Problém tří těles: Porovnání verzí
m robot přidal: ca:Problema dels tres cossos |
m This article is about the n-body problem. |
||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
[[he:בעיית שלושת הגופים]] |
[[he:בעיית שלושת הגופים]] |
||
[[it:Problema dei tre corpi]] |
[[it:Problema dei tre corpi]] |
||
[[ja:多体問題]] |
|||
[[ko:다체문제]] |
[[ko:다체문제]] |
||
[[nl:Drielichamenprobleem]] |
[[nl:Drielichamenprobleem]] |
||
Verze z 27. 12. 2010, 23:47
.gif)
Problém tří těles je úloha nebeské mechaniky, jejímž cílem je spočítat, a tak předpovědět pohyb tří těles, které se navzájem gravitačně ovliňují. Původní problém tří těles se vztahoval k řešení pohybu soustavy Slunce-Země-Měsíc. Poprvé ho již roku 1687 ve svých Principiích rozebíral Isaac Newton.
Obecný problém tří těles je analyticky velmi těžko řešitelný, dlouho se nevědělo, zda vůbec řešitelný je. Teprve roku 1912 finský matematik Karl Frithiof Sundman ukázal, že existuje řešení ve tvaru mocninné řady. Řešení vykazuje známky chaotického chování bez zjevné periody. Bohužel Sundmanova řada konverguje velmi pomalu, takže je pro reálné výpočty nepoužitelná. Problém se tedy musí řešit některou z numerických metod.
O něco jednodušeji se dají řešit omezené problémy tří těles, například, když jedno těleso má oproti ostatním zanedbatelnou hmotnost (to znamená, že pohyb alespoň jednoho ze dvou ostatních jím není ovlivňován). Takové zjednodušení lze použít pro soustavy Slunce-Země-Měsíc. Měsíc prakticky neovlivňuje pohyb Slunce okolo společného těžiště celé soustavy.
Při hledání řešení omezeného problému tří těles objevil v roce 1772 Joseph Louis Lagrange librační centra. V 80. letech 19. století se studium omezeného problému tří těles Henrim Poincarém stalo základem pro teorii chaosu.