Marie Francouzská (1145–1198): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: hr:Marija Capet
Řádek 74: Řádek 74:
[[es:María de Francia (1145-1198)]]
[[es:María de Francia (1145-1198)]]
[[fr:Marie de France (1145-1198)]]
[[fr:Marie de France (1145-1198)]]
[[hr:Marija Capet]]
[[it:Maria di Francia (1145-1198)]]
[[it:Maria di Francia (1145-1198)]]
[[nl:Maria van Frankrijk (1145-1198)]]
[[nl:Maria van Frankrijk (1145-1198)]]

Verze z 10. 4. 2011, 13:47

Mariina pečeť

Příbuzenstvo
otec Ludvík VII. Francouzský
matka Eleonora Akvitánská
manžel Jindřich I. ze Champagne
dcera Scholastika ze Champagne
syn Jindřich II. ze Champagne
dcera Marie ze Champagne
syn Theobald III. ze Champagne

Marie Francouzská (1145 - 11. března 1198) byla hraběnka ze Champagne a dcera francouzského krále Ludvíka VII. a Eleonory Akvitánské.

Život

Rodiče Marie a Alix se z důvodu blízkého příbuzenství[1] rozvedli 21. března 1152 [2] tři roky po návratu z křížové výpravy, která nebyla právě úspěšná. Eleonora o manželovi říkávala, že je "spíš mnich než král"[3] a za celých patnáct let manželství přivedla na svět jenom dvě dcery. Jedním z důvodů rozvodu byly zřejmě i zvěsti o milostném vztahu Eleonory Akvitánské s knížetem Raimundem z Poitiers během pobytu v Antiochii a královnina neschopnost dát Ludvíkovi vytouženého následníka. Již dva měsíce po rozvodu se provdala za Jindřicha Plantageneta.

Obě dcery zůstaly na Ludvíkově dvoře a již v útlém věku byly zasnoubeny. Marie se měla provdat za Jindřicha ze Champagne a Adéla za jeho mladšího bratra Theobalda z Blois. Samotný král se roku 1160 potřetí oženil. Vyvolenou se již pět týdnů po skonu Konstancie Kastilské stala Adéla ze Champagne, sestra budoucích zeťů, od které doufal získat vytouženého dědice trůnu.

Svatby královských dcer se konaly roku 1164.[4][5] Dceru Marii roku 1164 provdal za bratra své manželky, hraběte Jindřicha ze Champagne, který byl asi o osmnáct let starší než nevěsta.[6] Marie uměla číst a psát ve francouzštině a latině, měla vlastní knihovnu a byla mecenáškou mnohých spisovatelů. Jindřichovi porodila čtyři děti a zastávala funkci regentky během jeho pobytu ve Svaté zemi, který se mu stal osudným. V zajetí Kiliče Arslana onemocněl a zemřel krátce poté roku 1181.

Hraběcí titul převzal starší syn Jindřich, kterému do roku 1187 pomáhala spravovat panství jako regentka matka Marie. Roku 1190 se Jindřich společně se strýci Theobaldem a Štěpánem[7] vydal na třetí křížovou výpravu a svým dědicem ustanovil mladšího bratra Theobalda. Ve Svaté zemi se Jindřichovi podařilo získat titul jeruzalémského krále, kterého užíval pouhých pět let. Spadl z galerie roku 1197.

Mladšímu Mariinu synovi Theobaldovi bylo tehdy zřejmě osmnáct let. První rok mu se správou hrabství opět pomáhala matka a poté odešla do kláštera Fontaines-les-Meaux. Zemřela na jaře 1198 zlomená smutkem z Jindřichovy smrti.[7] Hraběnčin náhrobek býval v katedrále sv. Štěpána v Meaux.[8]

Vývod z předků

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Francouzská na Wikimedia Commons

Reference

  1. KOLEKTIV. Francouzští králové v období středověku. Praha: Argo, 2003. ISBN 80-7203-465-0. S. 138-139. 
  2. Francouzští králové, str. 138
  3. FERRO, Marc. Dějiny Francie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. S. 54. 
  4. www.fmg.ac
  5. www.fmg.ac
  6. www.mittelalter-genealogie.de
  7. a b www.lamop.univ-paris1.fr
  8. http://gw2.geneanet.org

Externí odkazy

Literatura

  • DE JUBAINVILLE, Henry Arbois; PIGEOTTE, León; LONGNON, Auguste. Histoire des ducs et des comtes de Champagne. [s.l.]: A. Durand, 1865. (francouzsky)