Mistrovství světa v plavání: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: '''Mistrovství světa v plavání''' je největší, celosvětovou akcí pořádanou Mezinárodní plaveckou federací (FINA). Utkávají se na ...
 
přidaná navigační lišta MS
Řádek 221: Řádek 221:
* [http://www.swimrankings.net/index.php?page=meetSelect&selectPage=BYTYPE&meetType=2 Výsledky na www.swimrankings.net] {{en}}
* [http://www.swimrankings.net/index.php?page=meetSelect&selectPage=BYTYPE&meetType=2 Výsledky na www.swimrankings.net] {{en}}


{{Mistrovství světa v plavání}}
[[Kategorie:Plavání]]
[[Kategorie:Plavání]]
[[Kategorie:Mistrovství světa]]
[[Kategorie:Mistrovství světa]]

Verze z 21. 6. 2011, 23:33

Mistrovství světa v plavání je největší, celosvětovou akcí pořádanou Mezinárodní plaveckou federací (FINA). Utkávají se na ni závodníci v plaveckých sportech, které zahrnují bazénové plavání v 50 metrovém bazénu, dálkové plavání, synchronizované plavání, skoky do vody a vodní pólo. Kromě olympijských her jde co do počtu zúčastněných sportovců i zemí o jednu z největších sportovních akcí.

Historie

První mistrovství světa v plavání se konalo v roce 1973 v Bělehradě. Interval mezi šampionáty byl až do roku 2001 nepravidelný a pohyboval se mezi 2 a 5 lety. Od roku 2001 se ustálil pravidelný dvouletý cyklus v lichých letech. Počet disciplín se postupně zvyšoval, ještě výrazněji rostl počet aktivních účastníků. Zatímco na prvním šampionátu soutěžilo 686 sportovců v 37 disciplínách, na třináctém v roce 2009 to bylo již 2556 závodníků v 65 disciplínách. Od roku 1993 pořádá FINA také mistrovství světa v krátkém (25 metrovém) bazénu.

Seznam světových šampionátů v plavání

Rok a datum konání Pořadové číslo Místo konání Počet sportovců Počet disciplín
1973: 31. srpen – 9. záží I Jugoslávie Bělehrad, Jugoslávie 686 18 (m), 19 (ž)
1975: 19. červenec – 27. červenec II Kolumbie Cali, Kolumbie 682 18 (m), 19 (ž)
1978: 20. srpen – 28. srpen III Německo Západní Berlín, NSR 828 18 (m), 19 (ž)
1982: 29. červenec – 8. srpen IV Ekvádor Guayaquil Ekvádor 848 18 (m), 19 (ž)
1986: 13. srpen – 23. srpen V Španělsko Madrid Španělsko 1119 19 (m), 22 (ž)
1991: 3. leden – 13. leden VI Austrálie Perth Austrálie 1142 21 (m), 24 (ž)
1994: 1. září – 11. září VII Itálie Řím, Itálie 1400 21 (m), 24 (ž)
1998: 8. leden – 17. leden VIII Austrálie Perth, Austrálie 1371 26 (m), 29 (ž)
2001: 16. červenec – 29. červenec IX Japonsko Fukuoka, Japonsko 1498 29 (m), 32 (ž)
2003: 12. červenec – 27. červenec X Španělsko Barcelona, Španělsko 2015 29 (m), 33 (ž)
2005: 16. červenec – 31. červenec XI Kanada Montreal Kanada 1784 29 (m), 33 (ž)
2007: 18. březen – 1. duben XII Austrálie Melbourne, Austrálie 2158 29 (m), 36 (ž)
2009: 17. červenec – 2. srpen XIII Itálie Řím, Itálie 2556 29 (m), 36 (ž)
2011: 16. červenec – 31. červenec XIV Čína Šanghaj, Čína
2013: 19. červenec – 4. září XV Španělsko Barcelona, Španělsko


Historická medailová tabulka

pořadí země Z S B celkem
1 USA USA 182 151 101 434
2 Německo Německo 84 98 80 262
3 Čína Čína 74 54 41 169
4 Austrálie Austrálie 68 60 52 180
5 Rusko Rusko 53 39 35 127
6 Maďarsko Maďarsko 23 17 18 58
7 Itálie Itálie 21 18 32 71
8 Kanada Kanada 19 28 30 77
9 Sovětský svaz SSSR 16 28 28 72
10 Nizozemsko Nizozemsko 13 21 22 56
11 Spojené království Velká Británie 10 14 29 53
12 Ukrajina Ukrajina 9 5 7 21
13 Francie Francie 8 14 11 33
14 Španělsko Španělsko 7 18 13 38
15 Japonsko Japonsko 6 22 47 75
16 Švédsko Švédsko 6 12 13 31
17 Polsko Polsko 6 4 5 15
18 Jižní Afrika Jihoafrická republika 5 1 8 14
19 Zimbabwe Zimbabwe 4 5 0 9
20 Srbsko Srbsko 4 2 2 8
21 Brazílie Brazílie 3 1 4 8
22 Finsko Finsko 2 2 0 4
23 Rumunsko Rumunsko 2 1 7 10
24 Jugoslávie Jugoslávie 2 0 2 4
25 Dánsko Dánsko 1 2 5 8
26 Mexiko Mexiko 1 2 3 6
27 Tunisko Tunisko 1 2 3 6
28 Chorvatsko Chorvatsko 1 2 1 4
29 Kostarika Kostarika 1 1 2 4
29 Řecko Řecko 1 1 2 4
31 Bělorusko Bělorusko 1 1 0 2
32 Belgie Belgie 1 0 2 3
33 Jižní Korea Jižní Korea 1 0 1 2
34 Surinam Surinam 1 0 0 1
35 Švýcarsko Švýcarsko 0 4 1 5
36 Rakousko Rakousko 0 3 3 6
37 Nový Zéland Nový Zéland 0 3 2 5
37 Slovensko Slovensko 0 3 2 5
39 Česko Česko 0 3 0 3
40 Bulharsko Bulharsko 0 1 4 5
41 Norsko Norsko 0 1 1 2
42 Kuba Kuba 0 1 1 2
43 Island Island 0 1 1 2
44 Litva Litva 0 0 2 2
45 Argentina Argentina 0 0 1 1
45 Československo Československo 0 0 1 1
45 Egypt Egypt 0 0 1 1
45 Malajsie Malajsie 0 0 1 1
45 Portoriko Portoriko 0 0 1 1
45 Venezuela Venezuela 0 0 1 1

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku FINA World Aquatics Championships na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy