Západosibiřská rovina: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 27. 4. 2011, 15:47

Šablona:Infobox reliéf Západosibiřská rovina (rusky Западно-Сибирская равнина, Zapadno-Sibirskaja ravnina, kazašsky Батыс сібір жазығы, Batys sibir žazyğy) je rovina, jež zabírá západní část Sibiře a rozlohu zhruba 3 miliony km². Hranice roviny tvoří pouze přírodní prvky:

severní – Severní ledový oceán.
západní - pohoří Ural.
jižní - Kazašská step a předhůří Altaje.
východ – Jenisej.

Geologie

Celá oblast je tvořena kvarterními aluviálními sedimenty, které se zde ukládají od začátku kenozoika (již 65 milionů let). Plochý povrch byl modelován masou ledovce, který se zde objevil v každém glaciálu. Sedimentární povahu nížiny určují také vodní toky, jejichž koryta se v průběhu času přemisťovala, a proto se v různých částech nížiny objevují podobné fluviální sedimenty. Na sedimentech se vytváří často podmáčené půdy (gleje a oglejené půdy), v jižní partii pak zasahují do nížiny zbytky kazašských černozemních půd. Jako doplněk struktury jsou zde poměrně bohatá ložiska ropy, zemního plynu a na západní hranici také uhlí (okolí Uralu).

Geografie

V prostoru Západosibiřské roviny se nachází převážně nížina (zhruba polovina plochy leží do 100 m n. m.). Rovina dosahuje krajních rozměrů 2400 km ve směru od Severního ledového oceánu k Altaji a 1900 km od Uralu k Jeniseji. Biosféra je zde velice pestrá, nachází se zde biosférické pásy od tundry přes tajgu a lesostepi po stepi. Nejvýraznějším krajinným prvkem je voda, která zde má podobu toků (řeky Ob, Irtyš hraniční Jenisej a mnoho dalších) a vodních ploch. Oblast Západní Sibiře bývá označována za největší jezerní plošinu světa. Velké množství vody je po většinu roku vázáno v půdě, a sice v podobě permafrostu. Právě jeho letní tání umožňuje vznik tisíců malých vodních ploch a mnoha bažin. U západosibiřského klimatu se začíná projevovat zvyšující se kontinentalita, zejména v rozdílu teplot v zimních a letních měsících.

Osídlení

V drsných klimatických podmínkách se lidská sídla nevyskytují příliš často. Důvodem jejich vzniku byly v minulosti zásoby nerostných surovin (ropa, uhlí). Typickým znakem sibiřských měst je vysoká koncentrace obyvatelstva na poměrně malé ploše. Mezi největší města patří Omsk, Surgut, Novosibirsk, Ťumeň či Tobolsk. Severně od 60° severní šířky se města nevyskytují. Etnické složení obyvatelstva je méně pestré oproti zbytku státu: jsou zde pouze dva větší národy – Rusové a Něnci.

Související články

V tomto článku byl použit překlad textu z článku West Siberian Plain na anglické Wikipedii.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{Infobox reliéf
-[[Soubor:Západní_Sibiř.png|thumb|Hranice Západosibiřské roviny (červeně)]]
-'''Západosibiřská rovina''' ([[Ruština|rusky]]: Западно-Сибирская равнина) je rovina, jež zabírá západní část [[Sibiř]]e a rozlohu zhruba 3 miliony km<sup>2</sup>.
+| název = Западно-Сибирская равнина<br/>Батыс сібір жазығы
+| obrázek = Vasyugan.jpg
+| popis1 = Pohled z&nbsp;vrtulníku na řeku [[Vasjugan]] v&nbsp;[[Tomská oblast|Tomské oblasti]]
+| popisek2 = Pohled z&nbsp;vrtulníku na řeku [[Vasjugan]] v&nbsp;[[Tomská oblast|Tomské oblasti]]
+| maxnázev =
+| maxvýška =
+| rozloha = 3&nbsp;000&nbsp;000
+| nadřaz = [[Sibiř]]
+| soused = [[Ural]], [[Kazašská pahorkatina]]
+| podřaz =
+| světadíl = [[Asie]]
+| stát = {{Flagicon|Rusko}} [[Rusko]]<br/>{{Flagicon|Kazachstán}} [[Kazachstán]]
+| povodí = [[Ob]], [[Jenisej]]
+| mapa = Západní_Sibiř.png
+| popisek.mapa = Hranice Západosibiřské roviny (červeně)
+}}
+'''Západosibiřská rovina''' ([[ruština|rusky]] ''Западно-Сибирская равнина,'' ''Zapadno-Sibirskaja ravnina,'' [[kazaština|kazašsky]] ''Батыс сібір жазығы,'' ''Batys sibir žazyğy)'' je rovina, jež zabírá západní část [[Sibiř]]e a rozlohu zhruba 3 miliony km<sup>2</sup>.
 Hranice roviny tvoří pouze přírodní prvky:
 * severní – [[Severní ledový oceán]].
@@ Řádek 6: / Řádek 22: @@
 * jižní - Kazašská step a předhůří [[Altaj]]e.
 * východ – [[Jenisej]].
 == Geologie ==
-Celá oblast je tvořena kvarterními aluviálními [[sediment]]y, které se zde ukládají od začátku [[Kenozoikum|kenozoika]] (již 65 milionů let). Plochý povrch byl modelován masou ledovce, který se zde objevil v každém [[Doba ledová|glaciálu]]. Sedimentární povahu nížiny určují také vodní toky, jejichž koryta se v průběhu času přemisťovala, a proto se v různých částech nížiny objevují podobné fluviální sedimenty.
+Celá oblast je tvořena kvarterními aluviálními [[sediment]]y, které se zde ukládají od začátku [[Kenozoikum|kenozoika]] (již 65 milionů let). Plochý povrch byl modelován masou ledovce, který se zde objevil v&nbsp;každém [[Doba ledová|glaciálu]]. Sedimentární povahu nížiny určují také vodní toky, jejichž koryta se v&nbsp;průběhu času přemisťovala, a proto se v&nbsp;různých částech nížiny objevují podobné fluviální sedimenty.
-Na sedimentech se vytváří často podmáčené půdy (gleje a oglejené půdy), v jižní partii pak zasahují do nížiny zbytky kazašských [[Černozem|černozemních půd]].
+Na sedimentech se vytváří často podmáčené půdy (gleje a oglejené půdy), v&nbsp;jižní partii pak zasahují do nížiny zbytky kazašských [[Černozem|černozemních půd]].
 Jako doplněk struktury jsou zde poměrně bohatá ložiska [[Ropa|ropy]], [[Zemní plyn|zemního plynu]] a na západní hranici také [[Černé uhlí|uhlí]] (okolí Uralu).
 [[Soubor:Siberian plain.jpg|thumb|left|Pohled na povrch roviny (podél Transsibiřské magistrály)]]
 == Geografie ==
-V prostoru Západosibiřské roviny se nachází převážně nížina (zhruba polovina plochy leží do 100 [[Nadmořská výška|m n. m.]]). Rovina dosahuje krajních rozměrů 2400 km ve směru od Severního ledového oceánu k Altaji a 1900 km od Uralu k Jeniseji.
+V&nbsp;prostoru Západosibiřské roviny se nachází převážně nížina (zhruba polovina plochy leží do 100 [[Nadmořská výška|m n. m.]]). Rovina dosahuje krajních rozměrů 2400&nbsp;km ve směru od Severního ledového oceánu k&nbsp;Altaji a 1900&nbsp;km od Uralu k&nbsp;Jeniseji.
 Biosféra je zde velice pestrá, nachází se zde biosférické pásy od [[Tundra|tundry]] přes [[Tajga|tajgu]] a lesostepi po [[step]]i.
