Oxid arsenitý: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Otrava arsenikem: požadavek na zdroj
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m Robot: Removing template: Prudký jed
Řádek 47: Řádek 47:
}}
}}



{{Prudký jed}}
'''Oxid arsenitý''', známý také pod [[triviální název|triviálním názvem]] '''arsenik''' nebo '''otrušík''', případně pod staršími českými jmény '''utrejch''' nebo '''utrých''', je jeden ze tří [[Oxidy|oxid]]ů [[arsen]]u. Setkáváme se s ním nejčastěji v podobě bílého krystalického nebo amorfního prášku nebo hrudek. Jedná se o látku bez zápachu, velmi [[toxicita|toxickou]]. Arsen má rovněž [[karcinogen]]ní účinky, tudíž může při dlouhodobé otravě dojít k rozvoji [[nádor]]ů, např. rakoviny kůže, plic nebo jater.
'''Oxid arsenitý''', známý také pod [[triviální název|triviálním názvem]] '''arsenik''' nebo '''otrušík''', případně pod staršími českými jmény '''utrejch''' nebo '''utrých''', je jeden ze tří [[Oxidy|oxid]]ů [[arsen]]u. Setkáváme se s ním nejčastěji v podobě bílého krystalického nebo amorfního prášku nebo hrudek. Jedná se o látku bez zápachu, velmi [[toxicita|toxickou]]. Arsen má rovněž [[karcinogen]]ní účinky, tudíž může při dlouhodobé otravě dojít k rozvoji [[nádor]]ů, např. rakoviny kůže, plic nebo jater.


Verze z 22. 12. 2010, 16:40

Šablona:Infobox Chemická sloučenina


Oxid arsenitý, známý také pod triviálním názvem arsenik nebo otrušík, případně pod staršími českými jmény utrejch nebo utrých, je jeden ze tří oxidů arsenu. Setkáváme se s ním nejčastěji v podobě bílého krystalického nebo amorfního prášku nebo hrudek. Jedná se o látku bez zápachu, velmi toxickou. Arsen má rovněž karcinogenní účinky, tudíž může při dlouhodobé otravě dojít k rozvoji nádorů, např. rakoviny kůže, plic nebo jater.

Připravuje se oxidací kovového práškového arsenu vzdušným kyslíkem při zahřívání na vyšší teplotu:

4 As + 3 O2 → As4O6,

případně žíháním arsenových rud za přístupu vzduchu, např. arsenopyritu:

4 FeAsS + 10 O2 → 2 Fe2O3 + As4O6 + 4 SO2,

přičemž čistý oxid arsenitý sublimuje při teplotě 315 °C (za normálního tlaku).

Oxid arsenitý se vyskytuje ve třech modifikacích: krystalizuje jednak v krychlové, jednak v jednoklonné soustavě, nebo jako amorfní forma. V roztoku a v plynné fázi se vyskytuje v dimerní formě (viz tabulka); teprve při zahřátí par nad 1800 °C se mění v monomerní formu sumárního vzorce As2O3. Je slabě rozpustný ve vodě a dobře rozpustný v kyselině chlorovodíkové za vzniku chloridu arsenitého:

As4O6 + 12 HCl → 4 AsCl3 + 6 H2O

Oxid arsenitý je amfoterní, tzn. rozpouští se v kyselinách i v silných zásadách, např. hydroxidu draselném za vzniku solí kyseliny arsenité, arsenitanů, v tomto případě arsenitanu tridraselného:

As4O6 + 12 KOH → 4 K3AsO3 + 6 H2O.

Kyslíkem se dále oxiduje na oxid arseničný:

As4O6 + 2 O2 → As4O10.

V přírodě se oxid arsenitý nachází ve formě minerálů arsenolitu, tzv. arsenový květ (krychlová modifikace) a claudetitu (jednoklonná modifikace).

Použití

V minulosti nacházel velmi široké uplatnění:

Oxid arsenitý se v současnosti již k těmto účelům nevyužívá, zejména z důvodu jeho toxicity, karcinogenity a nepříznivého vlivu na přírodní prostředí.

