Okolek: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ synonymum, které se neprosadilo do odborného jazyka; v přímé nelze určit, které kolo je vnější
Vykolejení a provoz jsou termíny - vhodnější formulace. Někdy jsou kola jednotlivá.
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Roue ferro 2.jpg|thumb|1 - okolek<br />2 - nákolek<br />3 - plocha odvalování]]
[[Soubor:Roue ferro 2.jpg|thumb|1 - okolek<br />2 - nákolek<br />3 - plocha odvalování]]
'''Okolek''' (někdy též ''nákolek'', něm. ''Spurkranz'', angl. ''flange'', fr. ''boudin'') je výstupek na obvodu kola [[kolejové vozidlo|kolejového vozidla]] bránící [[vykolejení]]. Okolek se (obvykle) nachází na straně blíže ke středu [[železniční dvojkolí|železničního dvojkolí]] (na vnitřní straně), což je výhodné z&nbsp;hlediska fyzikálních poměrů provozu.
'''Okolek''' (někdy též ''nákolek'', něm. ''Spurkranz'', angl. ''flange'', fr. ''boudin'') je výstupek vytvořený po celém obvodu [[Kolo|kola]] [[kolejové vozidlo|kolejového vozidla]] bránící sjetí kola z&nbsp;kolejnice.<ref>* {{Citace monografie
| příjmení = kolektiv autorů
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Průvodce po železnici pro přátele železniční techniky
| vydavatel = NADAS
| místo = Praha
| rok = 1975
| počet stran = 288+40
| isbn =
| kapitola = Okolek
| strany = 125
| jazyk = cs
}}
</ref> Obvykle se nachází na vnitřní straně kola (směrem dovnitř vozidla), takže brání sjetí kola vně kolejnice; toto umístění je vhodné z&nbsp;hlediska fyzikálních poměrů za jízdy. Ve speciálních případech je okolek oboustranný.


== Vnitřní okolek ==
== Vnitřní okolek ==
Řádek 19: Řádek 33:
U&nbsp;kolejí ze žlábkových [[Kolejnice|kolejnic]] funguje okolek podobně. [[Opornice]] na vnější straně kolejnice plní obdobnou roli jako hlava kolejnice u bezžlábkových kolejnic, avšak v&nbsp;celé délce koleje je okolek jištěn z&nbsp;vnitřních stran kolejnic i&nbsp;[[přídržnice|přídržnicí]]. Na výhybkách a&nbsp;kříženích je okolek veden žlábkem v&nbsp;[[srdcovka (výhybka)|srdcovce]].
U&nbsp;kolejí ze žlábkových [[Kolejnice|kolejnic]] funguje okolek podobně. [[Opornice]] na vnější straně kolejnice plní obdobnou roli jako hlava kolejnice u bezžlábkových kolejnic, avšak v&nbsp;celé délce koleje je okolek jištěn z&nbsp;vnitřních stran kolejnic i&nbsp;[[přídržnice|přídržnicí]]. Na výhybkách a&nbsp;kříženích je okolek veden žlábkem v&nbsp;[[srdcovka (výhybka)|srdcovce]].


== Související články ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
* [[Vykolejení]]
* [[Vykolejení]]
* [[Železniční kolo]]
* [[Železniční kolo]]

Verze z 4. 7. 2011, 10:03

1 - okolek
2 - nákolek
3 - plocha odvalování

Okolek (někdy též nákolek, něm. Spurkranz, angl. flange, fr. boudin) je výstupek vytvořený po celém obvodu kola kolejového vozidla bránící sjetí kola z kolejnice.[1] Obvykle se nachází na vnitřní straně kola (směrem dovnitř vozidla), takže brání sjetí kola vně kolejnice; toto umístění je vhodné z hlediska fyzikálních poměrů za jízdy. Ve speciálních případech je okolek oboustranný.

Vnitřní okolek

Dvojkolí s vniřními okolky

Při obvyklém vnitřním osazení okolku při průjezdu obloukem dochází k většímu zatížení vnějšího kola dvojkolí než vnitřního, a to zejména odstředivou silou a klopným momentem odvozeným od výšky těžiště a odstředivé síly. Toto působení sil je příznivější než u konstrukce vnějšího okolku.

Na výhybkách a kolejových kříženích je kolejnice v protilehlém místě srdcovky doplněna přídržnicí, která jistí okolek z vnitřní strany při přejezdu druhého kola přes srdcovku. Na železničních přejezdech obdobná lišta chrání prostor pro průjezd okolku.

Vnější okolek

Při použití vnějšího okolku by se výše uvedené síly přenášely přes vnitřní kolejnici a vnitřní kolo dvojkolí (vzhledem ke středu oblouku). Vzhledem k odlehčení vnitřního kola nemůže okolek přenést stejně velkou sílu bránící vykolejení jako vnitřní okolek.

Oboustranný okolek

Oboustranný okolek se používá na pozemních lanovkách s kyvadlovým provozem, kdy jeden vůz má kola s okolky na jedné straně a druhý vůz na straně druhé. Druhé kolo dvojkolí je pak hladké - bez okolků.

Tohoto řešení se používá k vedení kabiny v místě míjení. To umožňuje konstrukci výhybek bez pohyblivých částí - tzv. Abtových výhybek. Ve výhybně se pak každý vůz drží své nepřerušené vnější kolejnice, zatímco vnitřní kolejnice je poskládána z částí tak, aby byl vzniklými mezerami umožněn průjezd okolku druhého vozu a křížení s lanem (lany).

Okolek ve žlábkové koleji

U kolejí ze žlábkových kolejnic funguje okolek podobně. Opornice na vnější straně kolejnice plní obdobnou roli jako hlava kolejnice u bezžlábkových kolejnic, avšak v celé délce koleje je okolek jištěn z vnitřních stran kolejnic i přídržnicí. Na výhybkách a kříženích je okolek veden žlábkem v srdcovce.

Odkazy

Reference

  1. * KOLEKTIV AUTORŮ. Průvodce po železnici pro přátele železniční techniky. Praha: NADAS, 1975. 288+40 s. Kapitola Okolek, s. 125. 

Související články