-Nejvýraznějším krajinným prvkem je voda, která zde má podobu toků (řeky [[Ob]], [[Irtyš]] hraniční Jenisej a mnoho dalších) a vodních ploch. Oblast Západní Sibiře bývá označována za největší [[Jezero|jezerní]] plošinu světa. Velké množství vody je po většinu roku vázáno v půdě, a sice v podobě [[permafrost]]u. Právě jeho letní tání umožňuje vznik tisíců malých vodních ploch a mnoha bažin.
+Nejvýraznějším krajinným prvkem je voda, která zde má podobu toků (řeky [[Ob]], [[Irtyš]] hraniční Jenisej a mnoho dalších) a vodních ploch. Oblast Západní Sibiře bývá označována za největší [[Jezero|jezerní]] plošinu světa. Velké množství vody je po většinu roku vázáno v&nbsp;půdě, a sice v&nbsp;podobě [[permafrost]]u. Právě jeho letní tání umožňuje vznik tisíců malých vodních ploch a mnoha bažin.
-U západosibiřského [[Podnebí|klimatu]] se začíná projevovat zvyšující se [[kontinentalita]], zejména v rozdílu teplot v zimních a letních měsících.
+U západosibiřského [[Podnebí|klimatu]] se začíná projevovat zvyšující se [[kontinentalita]], zejména v&nbsp;rozdílu teplot v&nbsp;zimních a letních měsících.
 [[Soubor:Lenin st., Surgut, Russia 03.jpg|thumb|Typická zástavba sibiřského města (Surgut)]]
 == Osídlení ==
-V drsných klimatických podmínkách se lidská sídla nevyskytují příliš často. Důvodem jejich vzniku byly v minulosti zásoby nerostných surovin (ropa, uhlí). Typickým znakem sibiřských měst je vysoká koncentrace obyvatelstva na poměrně malé ploše. Mezi největší města patří [[Omsk]], [[Surgut]], [[Novosibirsk]], [[Ťumeň]] či [[Tobolsk]]. Severně od 60° severní šířky se města nevyskytují.
+V&nbsp;drsných klimatických podmínkách se lidská sídla nevyskytují příliš často. Důvodem jejich vzniku byly v&nbsp;minulosti zásoby nerostných surovin (ropa, uhlí). Typickým znakem sibiřských měst je vysoká koncentrace obyvatelstva na poměrně malé ploše. Mezi největší města patří [[Omsk]], [[Surgut]], [[Novosibirsk]], [[Ťumeň]] či [[Tobolsk]]. Severně od 60° severní šířky se města nevyskytují.
 Etnické složení obyvatelstva je méně pestré oproti zbytku státu: jsou zde pouze dva větší národy – Rusové a Něnci.
 == Související články ==
 * [[Sibiř]]
 * [[Transsibiřská magistrála]]
@@ Řádek 34: / Řádek 55: @@
 [[Kategorie:Sibiř]]
-[[be:Заходне-Сібірская раўніна]]
-[[be-x-old:Заходне-Сыбірская раўніна]]
 [[ca:Sibèria occidental]]
-[[cv:Анăç-Çĕпĕр тӳремĕ]]
 [[da:Vestsibiriske slette]]
 [[de:Westsibirisches Tiefland]]
+[[et:Lääne-Siberi madalik]]
 [[en:West Siberian Plain]]
-[[eo:Okcident-Siberia Malaltebenaĵo]]
 [[es:Llanura de Siberia Occidental]]
+[[eo:Okcident-Siberia Malaltebenaĵo]]
-[[et:Lääne-Siberi madalik]]
-[[fi:Länsi-Siperian alanko]]
 [[fr:Plaine de Sibérie occidentale]]
 [[it:Bassopiano della Siberia occidentale]]
-[[ja:西シベリア平原]]
-[[kk:Батыс сібір жазығы]]
-[[ko:서시베리아 평원]]
-[[lt:Vakarų Sibiro lyguma]]
 [[lv:Rietumsibīrijas līdzenums]]
+[[lt:Vakarų Sibiro lyguma]]
 [[nl:West-Siberisch Laagland]]
-[[nn:Den vestsibirske sletta]]
 [[no:Det vestsibirske lavland]]
+[[nn:Den vestsibirske sletta]]
 [[pl:Nizina Zachodniosyberyjska]]
 [[ro:Câmpia Siberiei de Vest]]
-[[ru:Западно-Сибирская равнина]]
 [[sk:Západosibírska nížina]]
+[[fi:Länsi-Siperian alanko]]
-[[sr:Западносибирска низија]]
 [[tr:Batı Sibirya Ovası]]
+[[be:Заходне-Сібірская раўніна]]
+[[be-x-old:Заходне-Сыбірская раўніна]]
+[[kk:Батыс сібір жазығы]]
+[[ru:Западно-Сибирская равнина]]
+[[sr:Западносибирска низија]]
 [[uk:Західно-Сибірська рівнина]]
+[[cv:Анăç-Çĕпĕр тӳремĕ]]
 [[zh:西西伯利亚平原]]
+[[ja:西シベリア平原]]
+[[ko:서시베리아 평원]]