Kapalnění: Porovnání verzí
Vyprázdnění stránky |
m Editace uživatele 85.70.78.240 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je KamikazeBot |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{různé významy|redirect=kondenzace|druhý=termínu z chemie|stránka=kondenzace (chemie)}} |
|||
'''Kapalnění''' neboli '''kondenzace''' je [[skupenství|skupenská]] přeměna, při které se [[plyn]] mění na [[Kapalina|kapalinu]]. |
|||
Kondenzace (kapalnění) je děj, který je opakem [[vypařování]]. |
|||
== Vlastnosti == |
|||
Zkapalněné plyny, zvláště pak [[dusík]] a [[Helium|hélium]], se používají jako chladicí médium např. v [[lékařství]], pro chlazení [[detektor záření|detektorů záření]], [[supravodivost|supravodivých]] [[cívka|cívek]] aj. Pro [[průmysl]]ové zkapalňování plynů se používají tzv. [[zkapalňovač]]e. |
|||
Ke zkapalňování [[nasycená pára|nasycené páry]] dochází snížením její teploty nebo zvýšením [[tlak]]u (tedy přiblížením částic plynu blíže k sobě). Při zkapalňování se uvolňuje [[skupenské teplo kondenzační]], jehož hodnota je rovna [[skupenské teplo výparné|skupenskému teplu výparnému]]. |
|||
Při snižování [[objem]]u se přehřátá pára mění v [[nasycená pára|nasycenou]] a začíná kondenzovat na tzv. ''[[kondenzační jádro|kondenzačních jádrech]]''. Kondenzační jádra mohou být [[částice]] [[prach]]u, [[iont]]y apod. Pokud pára kondenzuje na kondenzačních jádrech, je kapalina v [[pára|páře]] [[disperze|dispergována]] (rozptýlena) jako [[mlha]]. Nasycená pára je pak s kapalinou v [[termodynamická rovnováha|rovnováze]]. Směs nasycené páry a kapalinové mlhy se nazývá ''[[mokrá pára|mokrou parou]]''. |
|||
Pokud se v páře nevyskytují kondenzační jádra, dochází ke srážení páry až při vyšších tlacích (u vodních par až čtyřikrát větších), než by odpovídalo kondenzaci. Takové páry se nacházejí v nestabilním stavu a nazývají se '''přesycené páry'''. |
|||
== Příklad == |
|||
Příkladem může být kondenzace [[voda|vody]]. [[Molekula]] vody je složena ze dvou [[atom]]ů [[vodík]]u a jednoho atomu [[kyslík]]u. Vodní molekuly se volně pohybují ve vzduchu a občas dochází k jejich srážkám. Když se dvě molekuly vody srazí, opět se odrazí, ale pokud začne klesat [[teplota]], molekuly mají méně [[energie]] a začnou se tedy pohybovat pomaleji. Jakmile klesne teplota na [[teplota rosného bodu|teplotu rosného bodu]], pohybují se molekuly natolik pomalu, že se spolu naváží. [[Vazba]] vzniká mezi atomy jednoho vodíku a atomem kyslíku. Vodní molekuly se spojují v krátké řady, což následuje přeměněním vodní páry v tekutinu. Při spojení dochází k [[tepelné záření|vyzáření]] části [[teplo|tepla]] v podobě [[Entalpie|latentního tepla]], což má za následek oteplení okolního prostředí. Pokud dojde k navázání dostatečného množství molekul, vzniká [[dešťová kapka]], která se snáší na [[zemský povrch]] v podobě [[déšť|deště]]. |
|||
== Související články == |
|||
{{Wikislovník|kondensace}} |
|||
{{Wikislovník|kondenzace}} |
|||
* [[Termodynamika]] |
|||
* [[Kondenzační jádro]] |
|||
* [[Skupenské teplo kondenzace]] |
|||
* [[Měrné skupenské teplo kondenzace]] |
|||
* [[Vypařování]] |
|||
* [[Fázový přechod]] |
|||
[[Kategorie:Termodynamika]] |
|||
[[Kategorie:Chlazení]] |
|||
[[ar:تكثيف]] |
|||
[[ast:Condensación]] |
|||
[[az:Kondensasiya]] |
|||
[[bat-smg:Kondensacėjė]] |
|||
[[ca:Condensació]] |
|||
[[cy:Cyddwyso]] |
|||
[[da:Kondensering]] |
|||
[[de:Kondensation]] |
|||
[[el:Συμπύκνωση]] |
|||
[[en:Condensation]] |
|||
[[es:Condensación (física)]] |
|||
[[et:Kondensatsioon]] |
|||
[[eu:Kondentsazio]] |
|||
[[fa:میعان]] |
|||
[[fi:Tiivistyminen]] |
|||
[[fr:Condensation]] |
|||
[[gl:Condensación]] |
|||
[[he:התעבות]] |
|||
[[ht:Kondansasyon]] |
|||
[[id:Kondensasi]] |
|||
[[it:Condensazione]] |
|||
[[ja:結露]] |
|||
[[ko:응축]] |
|||
[[lt:Kondensacija]] |
|||
[[lv:Kondensācija]] |
|||
[[ms:Pemeluwapan]] |
|||
[[nl:Condensatie]] |
|||
[[nn:Kondensasjon]] |
|||
[[no:Kondensasjon]] |
|||
[[pl:Skraplanie]] |
|||
[[pt:Condensação]] |
|||
[[ro:Condensare]] |
|||
[[ru:Конденсация]] |
|||
[[simple:Condensation]] |
|||
[[sk:Skvapalňovanie]] |
|||
[[sl:Kondenzacija]] |
|||
[[sr:Кондензација]] |
|||
[[sv:Kondensation]] |
|||
[[ta:குளிர்வித்தல்]] |
|||
[[th:การควบแน่น]] |
|||
[[uk:Конденсація]] |
|||
[[yi:קאנדענסירונג]] |
|||
[[zh:凝結]] |
|||
Verze z 28. 1. 2011, 12:16
Kapalnění neboli kondenzace je skupenská přeměna, při které se plyn mění na kapalinu.
Kondenzace (kapalnění) je děj, který je opakem vypařování.
Vlastnosti
Zkapalněné plyny, zvláště pak dusík a hélium, se používají jako chladicí médium např. v lékařství, pro chlazení detektorů záření, supravodivých cívek aj. Pro průmyslové zkapalňování plynů se používají tzv. zkapalňovače.
Ke zkapalňování nasycené páry dochází snížením její teploty nebo zvýšením tlaku (tedy přiblížením částic plynu blíže k sobě). Při zkapalňování se uvolňuje skupenské teplo kondenzační, jehož hodnota je rovna skupenskému teplu výparnému.
Při snižování objemu se přehřátá pára mění v nasycenou a začíná kondenzovat na tzv. kondenzačních jádrech. Kondenzační jádra mohou být částice prachu, ionty apod. Pokud pára kondenzuje na kondenzačních jádrech, je kapalina v páře dispergována (rozptýlena) jako mlha. Nasycená pára je pak s kapalinou v rovnováze. Směs nasycené páry a kapalinové mlhy se nazývá mokrou parou.
Pokud se v páře nevyskytují kondenzační jádra, dochází ke srážení páry až při vyšších tlacích (u vodních par až čtyřikrát větších), než by odpovídalo kondenzaci. Takové páry se nacházejí v nestabilním stavu a nazývají se přesycené páry.
Příklad
Příkladem může být kondenzace vody. Molekula vody je složena ze dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Vodní molekuly se volně pohybují ve vzduchu a občas dochází k jejich srážkám. Když se dvě molekuly vody srazí, opět se odrazí, ale pokud začne klesat teplota, molekuly mají méně energie a začnou se tedy pohybovat pomaleji. Jakmile klesne teplota na teplotu rosného bodu, pohybují se molekuly natolik pomalu, že se spolu naváží. Vazba vzniká mezi atomy jednoho vodíku a atomem kyslíku. Vodní molekuly se spojují v krátké řady, což následuje přeměněním vodní páry v tekutinu. Při spojení dochází k vyzáření části tepla v podobě latentního tepla, což má za následek oteplení okolního prostředí. Pokud dojde k navázání dostatečného množství molekul, vzniká dešťová kapka, která se snáší na zemský povrch v podobě deště.
Související články
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“. CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.