Klementina Burgundská: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Ženy za použití HotCat |
m r2.7.1) (robot přidal: fr:Clémence de Bourgogne |
||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
[[Kategorie:Ženy]] |
[[Kategorie:Ženy]] |
||
[[fr:Clémence de Bourgogne]] |
|||
[[nl:Clementia van Bourgondië]] |
[[nl:Clementia van Bourgondië]] |
||
[[vls:Clementia van Bourgondië]] |
[[vls:Clementia van Bourgondië]] |
Verze z 2. 2. 2011, 17:40
otec | Vilém I. Burgundský |
---|---|
matka | Štěpánka |
I. manžel | Robert II. Flanderský |
syn | Vilém |
syn | Balduin VII. Flanderský |
II. manžel | Godfried I. Brabantský |
syn | Joscelin z Lovaně |
Klementina Burgundská (1078-1133[1]) byla hraběnkou flanderskou, hraběnkou z Lovaně a dolnolotrinskou vévodkyní.
Život
Klementina byla jedním z mnoha potomků burgundského hraběte Viléma a Štěpánky, dcery Adalberta Lotrinského. Kolem roku 1090[2] byla provdána za budoucího flanderského hraběte Roberta. Z manželství se narodili dva nebo tři synové a možná i dcera. Dospělosti se dožil pouze nejstarší syn Balduin.
Rytířský[3] hrabě Robert považoval za svou povinnost uržovat v duchu rodinné tradice vztahy k východu, a proto patřil k těm, kteří odpověděli na výzvu papeže Urbana II. a přidal se s nepříliš početným vojskem k první křížové výpravě.[4] Klementina, propagátorka clunyjské reformy, byla po dobu manželovy nepřítomnosti jmenována flanderskou regentkou[1] a po jeho slavném návratu ze Svaté země společně učinili nadání několika církevním institucím.
Robert poslední roky svého života věnoval pendlování mezi znepřátelenými stranami anglického krále[5] a krále francouzského.[6] Byl ušlapán v bitvě u Meaux, když bojoval na straně francouzského Ludvíka VI. proti Theobaldovi z Blois. Flanderského hrabství se ujal syn Balduin.
Okolo roku 1121[7] se Klementina znovu provdala za ovdovělého Godfrieda z Lovaně a porodila mu syna Joscelina. Zdá se, že zemřela po roce 1133.
Odkazy
Reference
- ↑ a b http://fmg.ac
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de
- ↑ FLORI, Jean. Rytíři a rytířství ve středověku. Praha: Vyšehrad, 2008. 253 s. ISBN 978-80-7021-897-6. S. 96-97. Dále jen Rytíři a rytířství ve středověku.
- ↑ HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve svaté zemi. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2. S. 30. Dále jen Křižáci ve Svaté zemi.
- ↑ DUBY, Georges. France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford: Blackwell Publishers, 1991. 360 s. ISBN 0-631-18945-9. S. 360. (anglicky)
- ↑ HALLAM, Elizabeth M; EVERARD, Judith. Capetian France 987-1328. 2. vyd. Harlow ; New York: Longman, 2001. 496 s. ISBN 0-582-40428-2. S. 215. (anglicky)
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de
Literatura
- LEO, Heinrich. Zwölf Bücher niederländischer Geschichten. 1. Die Geschichte der einzelnen niederländischen Landschaften bis zu der Herrschaft des Hauses Burgund. Halle: Eduard Anton, 1832. 951 s. Dostupné online. (německy)
- NICHOLAS, Karen S. Countesses as Rulers in Flanders. In: EVERGATES, Theodore. Aristocratic women in medieval France. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 1999. ISBN 0-8122-1700-4. S. 111-137. (anglicky)
Externí odkazy
- (německy) Genealogie