Brazilské císařství: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Zaniklé monarchie za použití HotCat
m +{{Link FA|fr}}
Řádek 118: Řádek 118:
[[Kategorie:Císařství]]
[[Kategorie:Císařství]]
[[Kategorie:Zaniklé monarchie]]
[[Kategorie:Zaniklé monarchie]]

{{Link FA|en}}
{{Link FA|uk}}
{{Link GA|uk}}


[[ar:إمبراطورية البرازيل]]
[[ar:إمبراطورية البرازيل]]
Řádek 127: Řádek 123:
[[da:Kejserdømmet Brasilien]]
[[da:Kejserdømmet Brasilien]]
[[de:Kaiserreich Brasilien]]
[[de:Kaiserreich Brasilien]]
[[en:Empire of Brazil]]
[[en:Empire of Brazil]] {{Link FA|en}}
[[es:Imperio del Brasil]]
[[es:Imperio del Brasil]]
[[eu:Brasilgo Inperioa]]
[[eu:Brasilgo Inperioa]]
[[fr:Empire du Brésil]]
[[fr:Empire du Brésil]] {{Link FA|fr}}
[[he:האימפריה הברזילאית]]
[[he:האימפריה הברזילאית]]
[[id:Kekaisaran Brasil]]
[[id:Kekaisaran Brasil]]
Řádek 149: Řádek 145:
[[sv:Kejsardömet Brasilien]]
[[sv:Kejsardömet Brasilien]]
[[th:จักรวรรดิบราซิล]]
[[th:จักรวรรดิบราซิล]]
[[uk:Бразильська імперія]]
[[uk:Бразильська імперія]] {{Link FA|uk}}
[[vi:Đế quốc Brasil]]
[[vi:Đế quốc Brasil]]
[[zh:巴西帝國]]
[[zh:巴西帝國]]

Verze z 8. 6. 2011, 00:40

Šablona:Infobox zaniklý stát

Brazilské císařství (portugalsky: Império do Brasil, anglicky: Empire of Brazil) je označení pro bývalý stát na území Brazílie v letech 18221889. Brazilské císařství je přímým předchůdcem dnešní Brazílie. Císařství vzniklo v roce 1822 oddělením od Portugalska pod vedením korunního prince Pedra I. a zaniklo vojenským převratem v roce 1889 jenž svrhnul jeho syna císaře Pedra II.

Cesta k samostatnosti

Roku 1532 začala portugalská kolonizace braizlského pobřeží a později i vnitrozemí. Koloniální Brazílie byla knížectvím zcela podřízeným správě Lisabonu. Stěžením rokem pro brazilskou nezávislost se stal rok 1807.

Utvoření Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarves

Podrobnější informace naleznete v článcích Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarves a Portugalské království.

V říjnu 1807 po obsazení Lisabonu vojskem Napoleona Bonaparta uprchl portugalský regent princ Jan spolu se svou matkou královnou Marií I. a dvorem s asi 15 000 dvořany do tehdejšího portugalské kolonie Brazílie. Po tomto přesunu královského rodu do Brazílie, bylo učiněno zrovnoprávnění brazilské kolonie s Portugalským královstvím a bylo utvořeno Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarves. Toto nově vytvořené Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarves byl jednotný jediný stát tří rovných celků (de facto jen 2), jehož panovník měl nový titul: král Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarves. V roce 1816 zemřela královna Marie I. a králem se stal její syn Jan VI. Portugalský. Po Napoleonově pádu zasedla v Portugalsku prozatímní vláda, která v roce 1820 vyzvala krále Jana VI. k návratu. Ten byl po svém příjezdu nucen uznat novou ústavu, která nastolila konstituční monarchii. Králův syn Dom Pedro zůstal v Brazílii a převzal v ní regentství a funkci místokrále.

Vyhlášení brazilského císařství

Podrobnější informace naleznete v článku Deklarace nezávislosti Brazílie.

Po návratu královské rodiny do Portugalska, v Lisabonu následně cortesy (lidové shromáždění) zrušily rovnoprávnost Portugalska a Brazílie a snažily se obnovit její koloniální status, což v Brazílii vedlo k hnutí za nezávislost, do jehož čela se postavil právě Dom Pedro, jenž byl vždy nakloněn liberálním myšlenkám. Dom Pedro nakonec vyhlásil nezávislost Brazílie na Portugalsku a 12. října 1822 byl jako Pedro I. prohlášen císařem Brazílie. Titul císaře namísto krále, měl zdůraznit rozmanitost Brazílie a částečně emulovat Napoleona, jako liberála a revolucionáře.

Korunovace Pedra I. brazilským císařem

Zlatá léta brazilského císařství

Podrobnější informace naleznete v článku Argentinsko-brazilská válka.

Území Uruguaye bylo zpočátku okupováno Brazílií, ale v roce 1825 v důsledku Argentinsko-brazilské války v letech 1825-1828, jíž Brazílie prohrála, vznikla nezávislá Uruguayská republika. Svoji suverenitu musela Uruguay bránit hned po svém vzniku ve válce se sousední Argentinou v letech 1839-1851.

Brazilské provincie v roce 1825
Podrobnější informace naleznete v článcích Pedro I. Brazilský a Pedro II. Brazilský.

V roce 1826 se císař Pedro I. (Petr I.) stal portugalským králem Petrem IV., ale byl donucen k abdikaci jestě téhož roku ve prospěch jeho sedmileté dcery Marie. V roce 1831 nastala podobná situace v Brazílii, kde byl císař Pedro I. donucen brazilským parlamentem k abdikaci a císařem se stal jeho teprve pětiletý syn Pedro II. Brazilský (1825-1891), který se ovšem vlády oficiálně ujal až v roce 1840, kdy byl parlamentem prohlášen za plnoletého. 18. července 1841 byl Pedro II. korunován brazilským císařem.

Vyhlášení republiky

Podrobnější informace naleznete v článku Paraguayská válka.

Pedro II. vládl jako brazilský císař 49 let. Přinesl Brazílii ekonomickou stabilitu a pokrok. Na konci jeho vlády bylo v Riu de Janeiru 118 škol. Pedro také podnikal kroky ke zrušení otrokářství. Neočekávaně dlouhá a nákladná Paraguayská válka z let 1865-1870 celkem zmenšila jeho popularitu. Vojenský převrat 15. listopadu 1889 svrhnul monarchii. Císař a jeho rodina odešli do exilu v Evropě. Nová brazilská vláda utvořila novou federativní Brazílii po vzoru USA.

Seznam Brazilských císařů

Dynastie Braganza

Titulární císařové po roce 1889

Dynastie Braganza a později Dynastie Orléans-Braganza - legitimní větev, oficiální nárok.

Související články

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Brazilské císařství na Wikimedia Commons

Reference

  • Leslie Behell, "The Decline and Fall of Slavery in Nineteenth Century Brazil," Transactions of the Royal Historical Society, 6th Ser., Vol. 1. (1991), pp. 71-88 (There were paragraphs used from this article for section of "abolition of slavery")
  • Seymour Drescher, "Brazilian Abolition in Comparative Perspective," The Hispanic American Historical Review', Vol. 68, No. 3. (Aug., 1988), pp. 429-460 (Used in section of abolition)
  • Richard Graham, "Causes for the Abolition of Negro Slavery in Brazil: An Interpretive Essay," The Hispanic American Historical Review , Vol. 46, No. 2. (May, 1966), pp. 123-137 - Used in section of abolition

Externí odkazy

Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA