábory s plynovými komorami, umíralo se zde zimou, podvýživou či na nemoci, které se ve špatných podmínkách dobře šířily. Průměrně zde zajatci dokázali přežít zhruba devět měsíců. Mezi slavné oběti tohoto tábora patří Josef Čapek (zemřel v dubnu 1945) a Anna Franková (zemřela v březnu 1945).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bergen-Belsen concentration camp na anglické Wikipedii.