Jiří Paroubek: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 188: Řádek 188:
[[Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2006–2010)]]
[[Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2006–2010)]]
[[Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2010–2014)]]
[[Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2010–2014)]]
[[Kategorie:Politici, kteří byli členy více politických stran]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]


Verze z 20. 5. 2011, 19:03

Šablona:Infobox Politik Jiří Paroubek (* 21. srpna 1952, Olomouc) je český sociálně demokratický politik, bývalý premiér, bývalý předseda své strany a současný poslanec Parlamentu ČR. Po odstoupení Stanislava Grosse byl od 25. dubna 2005 do 16. srpna 2006 předsedou vlády České republiky. Od 13. května 2006 do června 2010 zastával post předsedy České strany sociálně demokratické, na který rezignoval po parlamentních volbách 2010.[1]

Studium

Jiří Paroubek se narodil v Olomouci v roce 1952, kde vyrůstal u svých prarodičů do šesti let, kdy se před nástupem na základní školu přestěhoval do Prahy za rodiči, kteří tam pracovali. Jeho otec Jiří Paroubek pracoval jako výrobní zástupce[zdroj?] v letňanské Avii. Matka Věra Paroubková byla vedoucí květinářství a květiny i aranžovala. Po absolvování základní školy v Ostrovní ulici nastoupil na Gymnázium Jana Nerudy. Po maturitě začal studovat Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. Studium dokončil v roce 1976 s titulem inženýr.

Předlistopadová kariéra

V letech 1976 až 1990[2] pracoval mimo jiné jako hlavní ekonom podniku Restaurace a jídelny v Praze 1.[3][2] Ve svém oficiálním životopise k tomu uvádí, že působil ve vrcholných manažerských funkcích.[4][5] V letech 1991 až 2003 podnikal.[2][6][5]

Je veden v záznamech StB jako takzvaný kandidát tajné spolupráce pod krycím jménem Roko (jméno jeho papouška),[7] podle nezávislé komise při Federálním ministerstvu vnitra však nebyl jejím vědomým spolupracovníkem.[8][9]

V roce 1970 Paroubek vstoupil do Československé strany socialistické, která byla součástí Národní fronty. Zastával různé stranické funkce a v roce 1982 byl zvolen do Ústředního výboru ČSS. Ze strany vystoupil v roce 1986. O své politické činnosti v ČSS se v oficiálních životopisech nezmiňuje.[10][11]

Polistopadová kariéra

V listopadu 1989 vstoupil do Československé sociální demokracie a na jejím obnovovacím sjezdu v roce 1990 byl zvolen do funkce ústředního tajemníka a mezi léty 1990–1996 byl členem ústředního výkonného výboru ČSSD, kterým se opět stal v lednu 2001. V roce 1993 neúspěšně kandidoval na předsedu strany, ale šéfem ČSSD se stal Miloš Zeman. Mezi roky 1993 a 1995 působil v regionálním výkonném výboru ČSSD v Praze, v letech 2001–2003 byl místopředsedou pražské stranické organizace ČSSD.

V listopadu 1998 byl v rámci opoziční smlouvy s ODS zvolen do funkce náměstka primátora hl. m. Prahy pro oblast finanční politiky.

Na podzim 2000 neúspěšně kandidoval do Senátu v Praze 8. V roce 2002 byl znovu zvolen zastupitelem Hlavního města Prahy, z dvanácti zastupitelů zvolených za ČSSD získal druhý nejnižší počet hlasů.[12] V lednu 2005 neuspěl při volbě předsedy pražské organizace ČSSD.

Vrcholný politik

Podrobnější informace naleznete v článku Vláda Jiřího Paroubka.

V Grossově vládě od 4. srpna 2004 zastával post ministra pro místní rozvoj. Po demisi celé vlády sestavil novou vládu a byl 25. dubna 2005 jmenován jejím předsedou.

Na mimořádném předvolebním sjezdu ČSSD byl 13. května 2006 zvolen předsedou strany. Po volbách, ve kterých se ČSSD umístila za ODS, podala celá vláda 16. srpna 2006 demisi, dočasně však vykonávala funkce až do jmenování nové vlády 4. září 2006.

Před parlamentními volbami v Česku v roce 2010 patřil J. Paroubek mezi čelné kandidáty na premiéra. Poté, co jeho kolegu, B. Sobotku na předvolebním shromážděním napadl opilý muž, Jiří Paroubek prohlásil,[13] že přestává komunikovat s vybranými sdělovacími prostředky (Lidové noviny, Mladá fronta Dnes, Hospodářské noviny, Respekt a Reflex) které označil za pravicové a vyvolávající atmosféru nenávisti.

