Cibetkovití: Porovnání verzí

Cibetkovití
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	šelmy (Carnivora);
Čeleď	cibetkovití (Viverridae); Gray, 1821
Podčeledi
	pucholové asijští (Hemigalinae); oviječi (Paradoxurinae); cibetky (Viverrinae);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 25. 4. 2011, 18:08

Cibetkovité šelmy (Viverridae) jsou jednou z čeledí z řádu šelem. Dorůstají menší až střední velikosti a žijí jak na stromech tak na zemi. Pod ocasem mají výrazné pachové žlázy, ze kterých se v dřívějších dobách vyráběla například kosmetika, ale i léky. Jejich vzhled je podobný kunám, ale vnitřní stavba spíše kočkám, se kterými jsou příbuzné. Někteří autoři tuto čeleď rozdělují na dvě samostatné čeledi - cibetkovité a promykovité.

Cibetkovití obývají oblast Afriky, Madagaskaru, jižní Asie a jižní Evropy. Jejich nároky na potravu a biotop se vzhledem k jejich rozšíření liší druh od druhu. Aktivní jsou především v noci.

V dnešní době jsou již chované v zajetí nejen v zoologických zahradách, ale i u jednotlivců. Především druhy jako oviječi a ženetky jsou zkušenými chovateli dobře zvladatelné. V zoologických zahradách se pak setkáme i s binturongy a fosami.

Literatura

KOŘÍNEK, Milan. Velká kniha pro chovatele savců. Rubico: Olomouc. 1. vydání. ISBN 80-85839-52-0

Odkazy

Cibetkovití na BioLibu

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
  | třída = [[savci]] (Mammalia)
  | řád = [[šelmy]] (Carnivora)
- | čeleď = '''[[cibetkovití]]''' (''Viverridae'')
+ | čeleď = '''cibetkovití''' (Viverridae)
  | čeleď popsal = [[John Edward Gray|Gray]], [[1821]]
  | druhotné dělení = [[Podčeleď|Podčeledi]]
@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 }}
-'''Cibetkovité šelmy''' (''Viverridae'') jsou jednou z čeledí z řádu šelem. Dorůstají menší až střední velikosti a žijí jak na stromech tak na zemi. Pod ocasem mají výrazné pachové žlázy, ze kterých se v dřívějších dobách vyráběla například kosmetika, ale i léky. Jejich vzhled je podobný kunám, ale vnitřní stavba spíše kočkám, se kterými jsou příbuzné. Někteří autoři tuto čeleď rozdělují na dvě samostatné čeledi - cibetkovité a promykovité.
+'''Cibetkovité šelmy''' (Viverridae) jsou jednou z čeledí z řádu šelem. Dorůstají menší až střední velikosti a žijí jak na stromech tak na zemi. Pod ocasem mají výrazné pachové žlázy, ze kterých se v dřívějších dobách vyráběla například kosmetika, ale i léky. Jejich vzhled je podobný kunám, ale vnitřní stavba spíše kočkám, se kterými jsou příbuzné. Někteří autoři tuto čeleď rozdělují na dvě samostatné čeledi - cibetkovité a [[promykovití|promykovité]].
 Cibetkovití obývají oblast [[Afrika|Afriky]], [[Madagaskar|Madagaskaru]], jižní Asie a jižní Evropy. Jejich nároky na potravu a biotop se vzhledem k jejich rozšíření liší druh od druhu. Aktivní jsou především v noci.