Cibetkovití: Porovnání verzí

Cibetkovití
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	šelmy (Carnivora);
Čeleď	cibetkovití (Viverridae); Gray, 1821
Podčeledi
	pucholové asijští (Hemigalinae); oviječi (Paradoxurinae); cibetky (Viverrinae);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 26. 4. 2011, 09:15

Cibetkovité šelmy (Viverridae) jsou jednou z čeledí z řádu šelem. Dorůstají menší až střední velikosti a žijí jak na stromech tak na zemi. Pod ocasem mají výrazné pachové žlázy, ze kterých se v dřívějších dobách vyráběla například kosmetika, ale i léky. Jejich vzhled je podobný kunám, ale vnitřní stavba spíše kočkám, se kterými jsou příbuzné. Někteří autoři tuto čeleď rozdělují na dvě samostatné čeledi - cibetkovité a promykovité.

Cibetkovití obývají oblast Afriky, Madagaskaru, jižní Asie a jižní Evropy. Jejich nároky na potravu a biotop se vzhledem k jejich rozšíření liší druh od druhu. Aktivní jsou především v noci.

V dnešní době jsou již chované v zajetí nejen v zoologických zahradách, ale i u jednotlivců. Především druhy jako oviječi a ženetky jsou zkušenými chovateli dobře zvladatelné. V zoologických zahradách se pak setkáme i s binturongy a fosami.

Literatura

KOŘÍNEK, Milan. Velká kniha pro chovatele savců. Rubico: Olomouc. 1. vydání. ISBN 80-85839-52-0

Odkazy

Cibetkovití na BioLibu

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
  | druhotné dělení = [[Podčeleď|Podčeledi]]
  | podřazené taxony =
-*[[pucholové asijští]] (Hemigalinae)
+* [[pucholové asijští]] (Hemigalinae)
-*[[oviječi]] (Paradoxurinae)
+* [[oviječi]] (Paradoxurinae)
-*[[cibetky]] (Viverrinae)
+* [[cibetky]] (Viverrinae)
 }}
 '''Cibetkovité šelmy''' (Viverridae) jsou jednou z čeledí z řádu šelem. Dorůstají menší až střední velikosti a žijí jak na stromech tak na zemi. Pod ocasem mají výrazné pachové žlázy, ze kterých se v dřívějších dobách vyráběla například kosmetika, ale i léky. Jejich vzhled je podobný kunám, ale vnitřní stavba spíše kočkám, se kterými jsou příbuzné. Někteří autoři tuto čeleď rozdělují na dvě samostatné čeledi - cibetkovité a [[promykovití|promykovité]].
-Cibetkovití obývají oblast [[Afrika|Afriky]], [[Madagaskar|Madagaskaru]], jižní Asie a jižní Evropy. Jejich nároky na potravu a biotop se vzhledem k jejich rozšíření liší druh od druhu. Aktivní jsou především v noci.
+Cibetkovití obývají oblast [[Afrika|Afriky]], [[Madagaskar]]u, jižní Asie a jižní Evropy. Jejich nároky na potravu a biotop se vzhledem k jejich rozšíření liší druh od druhu. Aktivní jsou především v noci.
 V dnešní době jsou již chované v zajetí nejen v zoologických zahradách, ale i u jednotlivců. Především druhy jako [[oviječi]] a [[ženetky]] jsou zkušenými chovateli dobře zvladatelné. V zoologických zahradách se pak setkáme i s [[Binturong|binturongy]] a [[Fosa|fosami]].
@@ Řádek 51: / Řádek 51: @@
 [[he:גחניים]]
 [[hr:Cibetke]]
+[[hu:Cibetmacskafélék]]
 [[io:Civeto]]
 [[it:Viverridae]]
@@ Řádek 61: / Řádek 62: @@
 [[pt:Viverrídeos]]
 [[ru:Виверровые]]
+[[sv:Viverrider]]
 [[th:ชะมด]]
 [[tr:Misk kedisigiller]]