Přestože ČSSD vyhrála v roce 2010 parlamentní volby, nebyla schopna sestavil vládu. Paroubek se rozhodl odstoupit z funkce předsedy ČSSD a do čela strany se postavil místopředseda Bohuslav Sobotka. Strana se pak rozpadla na několik frakcí,[zdroj⁠?] z nichž některé odsuzovaly Paroubkovu práci, jiní Paroubka zase hájili (David Rath).

Paroubek později v rozhovoru doporučil Davidu Rathovi, aby v budoucnosti uvažoval o kandidatuře na předsedu strany.[14] Jiří Paroubek v roce 2010 uvažoval o sepsání nejméně tří knih pamětí. První by měla pojednávat o Paroubkově působení v zahraničí, druhá o ČSSD z jeho pohledu. Poslední vydanou knihou by měly být celoživotní paměti.

Rodina

Jiří Paroubek byl mezi lety 1979–2007 ženatý se Zuzanou Paroubkovou, rozenou Zajíčkovou, překladatelkou a učitelkou francouzštiny. Rozvedeni byli dne 13. září 2007.[15] Bývalí manželé spolu mají syna Jiřího narozeného v roce 1984.

17. listopadu 2007 se Paroubek oženil s tlumočnicí Petrou Kováčovou (narozena 30. srpna 1973, po svatbě přijala příjmení Paroubková), s níž navázal vztah již během trvání svého manželství se Zuzanou Paroubkovou,[16] ale údajně až poté, co manželce oznámil přání rozvodu.[17]

Obchodní, řídící a správní aktivity

Podle výpisu z obchodního rejstříku:[18]

  • od ledna 1987 (vymazáno v červnu 2006) zástupce ředitele Restaurace a jídelny v Praze 5 n.p.
  • od července 1995 do května 1998 člen představenstva, od ledna 1999 člen a od června 2003 do listopadu 2004 předseda dozorčí rady Kongresové centrum Praha
  • od listopadu 1995 do listopadu 2004 společník Megaplay s.r.o. se sídlem v Praze
  • od srpna 1997 do dubna 2005 člen dozorčí rady Dopravní podnik hl. m. Prahy a.s.
  • od ledna 1999 do dubna 2001 předseda dozorčí rady První městská banka, a.s. se sídlem v Praze. Dříve působila pod názvem Royal banka CS, nyní PPF banka, a. s. Funkci převzal po Janu Koukalovi
  • od prosince 2003 do prosince 2006 člen správní rady Vysoká škola finanční a správní o.p.s. se sídlem v Praze, předsedou správní rady byl v té době Antonín Koláček
  • od prosince 2001 člen správní rady Husitské centrum o.p.s. se sídlem v Praze
  • od března 2004 člen dozorčí rady Czech - Australian Group o.p.s. (CZECH – PACIFIC AGENCY o.p.s. v likvidaci) se sídlem v Praze
  • od prosince 2004 (vymazáno v srpnu 2006) předseda správní rady Horská služba ČR o.p.s. se sídlem ve Špindlerově Mlýně

Další aktivity

Paroubek je předsedou Společnosti Willyho Brandta a Bruna Kreiskyho a vydavatel a předseda redakční rady časopisu ČSSD Trend. Publikoval desítky vlastních článků v českých i zahraničních periodikách. Byl též iniciátorem názorového webu Vaše věc, který byl spuštěn na podzim 2010.

V dubnu 2007 byla vydána autobiografická kniha Minuty s Jiřím Paroubkem.[19]

Jiří Paroubek též navrhl zákon, který by navrátil policii na fotbalová hřiště, v reakci na výtržnosti, které se staly při zápase Baníku Ostrava a Brna.[20]

Kritika a aféry

Demonstrace za odstoupení Jiřího Paroubka z funkce premiéra dne 20. června 2006. Její účastníci zablokovali pražskou křižovatku I. P. Pavlova

Částí veřejnosti je považován za populistu a je kritizován za sbližování s komunisty.[21]

Politickými protivníky bývá obviňován z afér kolem prodělku První městské banky, zavádění zabezpečovače Matra do pražského metra a zakázek po povodních. Dále i nákup 72 milionů eur pro město Praha, zakázka na výstavbu skleníku Fata Morgána v pražské botanické zahradě v Troji. Kritici poukazují i na rostoucí zadlužení hl. m. Prahy.[22] Známý politický karikaturista Štěpán Mareš vypověděl v rozhovoru pro deník Metro, uveřejněného dne 17. května 2010, mimo jiné i to, že někteří politici usilovali o to, aby vedení Reflexu Mareše propustilo a že nejvíc se o to snažil Jiří Paroubek.

