Receptor spřažený s G proteinem: Porovnání verzí
→Přenos signálu: +wnt |
m - Soubor:G_protein_signal_transduction_(epinephrin_pathway).png (na Commons smazal commons:User:Jameslwoodward, důvod: Per commons:Commons:Deletion requests/PDB dummy) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[File:G protein signal transduction (epinephrin pathway).png|thumb|upright=1.3|[[Adrenergní receptor]] je příklad receptoru spřaženého s G proteinem. Po navázání [[ligand (biochemie)|ligandu]] ([[adrenalin]]) se aktivuje [[G protein]], který následně aktivuje [[adenylátcykláza|adenylátcyklázu]], která vytvoří množství signálních molekul [[cAMP]]]] |
|||
'''Receptor spřažený s G proteinem''' ('''GPCR''' – ''G protein-coupled receptor'') je označení pro skupinu [[receptor]]ů přítomných na [[cytoplazmatická membrána|cytoplazmatické membráně]] buněk. Skládají se ze sedmi transmembránových [[alfa-helix]]ových [[podjednotka|podjednotek]], na něž je ze spodní strany navázán [[G protein]].<ref name=dictionary>{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}}</ref> |
'''Receptor spřažený s G proteinem''' ('''GPCR''' – ''G protein-coupled receptor'') je označení pro skupinu [[receptor]]ů přítomných na [[cytoplazmatická membrána|cytoplazmatické membráně]] buněk. Skládají se ze sedmi transmembránových [[alfa-helix]]ových [[podjednotka|podjednotek]], na něž je ze spodní strany navázán [[G protein]].<ref name=dictionary>{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}}</ref> |
||
Verze z 4. 4. 2011, 21:03
Receptor spřažený s G proteinem (GPCR – G protein-coupled receptor) je označení pro skupinu receptorů přítomných na cytoplazmatické membráně buněk. Skládají se ze sedmi transmembránových alfa-helixových podjednotek, na něž je ze spodní strany navázán G protein.[1]
Přenos signálu
Přenos signálu pomocí GPCR receptorů je jedním z nejrozšířenějších příkladů signální transdukce, tedy přenosu signálu z vnější strany buňky směrem dovnitř. Z vnější strany se na tento typ receptorů váže tzv. ligand, což je v typickém případě hormon, odorant, růstový faktor či neurotransmiter. Po navázání těchto látek na vnější stranu membrány je aktivován na druhé straně membrány G protein, ten se odloučí od receptoru, putuje cytosolem a aktivuje zpravidla jiný enzym (např. adenylátcyklázu).[1]
GPCR receptory se účastní celé řady procesů, bez nichž by se tělo neobešlo. Umožňují regulaci různých pochodů pomocí hormonů, vnímání pachů (čich), ovlivňují buněčný růst a přenos nervových impulsů.[1] Speciálním případem je Wnt signalizace přes GPCR receptor typu Frizzled.