Hradiště (Znojmo)

Znak (původně pečetní znamení) městečka

Hradiště sv. Hypolita nebo správněji Hippolyta (též Znojmo-Hradiště; německy Pöltenberg/Pildinberg) je původně samostatná obec (městečko), od r. 1920 součást města Znojma. V prostoru obce se nacházelo významné výšinné velkomoravské hradiště (archeologická lokalita).

Poloha

Obec i původní hradiště nalezneme při západním okraji města Znojma, na dohled od znojemského hradu i známé rotundy sv. Kateřiny. Od centra města dělí lokalitu hluboké údolí Gránického potoka. S městem je Hradiště spojeno asi tři kilometry dlouhou silnicí. Prostor původního pravěkého a raně středověkého hradiště je dnes prakticky celý zastavěn, a to jak novodobými rodinnými domky, tak i historickými budovami kláštera a proboštství Křížovníků s červenou hvězdou a kostelem sv. Hypolita.

Geograficky se celá obec i velkomoravská pevnost nacházejí na vrcholku strategicky důležité skalní ostrožny, která se vypíná do výšky 332 m n. m. Ze tří stran je chráněna hluboce zaříznutým údolím řeky Dyje a Gránického a Pivovarského potoka, takže poněkud otevřená je jedině směrem na severozápad.

Osídlení v pravěku

Výhodná poloha místa lákala člověka k usídlení již od pravěku. Nacházíme zde proto artefakty z pozdní doby kamenné, z doby bronzové a starší i mladší doby železné. V pozdní době bronzové (podolská kultura) zde zřejmě poprvé vyrostlo opevnění – cca 4 m široká hradba zepředu zpevněná kůlovou palisádou. Osídlení místa pokračovalo i ve starší době římské. Z tohoto období byly nalezeny sídlištní objekty i žárové pohřebiště.

Velkomoravské hradiště

Předvelkomoravské období a doba Velké Moravy

Význam lokality stoupal v období předvelkomoravském, největšího rozkvětu však pevnost dosáhla za časů Velké Moravy. Tehdy se stala důležitým mocenským centrem celé jihozápadní Moravy. Patrně v 9. století bylo Hradiště nově opevněno za využití pozůstatků pozdně bronzové hradby. Nová fortifikace sestávala z příkopu (široký až 10 metrů, hluboký 3,4 metru, místy sekaný do skály) a mohutné hradby s dřevěnou konstrukcí z příčných i podélných břeven. Hradba měla přinejmenším v některých místech kamennou čelní plentu. Její součástí byly také srubové komory o rozměrech 3 × 3 metry. Celý opevněný areál měl rozlohu 20 ha, což jej řadí k největším velkomoravským hradům. Vnitřní hradbou a příkopem byl rozdělen na dvě poloviny – na západní předhradí a na vnitřní hrad ve východní části lokality. Přesná doba vzniku hradby zatím není určena. Dendrodata získaná z vnější (západní) hradby hovoří pro období po r. 881, vnitřní hradba vznikla patrně dříve.

Do dnešních dnů se zachovala jen krátké části valu i příkopu. Jejich větší část byla v průběhu času zničena zemědělskou a stavební činností, takže v terénu je jejich průběh už téměř neznatelný. Lépe dochované jsou jen jižní a východní úseky opevnění vnitřního hradu a malá část západní hradby předhradí.

Vyvrácení hradiště Maďary a období středověku

Proboštství

Znak proboštství

Zánik opevnění spadá patrně do doby kolem roku 950, kdy bylo podle pozdní tradice Hradiště dobyto a vypáleno Maďary. Tomu odpovídají i výsledky archeologického průzkumu. Podle nich hradba zanikla při velikém požáru. Popisovanou událost datuje do poloviny 10. století nález šperků, objevených spolu s nepohřbenou ženou – bojovnicí pod sesutým tělesem hradby.

I po vyvrácení Maďary přetrvávalo na Hradišti osídlení a lokalitě také zůstalo její dominantní postavení v oblasti. To se změnilo v první polovině 11. století, kdy byl v těsné blízkosti, na protější straně údolí, vybudován knížetem Břetislavem nový, menší hrad, kolem něhož později vzniklo dnešní město Znojmo. Břetislavský hrad převzal správní funkci a význam Hradiště coby světského centra tak zanikl. Zůstala mu však funkce střediska církevního – ve 13. století zde byl vybudován románský kostel (na základech původně snad velkomoravské rotundy) a založeno proboštství řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Např. r. 1577 tu jako probošt působil Martin Medek z Mohelnice. Roku 1759 zde zemřel litoměřický biskup Mořic Adolf Sachsen-Zeits.

Nálezy

Z předvelkomoravského období pocházejí mimo jiné nálezy ostruh s háčky, soubor šperků i nástrojů a kolekce keramických zlomků i celých nádob. Odkryto bylo rovněž množství objektů výrobního charakteru i běžných obydlí. Výjimečným je nález kompletní kamenné pece.

Soubor nálezů z období Velké Moravy a z doby po jejím zániku zahrnuje nádoby a jejich zlomky, šperky, kovové a kostěné nástroje, výrobní i sídlištní objekty, samostatné hroby v sídlištním areálu a dvě pohřebiště.