Zákrok policie na CzechTek 2005

Související informace naleznete také v článku CzechTek 2005.

Paroubek byl také obviňován, že festival CzechTek 2005 byl násilně rozehnán policií na jeho politickou objednávku.[23] Paroubek posléze nařídil ministrovi vnitra Bublanovi prošetření incidentu, po prošetření však žádný policista nebyl obviněn, pouze dvěma účastníkům bylo za policejní zákrok přiznáno odškodné a omluva (definitivní soudní rozhodnutí padlo až v roce 2010).[24]

Článek z bulletinu ČSS

V dubnu 2006 byl v médiích zveřejněn článek z bulletinu ČSS Socialistický směr r. 1978 se záznamem stranické besedy o únoru 1948, jíž se Paroubek účastnil a ideologickými frázemi chválil „likvidaci pozic exponentů buržoazie v politickém životě republiky“ ap.[25] Za výrok se Paroubek neomluvil, tvrdí, že text nebyl autorizován a novináři ho zkreslují.

Kubiceho zpráva

Související informace naleznete také v článku Kubiceho zpráva.

Týden před volbami v roce 2006 šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice obvinil ministra vnitra, policejní prezidium a Jiřího Paroubka, že se pokouší ovlivnit a omezit vyšetřování závažných případů, které dokazují prorůstání organizovaného zločinu do nejvyšších míst státní správy. V jeho zprávě, která unikla na veřejnost, bylo také citováno tvrzení, že Paroubek pohlavně zneužíval nezletilou dívku, což naprosto popřel a na Kubiceho podal trestní oznámení pro pomluvu.[26] Rok od zveřejnění tzv. Kubiceho zprávy se obvinění ohledně ovlivňování nepotvrdila, stejně jako i obsah této zprávy.

Po volbách do Poslanecké sněmovny 3. června 2006 večer Paroubek obvinil ODS a některá média z neférově vedené volební kampaně a prohlásil, že demokracie utrpěla tvrdý zásah srovnatelný snad jen s únorem 1948. Také prohlásil,[27] že ČSSD hodlá přezkoumat možnost podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu na neplatnost voleb.[28] Toto prohlášení zvedlo vlnu odporu, sám Paroubek ho do jisté míry odvolal[29] a později se za něj omluvil.[30] Povolební projev J. Paroubka také podnítil protikomunistického aktivistu Jana Šinágla k sepsání petice požadující odstoupení Jiřího Paroubka z politických funkcí. Pod peticí během prvních pěti dní přibylo přes 62 tisíc podpisů.

Kontroverze kolem televizních pořadů

ikona
Neutralita této části článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Paroubek je citlivý na volební preference a hlasování diváků diskusních televizních pořadů. TV Nova obvinil ze „skandálního pokusu o manipulaci s veřejným míněním“.[31] Vyšlo přitom najevo, že ČSSD sama organizuje své členy, aby se během diskusních pořadů účastnili SMS hlasování.[32]

Paroubek také inicioval stížnost šéfa úřadu vlády Ivana Přikryla na pořad Bez obalu,[33] hanlivě se zmiňoval také o pořadu Budování státu; v souvislosti s tím navrhoval také zpřísnit český tiskový zákon podle rakouského vzoru.[34] Oba zmíněné pořady z vysílání České televize brzy poté zmizely, ČT však tvrdí, že to nebylo v důsledku Paroubkova tlaku. Moderátor Aleš Cibulka byl v květnu 2006 odvolán z moderování pořadu Host do domu poté, co v něm Yvonne Přenosilová označila chování Jiřího Paroubka za podobné stylu Mussoliniho a Zelené za impotentní stranu. Moderátor David Borek byl v srpnu 2006 odvolán z moderování pořadu Události, komentáře České televize poté, co podle vyjádření vedoucího zpravodajství Zdeňka Šámala nezvládl rozhovor s Paroubkem.[35]

Nepravdivé čestné prohlášení

V roce 2005 během sporů o střet zájmů a povinnost rezignovat na jiné funkce při jmenování Davida Ratha ministrem zdravotnictví prezident Václav Klaus Paroubka obvinil, že ho před tím, než byl jmenován ministrem pro místní rozvoj, vědomě uvedl v omyl:[36] tím, že v písemném čestném prohlášení tvrdil, že k datu svého jmenování nevykonává žádnou činnost nebo funkci, která by byla v rozporu se zákonem o střetu zájmů.

