Teserakt: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
hyperkrychle je obecnější než teserakt |
→Externí odkazy: upřesnění |
||
Řádek 63: | Řádek 63: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* [http://uoregon.edu/~koch/hypersolids/hypersolids.html HyperSolids] je open source program pro [[Macintosh]] ''(Mac OS X a vyšší)''. |
* [http://uoregon.edu/~koch/hypersolids/hypersolids.html HyperSolids] je open source program pro [[Macintosh]] ''(Mac OS X a vyšší)''. |
||
* [http://www.mathcs.sjsu.edu/faculty/rucker/hypercube.htm Hypercube 98] Program pro [[Microsoft Windows|Windows]] zobrazující animovanou hyperkrychli vytvořený [[Rudy Rucker]]em. |
* [http://www.mathcs.sjsu.edu/faculty/rucker/hypercube.htm Hypercube 98] Program pro [[Microsoft Windows|Windows]] zobrazující animovanou 4D hyperkrychli vytvořený [[Rudy Rucker]]em. |
||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 17. 6. 2011, 14:47
Teserakt (8-nadstěn) | |
---|---|
Typ | Pravidelný polychoron |
Nadstěn | 8 (4.4.4) |
Stěn | 24 {4} |
Hran | 32 |
Vrcholů | 16 |
Uspořádání vrcholů | 4 (4.4.4) (tetraedr) |
Schläfliho symbol | {4,3,3} |
Grupa symetrie | grupa [3,3,4] |
Duální těleso | 16-nadstěn |
Vlastnosti | konvexní |
V geometrii je teserakt čtyřrozměrnou analogií krychle, jde tedy o speciální variantu nadkrychle pro d=4. Více odborně by mohl být teserakt definován jako pravidelný konvexní čtyřúhelník s osmi krychlovými nadstěnami. Předpokládá se, že slovo teserakt vymyslel Charles Howard Hinton.
Geometrie
Standardní teserakt je v Euklidovském 4prostoru dán jako konvexní plášť bodů (±1, ±1, ±1, ±1).
Objem a obsah teseraktu
Následující vzorce udávají, jaký je objem teseraktu, a jeho k-rozměrné povrchy (což je vždy obsah k-rozměrné stěny krát počet těchto stěn) v závislosti na hraně a.[1]
Poloměr vepsané koule je
a poloměr koule opsané je
Související články
Externí odkazy
- HyperSolids je open source program pro Macintosh (Mac OS X a vyšší).
- Hypercube 98 Program pro Windows zobrazující animovanou 4D hyperkrychli vytvořený Rudy Ruckerem.
Reference
- ↑ FONTAINE, David A. Dostupné online. (anglicky)