Údajná kamenná církevní architektura

Související informace naleznete také v článku Kostel I (Znojmo-Hradiště).

V devadesátých letech 20. století byly na Hradišti odkryty základy dvou staveb, které vedoucí výzkumu Bohuslav Klíma mladší interpretoval jako pozůstatky velkomoravské kamenné církevní architektury.

Prvním z objektů má být jednolodní kostelík s pravoúhlým kněžištěm, jehož údajné základy se nacházejí v areálu bývalého proboštského statku. Interpretace těchto základů jako pozůstatků církevní stavby z 9. století však není mezi archeology přijímána bezvýhradně (důvodem je složitá nálezová situace, torzovitost získaných poznatků a absence většího množství hrobů, které podle dnes přijímaných názorů zpravidla doprovázejí velkomoravské církevní stavby).

Druhou z údajných velkomoravských staveb je rotunda nacházející se pod základy dnešního chrámu sv. Hypolita. Její přesná podoba je dnes už nezjistitelná, jednalo se však o stavbu minimálně s jednou apsidou. Obklopovalo ji poměrně rozsáhlé pohřebiště s několika horizonty hrobů. Nejmladší roby spadají až do období 18. století. Nejstarší hroby doprovázela kolekce různých šperků a dalšího inventáře. Tyto nálezy spolehlivě datují nejstarší horizont hrobů do 9. století. Vedoucí výzkumu Bohuslav Klíma mladší proto datuje rotundu na základě zmíněných hrobů také do tohoto období. Zatímco samotná existence rotundy je obecně uznávána, její velkomoravský původ je někdy zpochybňován a uvažuje se o pozdějším období výstavby.

Pohřebiště

Související informace naleznete také v článku Pohřebiště ve Znojmě - Hradišti.

V roce 2007 bylo při západním okraji hradiště, mimo vlastní opevněnou plochu, objeveno rozsáhlé kostrové pohřebiště. Do roku 2009 na něm bylo prozkoumáno přes 180 hrobů, které se nacházely při (pravděpodobném) východním okraji celé nekropole. Nálezy z hrobových celků jsou zařaditelné do druhé poloviny devátého století a do první půle století desátého.

Dějiny archeologického bádání na Hradišti

Archeologický výzkum Znojma-Hradiště prošel několika etapami. První výzkumy uskutečnil Jaroslav Palliardi již v letech 1891–1896 a po něm František Vildomec ve třicátých letech 20. století. Po druhé světové válce zde od roku 1949 prováděl systematické zkoumání František Kalousek. Pod jeho vedením zde získávalo zkušenosti několik později proslulých archeologů - např. Bořivoj Dostál nebo Vladimír Podborský. V roce 1957 však byl výzkum na lokalitě ukončen, patrně proto, že neposkytl nálezy takového druhu, jaké byly původně očekávány (velkomoravská kamenná církevní architektura a bohatě vybavené pohřebiště – podobně jako v tehdy intenzivně zkoumaných Mikulčicích či Starém Městě). Kalouskovy výzkumy přinesly poznatky zejména o průběhu a charakteru opevnění.

Až do poloviny 80. let tak stálo Znojmo-Hradiště mimo veškerý zájem archeologů a celá lokalita byla devastována rozsáhlou výstavbou, které nepředcházel žádný výzkum. Teprve roku 1986 nastala změna a na místo se vrátil stálý archeologický dohled v osobě archeologa Bohuslava Klímy ml. Ten působil zprvu jako zaměstnanec archeologického ústavu akademie věd. Od roku 1993 až do současnosti vede tento badatel výzkum coby pedagog Masarykovy univerzity, konkrétně katedry historie pedagogické fakulty. Jedná se tak o jediný výzkum v celé ČR, který provádí katedra historie (a nikoli katedra archeologie). Výzkum má podobu zejména záchranných a předstihových sond, které se soustřeďují do vnitřního prostoru opevnění, kde vzhledem k existenci zástavby neustále probíhá poměrně intenzivní stavební činnost.

Odkazy

Související články

• Bohuslav Klíma mladší
• Pohřebiště ve Znojmě - Hradišti
• Kostel I (Znojmo-Hradiště)
• Velkomoravská říše
• Kostel svatého Hypolita (Znojmo)

Externí odkazy

• Územně identifikační registr ČR
• Katastrální mapa Znojma-Hradiště na webu ČÚZK
• Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Znojma-Hradiště v roce 1824
• Archeologické výzkumy na Hradišti sv. Hypolita – webové stránky archeologického výzkumu Katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity
• Na Klímu nikdo nemá – oficiální stránky neoficiálního fanclubu Bohuslava Klímy, vedoucího archeologických výzkumů na Hradišti sv. Hypolita
• Znojmo-Hradiště (osada)
• Hradiště svatého Hypolita na Wikimapy.cz
• Římskokatolická farnost Znojmo-Hradiště
• Studánka Samaritánka/Pivcův pramen

Související ze 77 divů Znojma na webu města Znojma

• 4. Chrám sv. Hippolyta a klášter křížovníků s červenou hvězdou
• 11. Křížová cesta a kostel sv. Antonína Paduánského na Hradišti
• 24. Fortifikace na Hradišti sv. Hippolyta
• 73. Cholerová kaple na Hradišti a geologická zajímavost „U oveček“