Benzoan sodný: Porovnání verzí
odkaz |
|||
| Řádek 37: | Řádek 37: | ||
== Nebezpečí == |
== Nebezpečí == |
||
* Denní příjem benzoátu sodného je doporučen do 5 [[miligram|mg]]/kg tělesné hmotnosti.{{Chybí zdroj}} |
* Denní příjem benzoátu sodného je doporučen do 5 [[miligram|mg]]/kg tělesné hmotnosti.{{Chybí zdroj}} |
||
* V používaných koncentracích nemá žádné vedlejší účinky. U některých lidí mohou kyselina benzoová a benzoáty uvolňovat [[histamin]] a způsobovat pseudo-alergické reakce. |
* V používaných koncentracích nemá žádné vedlejší účinky. U některých lidí mohou kyselina benzoová a benzoáty uvolňovat [[histamin]] a způsobovat pseudo-[[alergie|alergické reakce]]. |
||
{{Portály|Chemie}} |
{{Portály|Chemie}} |
||
Verze z 7. 5. 2011, 09:19
Šablona:Infobox Chemická sloučenina
Benzoát sodný je sodná sůl kyseliny benzoové (kyseliny benzenkarboxylové). V potravinářství je známa pod svým E kódem E 211.
Výskyt
Kyselina benzoová, benzoáty a estery kyseliny benzoové jsou běžně obsaženy ve většině ovoce, především v bobulovitých plodech.Brusinky jsou velmi bohatým zdrojem benzoové kyseliny. Kromě ovoce se benzoáty přirozeně vyskytují v houbách, skořici, hřebíčku a několika mléčných výrobcích (jako výsledek bakteriálního kvašení). Pro komerční účely je tato látka připravována chemicky z toluenu.
Použití
Kyselina benzoová a benzoáty jsou používány jako konzervační prostředky v kyselých výrobcích proti kvasinkám a plísním. Jsou neúčinné proti bakteriím a v produktech s pH 5 a vyšším (slabě kyselé či neutrální). Vysoké koncentrace způsobují kyselou příchut, což omezuje jejich použití. Benzoáty jsou často upřednostňovány díky své lepší rozpustnosti.
Nebezpečí
- Denní příjem benzoátu sodného je doporučen do 5 mg/kg tělesné hmotnosti.[zdroj?]
- V používaných koncentracích nemá žádné vedlejší účinky. U některých lidí mohou kyselina benzoová a benzoáty uvolňovat histamin a způsobovat pseudo-alergické reakce.