Česká severní dráha: Porovnání verzí
m +šablona |
dodán zdroj, rozšířena stať 1882-1900 |
||
Řádek 33: | Řádek 33: | ||
Společnost spojila se světem celý region v okolí [[Lužické hory|Lužických hor]]. Provozovala též několik místních drah, včetně tří dnes (2010) již zrušených. Vlastnila tři hraniční přechody do [[Sasko|Saska]].<ref name="Severní polabí" /> |
Společnost spojila se světem celý region v okolí [[Lužické hory|Lužických hor]]. Provozovala též několik místních drah, včetně tří dnes (2010) již zrušených. Vlastnila tři hraniční přechody do [[Sasko|Saska]].<ref name="Severní polabí" /> |
||
Koncem roku [[1882]] došlo ke sloučení s [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhou]] (TKPE), se kterou jí už dříve poutal společný lokomotivní i vozový park, stejně jako tarifní politika. Od 1. ledna 1883 celou oblast ovládla Česká severní dráha. Pak začala své aktivity přenášet více do středu Čech, aby se prosadila mezi řepařskými drahami.<ref name="Zrození">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Schreier |
|||
| jméno = Pavel |
|||
| titul = Zrození železnic |
|||
| vydavatel = Baset |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2004 |
|||
| kapitola = 080-089 |
|||
| strany = 67 |
|||
| isbn = 80-7340-034-0 |
|||
}}</ref> |
|||
V závěru podnikání společnost vlastnila více než 100 [[parní lokomotiva|lokomotiv]], téměř dva a půl tisíce [[vagón|vagonů]] a 376 km tratí.<ref>[http://www.dialog.stred.org/clanky/vznik-turnovsko-kralupsko-prazske-drahy/ Škorvaga, Marek; Vznik turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]</ref> Zestátněna byla v roce [[1908]] po bezproblémovém projednání příslušného říšského zákona. |
V závěru podnikání společnost vlastnila více než 100 [[parní lokomotiva|lokomotiv]], téměř dva a půl tisíce [[vagón|vagonů]] a 376 km tratí.<ref>[http://www.dialog.stred.org/clanky/vznik-turnovsko-kralupsko-prazske-drahy/ Škorvaga, Marek; Vznik turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]</ref> Zestátněna byla v roce [[1908]] po bezproblémovém projednání příslušného říšského zákona. |
Verze z 15. 4. 2011, 09:57
Česká severní dráha (německý oficiální název k.k. privilegierte Böhmische Nordbahn-Gesellschaft, zkratka BNB) byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která vlastnila a provozovala několik tratí v severních a středních Čechách.
Historie
Firmu založil v roce 1867 hrabě Ernst Waldstein-Wartenberg, který byl rovněž zakladatelem majetkově spřízněné firmy Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. Koncese byla udělena už v roce 1865, budovat tratě se ale začalo až po prohrané prusko-rakouské válce. O síť železnic v severních Čechách usilovalo více podnikatelů. Koncese se týkala hlavní tratě z Bakova nad Jizerou do České Lípy a Rumburka a odboček do Podmokel, do Warnsdorfu a do přístavu v Děčíně.[2]
Stavba probíhala pomalu, kvůli náročnému horskému terénu a zaměstnávala 10 tisíc dělníků. Hlavní trať do Rumburka byla otvírána po částech, kdy nejdříve byla otevřena část z nového nádraží v Bakově do České Lípy v roce 1867, města Rumburk a Varnsdorf byla připojena až po dvou letech.[3] Společnost spojila se světem celý region v okolí Lužických hor. Provozovala též několik místních drah, včetně tří dnes (2010) již zrušených. Vlastnila tři hraniční přechody do Saska.[2]
Koncem roku 1882 došlo ke sloučení s Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhou (TKPE), se kterou jí už dříve poutal společný lokomotivní i vozový park, stejně jako tarifní politika. Od 1. ledna 1883 celou oblast ovládla Česká severní dráha. Pak začala své aktivity přenášet více do středu Čech, aby se prosadila mezi řepařskými drahami.[4]
V závěru podnikání společnost vlastnila více než 100 lokomotiv, téměř dva a půl tisíce vagonů a 376 km tratí.[5] Zestátněna byla v roce 1908 po bezproblémovém projednání příslušného říšského zákona.
Odkazy
Reference
- ↑ Historie tratí, elektronická databáze; Sekera, P.
- ↑ a b WACHSMANN, V. Severní polabí - od Litoměřic až k Hřensku. [online]. Ústí nad Labem: Ústecká kulturní platforma ’98, 1888 [cit. 2010-05-19]. Dostupné online. (Česky)
- ↑ SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. Kapitola Železnice soukromá, s. 126. (Čeština)
- ↑ SCHREIER, Pavel. Zrození železnic. Praha: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. Kapitola 080-089, s. 67.
- ↑ Škorvaga, Marek; Vznik turnovsko-kralupsko-pražské dráhy