Fjodor I.

Fjodor I. Ivanovič

Fjodor I. Ivanovič, zvaný "Blažený" (11. května 1557 v Moskvě–7. ledna 1598 tamtéž), byl ruský car a velkokníže moskevský v letech 1584-1598, třetí syn Ivana IV., poslední z dynastie Rurikovců. Skutečnou moc ve státě však držel Boris Godunov, bývalý rádce jeho otce Ivana IV. a Fjodorův švagr v jedné osobě.

Fjodor byl třetím synem cara Ivana IV., zvaného "Hrozný", a jeho první ženy Anastasije Romanovny.

Nedlouho (cca rok a půl) před svou smrtí car Ivan, pověstný svou nevyrovnanou, krutou a násilnickou povahou, zabil v návalu vzteku svého syna Ivana, následníka trůnu. Tím dnem - 19. listopadu 1582 - se stal následníkem trůnu carevič Fjodor. Na trůn usedl po smrti svého otce (8. března 1584) jako dvacetiletý mladík, který - podle slov samotného Ivana Hrozného byl "asketa a nemluva, narozený spíš pro klášter než pro panování".

Fjodor se oženil s Irinou Fjodorovnou Godunovovou, s níž měl jedinou dceru, Feodosiji Fjodorovnu (nar. 1594), která však zemřela jako nemluvně v devíti měsících věku. Tím skončila moskevská linie dynastie Rurikovců (potomci Ivana I. Kality).

Většina historiků se domnívá, že Fjodor nebyl způsobilý k panovnické funkci, podle některých údajů byl chatrného zdraví a slabého ducha. V každém případě se jen nepatrně účastnil na vládě země, která zcela přešla do rukou jeho nejprve rádce, posléze švagra Borise Godunova, od roku 1587 fakticky jediného vládce státu a po Fjodorově smrti jeho nástupce. Postavení Borise Godunova bylo na carském dvoře natolik významné, že zámořští diplomaté žádali o audienci jmenovitě u něj; jeho vůle byla zákonem. Fjodor byl carem, Boris vládcem - to věděli všichni na Rusi i za hranicemi.

Významné události za panování Fjodora Ivanoviče

• 1584: Donští kozáci odpřisáhli Fjodoru Ivanoviči věrnost
• 1586: ruský zbrojíř Andrej Čochov odlil dělo "Car-puška"
• 1589: ustavení patriarchátu v Rusku; prvním patriarchou se stal Jov, spolupracovník Borise Godunova. Třebaže Fjodor Ivanovič nebyl uznán za svatého, patriarcha Jov ho za něj považoval a sestavil jeho životopis.
• 1590-1593: rusko-švédská válka. Rusko dobylo zpět města Jam, Ivangorod, Koporje, Korela (Priozersk)

Vztah k dynastii Romanovců

Zakladatel dynastie Romanovců, Michail Fjodorovič, byl prasynovcem Fjodora I. (matka Fjodora I., Anastasija Romanovna, byla sestrou Michailova děda, Nikity Romanoviče Zacharjina); na tomto příbuzenství založili Romanovci své nároky na trůn.

Ruští panovníci
Předchůdce:	1584 - 1598 Fjodor I.	Nástupce:

• V tomto článku byl použit překlad textu z článku Фёдор I Иоаннович na ruské Wikipedii.