Dezinformace: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m r2.5.2) (robot přidal: uk:Дезінформування; kosmetické úpravy
Řádek 31: Řádek 31:


{{Portály|Politika}}
{{Portály|Politika}}

[[Kategorie:Politologické pojmy]]
[[Kategorie:Politologické pojmy]]
[[Kategorie:Propaganda]]
[[Kategorie:Propaganda]]
Řádek 62: Řádek 63:
[[sv:Desinformation]]
[[sv:Desinformation]]
[[tr:Dezenformasyon]]
[[tr:Dezenformasyon]]
[[uk:Дезінформування]]
[[zh:假情报]]
[[zh:假情报]]

Verze z 28. 2. 2011, 13:37

Dezinformace (z latiny: de = od, informare = vzdělávat, upravovat) je lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti. Je v antagonistickém postavení k pravdivé zprávě.

Dělení

V základním dělení rozlišujeme dezinformace pasivní, kdy dochází k manipulaci již existující informace, ve smyslu jejího zpoždění, zatajení či likvidace. Druhou skupinou jsou dezinformace aktivní, které jsou vyráběny či záměrně pozměňovány.

Použití

V dřívějších dobách byla dezinformace využívána zejména ve válečných konfliktech nebo v rámci výzvědných tajných služeb (špionáže). Příkladem může být klasická varianta dezinformace, kterou uplatnil athénský vojevůdce Themistoklés, když oklamal krále Persie Xerxa I., čímž zvítězil v bitvě u Salamíny roku 480 př. n. l.

V moderní éře je dezinformace šířena také v politickém boji prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Příkladem takové varianty může být falešná zpráva vypuštěná KGB, že AIDS byl vyvinut v rámci vojenského výzkumu Spojených států amerických. Tuto informaci převzaly a vytiskly indické noviny a následně se dezinformace rozšířila do celého světa. V českém prostředí je příkladem klamná zpráva o údajném zabití studenta Martina Šmída na Národní třídě 17. listopadu 1989, kterou inicioval Petr Uhl.

Související články

Literatura

Externí odkazy