Petr Orseolo: Porovnání verzí
→Literatura: +lit. |
m úprava šablony panovníci |
||
Řádek 62: | Řádek 62: | ||
* {{de}}[http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/ungarn/peter_1_koenig_von_ungarn_1059.html Genealogie] |
* {{de}}[http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/ungarn/peter_1_koenig_von_ungarn_1059.html Genealogie] |
||
{{Panovník2x|co=[[Seznam uherských králů|Uherský král]]|kdy=[[1038]] – [[1041]]|pred=[[Štěpán I. Uherský|Štěpán I.]]|po=[[Samuel Aba]]|kdy2=[[1044]] – [[1046]]|pred2=[[Samuel Aba]]|po2=[[Ondřej I. Uherský|Ondřej I.]]|soubor=Coat of arms of Hungary.png|velikost=35|}} |
|||
{{posloupnost|co=[[Seznam uherských králů]] |
|||
|kdy=[[1038]]–[[1041]] |
|||
|pred=[[Štěpán I. Uherský|Štěpán I.]] |
|||
|po=[[Samuel Aba]] |
|||
}} |
|||
{{posloupnost|co=[[Seznam uherských králů]] |
|||
|kdy=[[1044]]–[[1046]] |
|||
|pred=[[Samuel Aba]] |
|||
|po=[[Ondřej I. Uherský|Ondřej I.]] |
|||
}} |
|||
{{Portály|Středověk|Maďarsko}} |
{{Portály|Středověk|Maďarsko}} |
Verze z 10. 4. 2011, 18:02
otec | Otto Orseolo |
---|---|
matka | Marie Uherská |
manželka | Tuta z Formbachu |
Petr Orseolo (1011? - ?) byl uherským králem v letech 1038-1041 a 1044-1046, syn benátského dóžete Otty Orseola a Marie, dcery uherského krále Gejzy.
Z Benátek do Uher
První křesťanský panovník uherského státu svatý Štěpán ztratil roku 1031 svého jediného syna a následníka trůnu Imreho (také Emericha nebo Imricha). Tím došlo k nástupnické krizi. Svého bratrance Vazula usilujícího o nástupnictví nechal Štěpán oslepit, jeho uši zalít olovem a jeho syny poslal do vyhnanství. Následníkem jmenoval syna své sestry Petra Orseola.
Války s Říší
Roku 1038 Štěpán zemřel a Petr Orseolo nastoupil na uherský trůn. Pustil se do zahraničních dobrodružství na Balkáně, bylo mu vyčítáno, že se obklopuje jen Němci a Italy a dostal se do konfliktu s císařem Jindřichem III. Knížeti Břetislavovi pomohl porazit císaře při jeho tažení do Čech (1040). Obsazením Rakous ochránil pomezní hvozdy českého souseda z jihu a dovolil mu tak vyslat moravskou vojenskou hotovost k obraně Čech.[1] Uherská jízda se zúčastnila slavné bitvy u Brůdku
Svým jednáním poštval proti sobě Gizelu - královnu vdovu, uherské velmože i biskupy. Roku 1041 byl Petr vyhnán ze země a nahrazen švagrem Štěpána I., palatinem Samuelem Abou. Petr utekl do říše k Adalbertovi, markraběti bavorské východní marky.[2] S Adalbertovou pomocí hledal zastání u císaře Jindřicha III., který byl v tu dobu plně zaměstnán novou vojenskou výpravou na české území. Na konci léta 1041 německé sbory vtrhly znovu do Čech a bez větších obtíží směřovaly ku Praze. Břetislav vzdal obranu v okamžiku, kdy k císaři přešel biskup Šebíř a mnoho velmožů. 15. října v Řezně musel Břetislav bosý a v rouše kajícníka padnout Jindřichovi k nohám, vzdát se vlády a žádat o odpuštění. Byla mu udělena milost, složil lenní hold a přísahu věrnosti.[3] Petr Orseolo v tomtéž čase získal Jindřichovu milost také, prosil za odpuštění a slíbil, že se císaři poddá, když bude znovu dosazen na uherský trůn. Císař roku 1042 vytáhl spolu s Břetislavem do Uher. Výprava byla neúspěšná.[4] Stejně tak výprava roku 1043 nepřinesla změnu na uherském trůně. Až 5. července 1044 v bitvě u Menfö Samuela Abu porazili na hlavu a uherští velmoži začali opět masivně přebíhat k Petrovi Benátčanovi. Petr Orseolo byl v Székesfehérváru znovu uveden na uherský trůn. Samuel Aba byl uvězněn a posléze popraven.[4] O letnicích 1045 Petr Orseolo složil Jindřichovi vazalský slib věrnosti a údajně se již dříve zavázal k placení tributu.[4]
Roku 1046 propuklo v Uhrách bogomilské povstání namířené proti králi i církevní hierarchii. Uherští velmoži tohoto povstání využili - král Petr byl oslepen, vykastrován a vykázán ze země. Jeho další osud je nejasný, v literatuře narážíme často na formulaci, že „brzy nato umírá“ (např. Lendvai). László Kontler uvádí rok úmrtí až 1059.
Na uherský trůn nastoupil Arpádovec Ondřej, jeden z mnoha synů Vazula.
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Orseolo na Wikimedia Commons
Reference
Literatura
- KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-405-x. S. 47-49.
- KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy)
- LENDVAI, Paul. Tisíc let maďarského národa. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0856-x. S. 39-40.
- Legendy a kroniky koruny uherské. Příprava vydání Richard Pražák; překlad Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová. Praha: Vyšehrad, 1988. 389 s. S. 125-131.
Externí odkazy
- (německy)Genealogie