Konstance Habsburská: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 9. 2. 2011, 22:53

Konstance Habsburská (24. prosince 1588, Graz - 10. července 1631, Varšava) byla dcera arcivévody Karla II. Štýrského, bratra císaře Maxmiliána II. Habsburského, polská a švédská královna, druhá žena Zikmunda III. Vasy, matka krále Jana II. Kazimíra Vasy.

Biografie

Konstance se narodila jako třinácté dítě (osmá dcera) z patnácti potomků habsburského arcivévody Karla II. Štýrského a jeho manželky Marie Anny Bavorské (jež byla jeho sestřenicí), jejími prarodiči z otcovy strany byli Ferdinand I. Habsburský a Anna Jagellonská, z matčiny pak Albert V. Bavorský a polská královna Anna Habsburská.

Konstance vyrůstala obklopena velkou rodinou. Mezi jejími sourozenci byli císař Ferdinand II. Štýrský, Anna Habsburská (manželka polského krále Zikmunda III. Vasy) či španělská královna Markéta Habsburská (manželka španělského krále Filipa III.) Stejně jako jejím sestrám se jí dostalo pečlivé výchovy. Kromě své mateřštiny (němčiny) znala latinu, španělštinu, italštinu i polštinu. (Poslední jazyk se naučila po své korunovaci polskou královnou, nepoužívala ho však často). Byla velmi hudebně nadaná a komponovala drobné skladby; zpěvu ji vyučoval italský skladatel a dirigent Asprilio Pacelli. Byla velmi zbožná a platila za mírnou a dobromyslnou.

Zikmund III. Vasa se s Konstancí oženil 11. prosince roku 1605, více než sedm let po smrti své první ženy Anny, Konstanciny sestry (10. února roku 1598). Nové manželství krále s přísně katolickou sestrou císaře Ferdinanda II. a tím obávaný vliv španělských jezuitů a papežské monarchie způsobilo v Polsku značný politický neklid. Když vypukla třicetiletá válka, stal se Zikmund spojencem katolického císařského domu.

Brzy po svatbě si novomanželka získala vliv na královu politiku. Stala se horlivou zastánkyní Habsburků na polském dvoře, měla vliv na udělování úřadů dvorských, duchovních i senátorských; aby posílíla svou pozici, vdávala své dvorní dámy za významné magnáty. Byla zapálenou katoličkou, účastnila se dvou mší denně, četla modlitební knížky i breviáře. Podporovala literaturu, poesii i výtvarné umění, pro své děti financovala stavbu řady paláců ve Varšavě (nedochoval se ani jeden, buď shořely, nebo byly zničeny).

Během obléhání Smolenska strávila Konstanze dva roky ve Vilniusu. Za jadnoho místního zuřivého požáru zastavila své zachráněné klenoty, aby měla z čeho živit svůj personál. Běhm morové epidemie ve Varšavě zásobovala přes tři měsíce chudé jídlem i ošacením.

Svému nejstaršímu synovi Janu Kazimírovi chtěla zajistit trůn a obejít tak nároky Vladislava, Zikmundova syna z jeho prvního manželství s její sestrou Annou, tento její plán však nevyšel. (Jan Kazimír byl sejmem zvolen králem, ale až po smrti Vladislavově v roce 1648). Konstance počítala i s touto alternativou a koupila Żywiecké panství, aby po její smrti byli její synové zabezpečeni.

Zemřela na mrtvici 10. července roku 1631. Její manželství se Zikmundem platilo za šťastné a její smrt Zikmunda těžce zasáhla.

Anna byla pohřbena v podzemí vasovské kaple ve wawelské katedrále v Krakově.

Potomci

Z manželství Konstance a Zikmunda III. vzešlo sedm potomků, dva z nich však zemřeli v útlém věku.

Jan Kazimír (1607-1608),
Jan II. Kazimír (1609-1672), panoval v letech 1648-1668,
Jan Albert Vasa (1612-1634),
Karel Feriynand (1613-1655),
Alexandr Karel Vasa (1614-1634),
Anna Konstance (1616-1616),
Anna Kateřina Konstance (1619-1651).

Externí odkazy

http://runeberg.org/nfbn/0441.html (švédsky)

Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstance Habsburská na Wikimedia Commons

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 Brzy po svatbě si novomanželka získala vliv na královu politiku. Stala se horlivou zastánkyní Habsburků na polském dvoře, měla vliv na udělování úřadů dvorských, duchovních i senátorských; aby posílíla svou pozici, vdávala své dvorní dámy za významné magnáty. Byla zapálenou [[katolictví|katoličkou]], účastnila se dvou [[mše|mší]] denně, četla modlitební knížky i [[breviář]]e. Podporovala literaturu, poesii i výtvarné umění, pro své děti financovala stavbu řady paláců ve Varšavě (nedochoval se ani jeden, buď shořely, nebo byly zničeny).
-Během [[obléhání]] [[Smolensk]]a strávila Konstanze dva roky ve [[Vilnius]]u. Za jadnoho místního zuřivého {[požár]]u zastavila své zachráněné klenoty, aby měla z čeho živit svůj personál. Běhm [[mor|morové epidemie]] ve Varšavě zásobovala přes tři měsíce chudé jídlem i ošacením.
+Během [[obléhání]] [[Smolensk]]a strávila Konstanze dva roky ve [[Vilnius]]u. Za jadnoho místního zuřivého [[požár]]u zastavila své zachráněné klenoty, aby měla z čeho živit svůj personál. Běhm [[mor|morové epidemie]] ve Varšavě zásobovala přes tři měsíce chudé jídlem i ošacením.
 Svému nejstaršímu synovi [[Jan II. Kazimír Vasa|Janu Kazimírovi]] chtěla zajistit trůn a obejít tak nároky [[Vladislav IV. Vasa|Vladislava]], Zikmundova syna z jeho prvního manželství s její sestrou Annou, tento její plán však nevyšel. (Jan Kazimír byl sejmem zvolen králem, ale až po smrti Vladislavově v roce [[1648]]). Konstance počítala i s touto alternativou a koupila [[Żywiec]]ké panství, aby po její smrti byli její synové zabezpečeni.