Paroubek reagoval citací zákona o střetu zájmů, který stanoví, že člen vlády se musí vzdát vyjmenovaných činností v nejbližší době od chvíle, kdy byl do funkce jmenován. Paroubek uvedl: „V paragrafu pět odstavci dvě tohoto zákona se stanoví, že člen vlády předkládá čestné prohlášení o tom, že není v rozporu se zákonem, 'do 30 dnů od zahájení výkonu veřejné funkce'.“[37]

Časopis Trend

23. října 2007 informoval internetový deník iDnes o neprůhledném financování časopisu Trend,[38] jehož vydávání Paroubek řídí z pozice předsedy redakční rady.[5][4] Podle první odpovědi Paroubka je hrazeno vydávání časopisu z inzerce, nicméně podle iDnes v naprosté většině vydaných čísel žádná inzerce není. Paroubek zveřejnil část údajů o financování časopisu o týden později, kdy na svém blogu zveřejnil údaje o inzerentech a sponzorech za léta 2006 a 2007.[39]

Vražda Václava Kočky

Související informace naleznete také v článku Václav Kočka mladší.
Související informace naleznete také v článku Bohumír Ďuričko.

9. října 2008 se konal křest Paroubkovy knihy Česko, Evropa a svět očima sociálního demokrata v pražské restauraci Monarch. Po hodině po skončení akce došlo mezi pozvanými hosty k incidentu mezi podnikatelem Bohumírem Ďuričkem a synem provozovatele Matějské pouti Václavem Kočkou ml. Výsledkem incidentu byla střelba a smrt druhého jmenovaného. Ďuričko byl odsouzen na 12,5 roku vězení.[40] Jiří Paroubek se následně od incidentu distancoval a prohlásil, že Bohumíra Ďuričku vlastně nezná a na svůj křest knihy ho nezval.[41] O známosti Paroubka s Ďuričkem se však v médiích psalo už v roce 2005, kdy s ním měl Paroubek strávit dovolenou; zrušil ji však poté, co se v médiích objevily zprávy, že Ďuričko byl agentem StB.[42]

Protesty proti Jiřímu Paroubkovi a ČSSD v kampani do Evropského parlamentu v roce 2009

Související informace naleznete také v článku Protesty proti Jiřímu Paroubkovi a ČSSD v kampani do Evropského parlamentu v roce 2009.
Vajíčkový útok na Jiřího Paroubka

Během kampaně před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 se proti Jiřímu Paroubkovi a ČSSD zdvihly veřejné protesty, jejichž podstatnou součástí bylo vrhání vajec na pódia během předvolebních mítinků. Útoky vygradovaly v Praze 27. května, kde se na Andělu setkaly desítky odpůrců politiky Jiřího Paroubka a zasypaly předsednictvo ČSSD stovkami vajíček. ČSSD z tohoto útoku obvinila ODS, ta to popřela a označila akci jako řízenou provokaci Lidového domu.[43]

