Edóm

Edomské království – rozloha okolo roku 600 př. n. l. (červená) a 100 př. n. l. (hnědá, Idumea)

Edom, nebo též Idumea (hebrejsky אֱדוֹם, česky červený) je oblast mezi Mrtvým mořem a Akabským zálivem. Poprvé zmiňován ve 13. století př. n. l., kdy Edomité (Idumejci) vytvořili vlastní království. V bibli spojováni s Jákobovým bratrem Ezauem. V 5. století př. n. l. vytlačeni arabskými Nabatejci na západ. Pod perskou nadvládou tvořil Edom jednu eparchii v rámci foinicko-arabské satrapie. Zmínky o Edomitech končí v 1. století n. l.. Nejvíce známým Idumejcem byl judský král Herodes I. Veliký (Ukrutný). Za jeho vlády se v Betlémě narodil Ježíš zvaný Kristus.

Související články

• Starověké dějiny Židů
• Palestina