Námořní mina

Námořní miny na břehu estonského ostrova Naissaar

Námořní mina je zbraň sloužící k pasivnímu ničení námořních sil nepřítele, k ochraně nebo naopak blokádě přístavů a přístupových tras nebo k vytvoření bezpečných zón či naopak minových přehrad. První námořní minu sestrojil Američan David Bushnell a k jejímu prvnímu použití došlo roku 1777 proti anglickým lodím blokujícím přístav Filadelfie.

Na místo určení dopravují miny lodě minonosky, letadla nebo ponorky. Miny mohou plavat na hladině nebo pod ní (ať už volně, nebo s ukotvením ke dnu), či být položeny na dně. Podle způsobu aktivace se rozlišují miny kontaktní (iniciované nárazem), magnetické (iniciované magnetickým polem proplouvající lodi), akustické (reagující na zvuk lodního šroubu), tlakové nebo odpalované na dálku. Některé miny mohou kombinovat více způsobů inicializace, což znesnadňuje jejich likvidaci. Miny mohou být rovněž vybaveny časovačem, který je po určité době deaktivuje a čitačem, který inicializuje minu až po určitém množství podnětů (k explozi tak například dojde až když nad stejnou minu najede pátá loď).

K odstraňování min slouží speciální lodě zvané minolovky.

Z námořních min se v 19. století přidáním pohonné a řídící jednotky postupně vyvinula další zbraň – torpédo (název torpédo se tehdy používal i pro miny).

Související články

• Minonoska
• Minolovka
• Pozemní mina

Galerie námořní mina na Wikimedia Commons Šablona:Pahýl - zbraně

Portály: Loďstvo