Hornomoravský úval: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 38: Řádek 38:
* [[Seznam geomorfologických celků v Česku|Seznam geomorfologických celků Česka]]
* [[Seznam geomorfologických celků v Česku|Seznam geomorfologických celků Česka]]
* [[Dolnomoravský úval]]
* [[Dolnomoravský úval]]
* [[Haná]]


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 2. 6. 2011, 02:49

Šablona:Infobox reliéf Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravěgeomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Nejvyšším vrcholem je Jelení vrch 345 m n.m.

Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou pliocenními sedimenty a kvartérními náplavami řek. Osou úvalu je řeka Morava (v severní části i řeka Oskava), největšími přítoky jsou zde řeky BečvaHaná.

Úval se táhne od Libiny na severu po Otrokovice na jihu. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s Mohelnickou brázdou jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. Třesínský práh u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou.

Geomorfologická klasifikace:

  • Provincie: Západní Karpaty
    • Soustava: Vněkarpatské sníženiny
      • Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
        • Celek: Hornomoravský úval
          • Podcelek: Středomoravská niva
          • Podcelek: Uničovská plošina

Největšími městy jsou ve středu ležící Olomouc, Přerov a Prostějov. Zemědělsky hodně využívaná oblast. Národopisná oblast Haná.

Panoráma Hornomoravského úvalu z Křížového vrchu

Související články

Externí odkazy

Šablona:Pahýl - Česko