Kardanův závěs: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Uacs495 (diskuse | příspěvky)
→‎Kardanův hřídel: Souosé být mohou. Mírně rozšířeno a zpřesněno.
W.Rebel (diskuse | příspěvky)
Řádek 7: Řádek 7:
== Kardanův hřídel ==
== Kardanův hřídel ==
[[Soubor: Universal joint.png |thumb| upright=1.0| Kardanův kloub]]
[[Soubor: Universal joint.png |thumb| upright=1.0| Kardanův kloub]]
Jednodušší zařízení, které se skládá ze dvou navzájem kolmo umístěných vidlic, spojených zkříženými osami, se někdy nazývá '''Kardanův kloub'''. Používá se jako [[spojka (stroj)|spojka]] pro přenos točivého momentu tam, kde osy hnacího a hnaného hřídele mohou být různoběžné, případně se vůči sobě (ve společné rovině) pohybují. (Jednodušší řešení je pružná či Hardyho spojka, kde funkci zkřížených os zastává pružné mezikruží.) Kardanův kloub '''není''' [[Homokinetický kloub|homokinetický]] (stejnoběžný) - otáčí-li se hnací hřídel nějakou úhlovou rychlostí, hnaný se otáčí jinak. V technicky důležitém speciálním případě, kdy se hnací hřídel otáčí konstantní rychlostí, úhlová rychlost hnaného hřídele kolísá tím více, čím více se osy hřídelů odchylují.
Jednodušší zařízení, které se skládá ze dvou navzájem kolmo umístěných vidlic, spojených (ježkem) s zkříženými osami v úhlu 90°, se někdy nazývá '''Kardanův kloub'''. Používá se jako [[spojka (stroj)|spojka]] pro přenos točivého momentu tam, kde osy hnacího a hnaného hřídele mohou být různoběžné, případně se vůči sobě pohybují v rozsahu daném možným úhlem vychýlení kloubu. Kardanův kloub '''není''' [[Homokinetický kloub|homokinetický]] (stejnoběžný); je sice zachován směr otáčení ale vzhledem ke konstrukci kardanova kloubu dochází v půběhu jedné půlotáčky k periodickému rozdílu obvodové rychlosti hnaného hřídele s konstatní rychlostí vzhledem k hnacímu. Jinými slovy, když se hnací hřídel otáčí konstantní rychlostí, úhlová rychlost hnaného hřídele kolísá tím více, čím více se osy hřídelů odchylují.


Nejčastějším použitím je '''Kardanův hřídel''' nebo stručně '''kardan''', například k pohonu zadních kol automobilu. Skládá se ze dvou za sebou řazených Kardanových kloubů, obvykle ještě doplněných úpravou umožňující malou změnu délky hřídele (střední část bývá dělená pomocí drážkovaného spoje). Pokud jsou oba klouby zalomeny o stejný úhel (v absolutní hodnotě, v téže rovině), pak je Kardanův hřídel jako celek homokinetický - odchylky rotace obou kloubů se navzájem ruší.
Nejčastějším použitím je '''Kardanův hřídel''' nebo stručně '''kardan''', například k pohonu zadních kol automobilu. Skládá se ze dvou za sebou řazených Kardanových kloubů, obvykle ještě doplněných úpravou umožňující malou změnu délky hřídele (střední část bývá dělená pomocí drážkovaného spoje). Pokud jsou oba klouby zalomeny o stejný úhel (v absolutní hodnotě, v téže rovině), pak je Kardanův hřídel jako celek homokinetický - odchylky rotace obou kloubů se navzájem ruší.

Jednodušší řešení pro malé úhly vychýlení je [[pružná spojka|pružná]] či [[Hardyho spojka]], kde funkci zkřížených os zastává pružné mezikruží.


==Odkazy==
==Odkazy==

Verze z 24. 2. 2011, 19:16

Setrvačník v Kardanově závěsu

Kardanův závěs je uložení, které umožňuje zavěšenému přístroji volný pohyb ve všech třech osách. Tvoří je tři v sobě umístěné obvykle kovové prstence, spojené otočnými čepy tak, že osy čepů sousedících prstenců jsou navzájem kolmé. Užívá se k zavěšení kompasu, lodního chronometru nebo jiného citlivého zařízení, jehož činnost by změna polohy mohla ovlivnit. Zařízení bylo známo už ve starověku (Filón Byzantský, kolem 230 př. n. l.) a ve středověku, název pochází od italského vědce G. Cardana (1501-1576), který je podrobně popsal.

Jiné použití představuje gyroskop – setrvačník, uložený v Kardanově závěsu (viz obrázek). Protože setrvačník udržuje stálý směr své osy, může se z jeho polohy určovat poloha například letadla, v němž je umístěn.

Kardanův hřídel

Kardanův kloub

Jednodušší zařízení, které se skládá ze dvou navzájem kolmo umístěných vidlic, spojených (ježkem) s zkříženými osami v úhlu 90°, se někdy nazývá Kardanův kloub. Používá se jako spojka pro přenos točivého momentu tam, kde osy hnacího a hnaného hřídele mohou být různoběžné, případně se vůči sobě pohybují v rozsahu daném možným úhlem vychýlení kloubu. Kardanův kloub není homokinetický (stejnoběžný); je sice zachován směr otáčení ale vzhledem ke konstrukci kardanova kloubu dochází v půběhu jedné půlotáčky k periodickému rozdílu obvodové rychlosti hnaného hřídele s konstatní rychlostí vzhledem k hnacímu. Jinými slovy, když se hnací hřídel otáčí konstantní rychlostí, úhlová rychlost hnaného hřídele kolísá tím více, čím více se osy hřídelů odchylují.

Nejčastějším použitím je Kardanův hřídel nebo stručně kardan, například k pohonu zadních kol automobilu. Skládá se ze dvou za sebou řazených Kardanových kloubů, obvykle ještě doplněných úpravou umožňující malou změnu délky hřídele (střední část bývá dělená pomocí drážkovaného spoje). Pokud jsou oba klouby zalomeny o stejný úhel (v absolutní hodnotě, v téže rovině), pak je Kardanův hřídel jako celek homokinetický - odchylky rotace obou kloubů se navzájem ruší.

Jednodušší řešení pro malé úhly vychýlení je pružná či Hardyho spojka, kde funkci zkřížených os zastává pružné mezikruží.

Odkazy

Literatura

  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Kardanův závěs. Sv. 5, str. 391

Související články

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kardanův závěs na Wikimedia Commons


  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.