Arginin: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
odkaz
nezlomitelné mezery
Řádek 9: Řádek 9:
|Vzhled= Bezbarvá pevná látka
|Vzhled= Bezbarvá pevná látka


|Molární hmotnost=174,2 g/mol
|Molární hmotnost=174,2 g/mol
|Hustota=1,1 g.cm<sup>-3</sup>
|Hustota=1,1&nbsp;g/cm<sup>3</sup>
|Teplota tání= 244&nbsp;°C
|Teplota tání= 244&nbsp;°C
|Rozpustnost= 148,7 g·l<sup>−1</sup> (20&nbsp;°C)
|Rozpustnost= 148,7&nbsp;g·l<sup>−1</sup> (20&nbsp;°C)
|pKa= 2,03; 9,00; 12,10
|pKa= 2,03; 9,00; 12,10
|Izoelektrický bod= 10,76
|Izoelektrický bod= 10,76

Verze z 27. 5. 2011, 18:53

Šablona:Infobox Chemická sloučenina

Arginin (zkratka Arg nebo R) je biogenní aminokyselina obsahující bazickou guanidinovou skupinu. Patří mezi tzv. semiesenciální aminokyseliny, je esenciální jen v době růstu. Během proteosyntézy je kódována triplety CGU, CGC, CGA, CGG, AGA a AGG.

Arginin je součástí bílkovin, je intermediátem ornitinového cyklu, ve kterém je syntetizována močovina, dále je arginin výchozím metabolitem syntézy oxidu dusnatého, což je kromě jiného tkáňový hormon způsobující vazodilataci, a podílí se na biosyntéze kreatinu. Skrze ornithin (který vzniká z argininu v ureosyntetickém cyklu) je prekurzorem polyaminů sperminu a spermidinu.

Biosyntéza

Arginin je meziproduktem syntézy močoviny - v reakci katalyzované argininsukcinasou je reverzibilně štěpen argininsukcinát na arginin a fumarát. Reakce probíhá v ledvinách a játrech.

Degradace

Při degradaci argininu je nejprve hydrolyticky štěpena guanidinová skupina. Vzniká ornithin, který prochází transaminací. Vzniklá kyselina glutamová může být dále transaminována na 2-oxoglutarát, který je jednou z látek Krebsova cyklu. Arginin je glukoplastická aminokyselina. Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu arginin na Wikimedia Commons

Šablona:Pahýl - biochemie

Související články

Literatura

  • MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 4. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2002. ix, 872 s. ISBN 80-7319-013-3.
  • MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 3. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2001. ix, 872 s. ISBN 80-7319-003-6.
  • MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 2. vyd. v ČR. Praha: H & H, 1996. ix, 872 s. ISBN 80-85787-38-5.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu arginin na Wikimedia Commons