Konvalinkový vrch: Porovnání verzí
přidány dopolední fotky, ještě před slejvákem |
m + commons |
||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
| okres = Česká Lípa |
| okres = Česká Lípa |
||
| poznámky = |
| poznámky = |
||
| commons = |
| commons = Category:Konvalinkový vrch |
||
| loc-map = {{LocMap|Česko|lat_deg=50|lat_min=36|lat_sec=18|lon_deg=14|lon_min=37|lon_sec=2|caption=|label=Konvalinkový vrch|mark=Green pog.svg|AlternativeMap=Relief Map of Czech Republic.png}} |
| loc-map = {{LocMap|Česko|lat_deg=50|lat_min=36|lat_sec=18|lon_deg=14|lon_min=37|lon_sec=2|caption=|label=Konvalinkový vrch|mark=Green pog.svg|AlternativeMap=Relief Map of Czech Republic.png}} |
||
}} |
}} |
||
Verze z 12. 6. 2011, 22:35
Šablona:Infobox chráněné území v Česku Konvalinkový vrch (snad díky občasnému výskytu zmijí nazýván místními jako "Hadí vrch") je přírodní památka ev. č. 183, která se nachází v okrese Česká Lípa severozápadním směrem od obce Staré Splavy. Na jeho vrchu stával malý hrad. Západním směrem se nachází s přímém sousedství přírodní rezervace Slunečný dvůr. Obojí je v evidenci Správy Agentury pro ochranu přírody a krajiny - AOPK Ústí nad Labem a pod správou Krajského úřadu Libereckého kraje.[1]
Vyhlášení ochrany
Státní přírodní rezervací (SPR) byl Konvalinkový vrch vyhlášen Ministerstvem kultury dne 20. srpna 1954 pod číslem 57.407/54. Dne 29. listopadu 1988 byla provedena novelizace seznamu chráněných území (včetně SPR Konvalinkový vrch) výnosem Ministerstva kultury č.14.200/88. Ochrana se týkala rozlohy 1 ha na pomezí katastrálních území Doksy u Máchova jezera a Jestřebí. Důvodem ochrany byl a je ojedinělý výskyt rojovníku bahenního na pískovci. [2]
Popis lokality
Samotný Konvalinkový vrch s nadmořskou výškou 290 metrů geomorfologicky spadá do celku Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina, okrsku Jestřebská kotlina a podokrsku Jestřebská rovina[3].
Rozloha chráněného území vedeného nyní jako přírodní památka je nyní 3,02 ha, výška je od 260 do 290 m. n.m., nad okolním terénem je 30 metrů. Roste zde borový les s výskytem borovice lesní, modřínu opadavého, smrku ztepilého a břízy bělokoré. Z květeny mimo rojovníku zde roste tučnice česká a prstnatec český. Ze zástupců fauny zde bylo zaznamenáno 20 druhů ptáků, dále zmije obecná a ještěrka živorodá. Louky v okolí jsou od roku 1990 koseny.[4] Vrch půdorysně oválného tvaru je z třetiny na katastru 659 061 obce Jestřebí, zbytek v katastru 628 212 Doksy u Máchova jezera.
Protože na úpatí vrchu navazují chráněné louky Slunečného dvora, mají obě chráněná území společnou informační tabuli. Na vrcholu skály jsou dobře patrné vytesané otvory po stavbě hradu.
Dostupnost
Zhruba 150 m od SV okraje památky vede železniční trať 080, nejbližší zastávky jsou Staré Splavy (3 km) a Jestřebí (2 km). Zhruba 250 metrů severně vede modře značená turistická cesta ze Starých Splavů do Jestřebí.[5] Přímo k vrchu značená cesta není.
Odkazy
Reference
- ↑ MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 27.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola okres Česká Lípa, s. 152.
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 89.
- ↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.