Reference

  1. ↑ Lidové noviny, 29. května 2010: Paroubek neustál propad ČSSD. Končím, řekl a předal stranu Sobotkovi
  2. ↑ a b c Novinky.cz, Jiří Paroubek
  3. ↑ Naši politici Ing. Jiří Paroubek
  4. ↑ a b Senát PČR: Životopis - Jiří Paroubek
  5. ↑ a b c www.paroubek.eu - Curriculum Vitae
  6. ↑ Výpis záznamů Jiřího Paroubka ve veřejné části Ústřední evidence podnikatelů podnikajících podle živnostenského zákona (včetně historie)
  7. ↑ Spis StB vedený na premiéra Jiřího Paroubka
  8. ↑ BBC, 22. dubna 2005: Jiří Paroubek dokazoval, že nebyl spolupracovník StB
  9. ↑ iDnes, 27. dubna 2005: Jiří Paroubek a StB: tři schůzky a konec
  10. ↑ životopis na www.cssd.cz
  11. ↑ životopis na www.paroubek.cz
  12. ↑ Nově zvolení členové městského zastupitelstva, Mladá fronta DNES, sešit Praha, 4. listopadu 2002 (nejvíce hlasů získal Pavel Bém z vítězné ODS (33 293 hlasů), Jiří Paroubek obdržel 9446 hlasů)
  13. ↑ Paroubek se rozhodl bojkotovat české deníky včetně LN. Prý jen škodí, Lidové noviny, 6. května 2010
  14. ↑ Jiří Paroubek doporučil na místo předsedy ČSSD právě Davida Ratha novinky.cz
  15. ↑ Novinky, 12. září 2007: „Paroubkův rozvod: za dvacet minut hotovo“
  16. ↑ Aktuálně.cz, 9. srpna 2007: „Paroubek on line: O rozchodu s manželkou i o reformě“
  17. ↑ Novniky, 3. července 2007: „Paroubek: Na rozdíl od Topolánka jsem své ženě všechno řekl“
  18. ↑ MSp ČR - Výsledky výběru Jiří Paroubek
  19. ↑ iDnes, 19. března 2007 „Kniha o Paroubkovi je díky sponzorovi ve slevě“
  20. ↑ [1]
  21. ↑ iHned, 10. března 2006: Paroubek: Jen primitiv nás nyní obviní ze spolupráce s komunisty
  22. ↑ Jiří Witzany, Neviditelný pes, 11. května 2005: EKONOMIKA: Paroubkovy transakce se podobají skandálu v Londýně
  23. ↑ Lidové noviny: Paroubkova objednávka?
  24. ↑ Dva účastníci CzechTeku dostanou od vnitra stotisícové odškodné
  25. ↑ Únor odkazem i výzvou – Beseda pamětníků Února s nejmladší generací Československé strany socialistické – květen 1978, úryvek z časopisu Socialistický směr (zveřejněno 24. 4. 2006 na Neviditelném psu)
  26. ↑ Novinky.cz, 1. června 2006: Paroubek podal trestní oznámení kvůli informacím, že měl zneužívat děti
  27. ↑ Povolební projev Jiřího Paroubka
  28. ↑ ann-iHNed, čtk. Paroubek zpochybnil regulérnost voleb [online]. Economia OnLine, 2006-06-03 [cit. 2006-06-03]. Dostupné online. 
  29. ↑ iDnes, 5. června 2006: Nové volby nebudou, couvl Paroubek
  30. ↑ Aktuálně.cz, 8. června 2006: Paroubek přiznal chybu a omluvil se
  31. ↑ iDnes, 25. října 2005: Paroubek obvinil televize z manipulace proti ČSSD
  32. ↑ Novinky.cz, 25. března 2006: Blesky z Paroubkových úst zasáhly členy ČSSD
  33. ↑ iDnes, 22. prosince 2005: Na zrušený pořad Bez obalu si stěžoval Úřad vlády
  34. ↑ BBC, 18. dubna 2005: Interview BBC s Jiřím Paroubkem
  35. ↑ iDnes, 23. srpna 2006: ČT stáhla moderátora, nezvládl rozhovor s Paroubkem
  36. ↑ VOLNÝ, 24. října 2005: Paroubek lhal Klausovi, tvrdí Hrad
  37. ↑ Klaus obvinil Paroubka, že ho před jmenováním do vlády oklamal radio.cz, 24.10.2005, Zdeněk Vališ
  38. ↑ iDnes.cz, 23. října 2007: „Paroubek nechce prozradit, kdo financuje jeho časopis“
  39. ↑ „Jak je to s financováním časopisu Trend“
  40. ↑ iDnes.cz, 10. října 2008: [2]
  41. ↑ iDnes.cz, 10. října 2008: [3]
  42. ↑ http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/vrazda-vaclava-kocky-mladsiho/duricko-a-paroubek-poji-je-toho-dost_84533.html
  43. ↑ KOUKAL, Josef; JANIŠ, Petr; SOUKUP, Jaroslav. Vajíčkový protest vygradoval v Praze, na Paroubka jich letěly stovky. [[4]] [online]. 2009-05-27, rev. 2009-05-27 [cit. 2009-05-28]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

CHYBA: {{Wikicitáty}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“. Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Paroubek na Wikimedia Commons Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Paroubek

Premiéři České republiky
V rámci federace
Logo Vlády České republiky
Samostatná ČR
  • Václav Klaus (1993–1998; vláda jmenována již v době federace roku 1992)
  • Josef Tošovský (1998)
  • Miloš Zeman (1998–2002)
  • Vladimír Špidla (2002–2004)
  • Stanislav Gross (2004–2005)
  • Jiří Paroubek (2005–2006)
  • Mirek Topolánek (2006–2009)
  • Jan Fischer (2009–2010)
  • Petr Nečas (2010–2013)
  • Jiří Rusnok (2013–2014)
  • Bohuslav Sobotka (2014–2017)
  • Andrej Babiš (2017–2021)
  • Petr Fiala (od 2021)
    		•
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Paroubek&oldid=6920296“