Dezinformace: Porovnání verzí
m r2.5.2) (robot přidal: uk:Дезінформування; kosmetické úpravy |
+šablona s odkazem na portál |
||
Řádek 30: | Řádek 30: | ||
* [http://is.muni.cz/th/6943/ff_b/Bakalarska_prace.txt Zadražilová, I.: Informace a dezinformace z hlediska jejich dopadu na společnost, bakalářská dipl. práce, FF MU v Brně, 2007.] |
* [http://is.muni.cz/th/6943/ff_b/Bakalarska_prace.txt Zadražilová, I.: Informace a dezinformace z hlediska jejich dopadu na společnost, bakalářská dipl. práce, FF MU v Brně, 2007.] |
||
{{Portály|Politika}} |
{{Portály|Politika|Informační věda a knihovnictví}} |
||
[[Kategorie:Politologické pojmy]] |
[[Kategorie:Politologické pojmy]] |
Verze z 26. 5. 2011, 22:18
Dezinformace (z latiny: de = od, informare = vzdělávat, upravovat) je lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti. Je v antagonistickém postavení k pravdivé zprávě.
Dělení
V základním dělení rozlišujeme dezinformace pasivní, kdy dochází k manipulaci již existující informace, ve smyslu jejího zpoždění, zatajení či likvidace. Druhou skupinou jsou dezinformace aktivní, které jsou vyráběny či záměrně pozměňovány.
Použití
V dřívějších dobách byla dezinformace využívána zejména ve válečných konfliktech nebo v rámci výzvědných tajných služeb (špionáže). Příkladem může být klasická varianta dezinformace, kterou uplatnil athénský vojevůdce Themistoklés, když oklamal krále Persie Xerxa I., čímž zvítězil v bitvě u Salamíny roku 480 př. n. l.
V moderní éře je dezinformace šířena také v politickém boji prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Příkladem takové varianty může být falešná zpráva vypuštěná KGB, že AIDS byl vyvinut v rámci vojenského výzkumu Spojených států amerických. Tuto informaci převzaly a vytiskly indické noviny a následně se dezinformace rozšířila do celého světa. V českém prostředí je příkladem klamná zpráva o údajném zabití studenta Martina Šmída na Národní třídě 17. listopadu 1989, kterou inicioval Petr Uhl.
Související články
Literatura
- ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.