Klementina Burgundská: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Ženy za použití HotCat
MystBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: fr:Clémence de Bourgogne
Řádek 36: Řádek 36:
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Ženy]]


[[fr:Clémence de Bourgogne]]
[[nl:Clementia van Bourgondië]]
[[nl:Clementia van Bourgondië]]
[[vls:Clementia van Bourgondië]]
[[vls:Clementia van Bourgondië]]

Verze z 2. 2. 2011, 17:40

Příbuzenstvo
otec Vilém I. Burgundský
matka Štěpánka
I. manžel Robert II. Flanderský
syn Vilém
syn Balduin VII. Flanderský
II. manžel Godfried I. Brabantský
syn Joscelin z Lovaně

Klementina Burgundská (1078-1133[1]) byla hraběnkou flanderskou, hraběnkou z Lovaně a dolnolotrinskou vévodkyní.

Život

Klementina byla jedním z mnoha potomků burgundského hraběte Viléma a Štěpánky, dcery Adalberta Lotrinského. Kolem roku 1090[2] byla provdána za budoucího flanderského hraběte Roberta. Z manželství se narodili dva nebo tři synové a možná i dcera. Dospělosti se dožil pouze nejstarší syn Balduin.

Rytířský[3] hrabě Robert považoval za svou povinnost uržovat v duchu rodinné tradice vztahy k východu, a proto patřil k těm, kteří odpověděli na výzvu papeže Urbana II. a přidal se s nepříliš početným vojskem k první křížové výpravě.[4] Klementina, propagátorka clunyjské reformy, byla po dobu manželovy nepřítomnosti jmenována flanderskou regentkou[1] a po jeho slavném návratu ze Svaté země společně učinili nadání několika církevním institucím.

Robert poslední roky svého života věnoval pendlování mezi znepřátelenými stranami anglického krále[5] a krále francouzského.[6] Byl ušlapán v bitvě u Meaux, když bojoval na straně francouzského Ludvíka VI. proti Theobaldovi z Blois. Flanderského hrabství se ujal syn Balduin.

Okolo roku 1121[7] se Klementina znovu provdala za ovdovělého Godfrieda z Lovaně a porodila mu syna Joscelina. Zdá se, že zemřela po roce 1133.

Odkazy

Reference

  1. a b http://fmg.ac
  2. www.genealogie-mittelalter.de
  3. FLORI, Jean. Rytíři a rytířství ve středověku. Praha: Vyšehrad, 2008. 253 s. ISBN 978-80-7021-897-6. S. 96-97. Dále jen Rytíři a rytířství ve středověku. 
  4. HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve svaté zemi. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2. S. 30. Dále jen Křižáci ve Svaté zemi. 
  5. DUBY, Georges. France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford: Blackwell Publishers, 1991. 360 s. ISBN 0-631-18945-9. S. 360. (anglicky) 
  6. HALLAM, Elizabeth M; EVERARD, Judith. Capetian France 987-1328. 2. vyd. Harlow ; New York: Longman, 2001. 496 s. ISBN 0-582-40428-2. S. 215. (anglicky) 
  7. www.genealogie-mittelalter.de

Literatura

  • LEO, Heinrich. Zwölf Bücher niederländischer Geschichten. 1. Die Geschichte der einzelnen niederländischen Landschaften bis zu der Herrschaft des Hauses Burgund. Halle: Eduard Anton, 1832. 951 s. Dostupné online. (německy) 
  • NICHOLAS, Karen S. Countesses as Rulers in Flanders. In: EVERGATES, Theodore. Aristocratic women in medieval France. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 1999. ISBN 0-8122-1700-4. S. 111-137. (anglicky)

Externí odkazy