Zásady (chemie): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo (ztučnění bazicity)
CocuBot (diskuse | příspěvky)
m r2.6.1) (robot přidal: ia:Base (chimia)
Řádek 86: Řádek 86:
[[ht:Baz (chimi)]]
[[ht:Baz (chimi)]]
[[hu:Bázis]]
[[hu:Bázis]]
[[ia:Base (chimia)]]
[[id:Basa]]
[[id:Basa]]
[[io:Bazo (kemio)]]
[[io:Bazo (kemio)]]

Verze z 18. 6. 2011, 13:53

Látka pH pOH
Kyselina v bateriích <1,0 >14,0
Žaludeční šťávy 2,0 12,0
Citronová šťáva 2,4 11,6
Coca-cola 2,5 11,5
Ocet 2,9 11,1
Šťáva z pomeranče nebo jablka 3,5 10,5
Pivo 4,5 9,5
Káva 5,0 9,0
Čaj 5,5 8,5
Kyselý déšť < 5,6 > 8,4
Sliny onkologických pacientů 4,5-5,7 8,3-9,5
Mléko 6,5 7,5
Čistá voda 7,0 7,0
Sliny zdravého člověka 6,5-7,4 6,6-7,5
Krev 7,34 - 7,45 6,55 - 6,66
Mořská voda 8,0 6,0
Mýdlo 9,0 - 10,0 4,0 - 5,0
Čpavek pro domácí použití 11,5 2,5
Hašené vápno 12,5 1,5
Louh sodný pro domácí použití 13,5 0,5

Zásaditost neboli bazicita je schopnost dané látky poutat protony (kationty vodíku H+). Je to jedna za základních vlastností dané látky. Zásaditost je opačná vlastnost ke kyselosti. Zásaditost i kyselost se měří na stupnici pH, která určuje koncentraci vodíkových kationtů v roztoku, nebo na stupnici pOH, která určuje koncentraci hydroxidových aniontů v roztoku. Zásaditá je každá látka, která má pH větší než 7 nebo pOH menší než 7. Zásaditost roztoku lze určit acidobazickými indikátory nebo pomocí pH-metru.

Zásada je v chemii protikladem kyseliny. Zásady jsou látky, které mají pH větší než 7 (například NaOH nebo Ca(OH)2). Zásady reagují s kyselinami za vzniku solí (např. HCl+NaOH → NaCl + H2O).

Postupem času se názory na kyseliny a zásady měnily. Podle chemika Brönsteda je zásada látka přijímající v reakci vodíkový kation (proton), podle Arrheniovy teorie je zásada látka odštěpující hydroxidový anion a nejnovější popis je podle Lewise, který říká, že zásada je donor (dárce) elektronů v reakci.

Související články

Šablona:Pahýl - fyzikální chemie