Hladový algoritmus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
ZéroBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: sk:Pažravý algoritmus
Řádek 12: Řádek 12:
Hladové algoritmy se uplatňují například v následujících úlohách:
Hladové algoritmy se uplatňují například v následujících úlohách:
*hledání [[kostra grafu|minimální kostry]] [[Graf (teorie grafů)|grafu]] — [[Kruskalův algoritmus]], [[Jarníkův algoritmus]] a [[Borůvkův algoritmus]]
*hledání [[kostra grafu|minimální kostry]] [[Graf (teorie grafů)|grafu]] — [[Kruskalův algoritmus]], [[Jarníkův algoritmus]] a [[Borůvkův algoritmus]]
*[[problém obchodního cestujícího]]
*[[problém obchodního cestujícího]] (to by som chcel vidiet)
*[[problém batohu]]: máme dáno ''n'' předmětů. Pro každý předmět <math>i = 1, \ldots, n</math> máme dánu hmotnost W[i] a cenu P[i]. Je dána kapacita C. Úkolem je najít takovou podmnožinu množiny předmětů, pro niž platí <math>\sum_{i = 1}^{n} x[i]\cdot W[i] \le C</math> a zároveň je celková cena batohu <math>\sum_{i = 1}^{n} x[i]\cdot P[i]</math> je co největší (''x'' je [[vektor]]; je-li x[i] = 1, pak i-tý předmět do dané podmnožiny patří, je-li x[i] = 0, pak do ní nepatří). Pro řešení této úlohy pomocí hladového algoritmu stačí setřídit předměty podle rostoucího [[poměr]]u cena/hmotnost, podmínka na množinu je, že součet hmotností předmětů musí být menší nebo roven C.
*[[problém batohu]]: máme dáno ''n'' předmětů. Pro každý předmět <math>i = 1, \ldots, n</math> máme dánu hmotnost W[i] a cenu P[i]. Je dána kapacita C. Úkolem je najít takovou podmnožinu množiny předmětů, pro niž platí <math>\sum_{i = 1}^{n} x[i]\cdot W[i] \le C</math> a zároveň je celková cena batohu <math>\sum_{i = 1}^{n} x[i]\cdot P[i]</math> je co největší (''x'' je [[vektor]]; je-li x[i] = 1, pak i-tý předmět do dané podmnožiny patří, je-li x[i] = 0, pak do ní nepatří). Pro řešení této úlohy pomocí hladového algoritmu stačí setřídit předměty podle rostoucího [[poměr]]u cena/hmotnost, podmínka na množinu je, že součet hmotností předmětů musí být menší nebo roven C.



Verze z 11. 4. 2011, 17:04

Hladový algoritmus (anglicky greedy search) je jedním z možných způsobů řešení optimalizačních úloh v matematice a informatice. V každém svém kroku vybírá lokální minimum, přičemž existuje šance, že takto nalezne minimum globální. Hladový algoritmus se uplatní v případě, kdy je třeba z množiny určitých objektů vybrat takovou podmnožinu, která splňuje jistou předem danou vlastnost a navíc má minimální (případně maximální) ohodnocení. Ohodnocení je obvykle reálné číslo w, přiřazené každému objektu dané množiny, ohodnocení množiny A je definováno jako .

Algoritmus

  1. všechny prvky původní množiny setřídíme do posloupnosti podle rostoucí nebo klesající váhy podle toho, zda chceme výsledek minimalizovat nebo maximalizovat
  2. položíme
  3. postupně procházíme posloupnost a vytváříme množiny
    • splňuje-li množina danou podmínku, položíme
    • jinak
  4. projdeme-li takto celou původní množinu, obsahuje množina prvky, splňující danou vlastnost, a to takové, že součet jejich ohodnocení je minimální (maximální)

Příklady

Hladové algoritmy se uplatňují například v následujících úlohách:

  • hledání minimální kostry grafuKruskalův algoritmus, Jarníkův algoritmus a Borůvkův algoritmus
  • problém obchodního cestujícího (to by som chcel vidiet)
  • problém batohu: máme dáno n předmětů. Pro každý předmět máme dánu hmotnost W[i] a cenu P[i]. Je dána kapacita C. Úkolem je najít takovou podmnožinu množiny předmětů, pro niž platí a zároveň je celková cena batohu je co největší (x je vektor; je-li x[i] = 1, pak i-tý předmět do dané podmnožiny patří, je-li x[i] = 0, pak do ní nepatří). Pro řešení této úlohy pomocí hladového algoritmu stačí setřídit předměty podle rostoucího poměru cena/hmotnost, podmínka na množinu je, že součet hmotností předmětů musí být menší nebo roven C.

Související články