Otrava arsenikem

Otrava arsenikem je nejčastějším případem otravy sloučeninami arsenu. Přibližně 1000 let byl arsenik užíván jako jed na hlodavce, protože je bezbarvý, bez chuti a zápachu. Na přelomu 19. a 20. století byl užíván v medicíně jako Fowlerův roztok (Liquor Kalii arsenicosi) v jednoprocentní směsi s uhličitanem draselným, zejména k léčení kožních onemocnění. Při předávkování tento koktejl způsoboval vleklou (chronickou) otravu.

Smrt nastává po požití 0,3 g arseniku (s ohledem na individuální stav osoby). Při dostatečně velké dávce nastává smrt během několika hodin. Smrtelná dávka (LD50) je 20 mg/kg.[zdroj?]

Příznaky otravy

Příznaky akutní otravy jsou bolest břicha, nucení ke zvracení a třes. Při požití menší dávky nebo při vleklé otravě nastupují příznaky apatie, zvracení, průjem, později dehydratace, selhání ledvin. Pokud postižená osoba přežije toto období, dochází k trvalému poškození jater a nervového systému (polyneuropatie).

Jinými běžnými příznaky vleklé otravy jsou:

  • kožní změny
  • zánět středního ucha
  • bolesti břicha
  • průjmy
  • poruchy periferní cirkulace krve
  • úbytek míšní hmoty
  • padání vlasů
  • pruhy na nehtech a jejich lámavost

V místech, kde byly podzemní vody, užívané jako zdroj pitné vody, bohaté na sloučeniny arsenu, je známo, že organismus místních obyvatel si na nadměrný přísun arsenu do těla zvykl a projevy chronické otravy s buď neprojevily vůbec, nebo byly jen velmi mírné. Dnes je tento jev díky chemické kontrole zdrojů vody velmi vzácný. Může se však objevit tam, kde nebylo správně naloženo s uzavřenými důlními díly; příkladem může být výskyt arsenu ve vodě a půdě u Kutné Hory jako důsledek unikající vody z bývalého dolu na Kaňku.[1]

Léčení

  • vypumpování žaludku s dodatkem magnesia
  • podání protijedu metallorum Sautera
  • léčení následného porušení elektrolytické rovnováhy těla, nízkého krevního tlaku aj.

Regulace

V lednu 2010 byl Evropskou agenturou pro chemické látky zařazen na kandidátský seznam nebezpečných látek vzbuzujících mimořádní obavy pro autorizaci dle směrnice REACH.[2]

Reference

  1. ↑ Výsledky screeningu možné zátěže arsenem a kadmiem obyvatel Kutné Hory provedené v listopadu 2000 v Malíně
  2. ↑ Miroslav Šuta: REACH: 14 nebezpečných chemických látek přidáno na "černou listinu" , respekt.cz, 24. ledna 2010

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 
Oxidy s prvkem v oxidačním čísle III.
Oxid hlinitý (Al2O3) • Oxid antimonitý (Sb2O3) • Oxid arsenitý (As2O3) • Oxid bismutitý (Bi2O3) • Oxid boritý (B2O3) • Oxid ceritý (Ce2O3) • Oxid chromitý (Cr2O3) • Oxid dusitý (N2O3) • Oxid erbitý (Er2O3) • Oxid gadolinitý (Gd2O3) • Oxid gallitý (Ga2O3) • Oxid holmitý (Ho2O3) • Oxid inditý (In2O3) • Oxid železitý (Fe2O3) • Oxid lanthanitý (La2O3) • Oxid lutecitý (Lu2O3) • Oxid měditý (Cu2O3) • Oxid niklitý (Ni2O3) • Oxid fosforitý (P4O6) • Oxid promethitý (Pm2O3) • Oxid rhoditý (Rh2O3) • Oxid samaritý (Sm2O3) • Oxid skanditý (Sc2O3) • Oxid stříbrno-stříbřitý (AgO2) • Oxid stříbřitý (Ag2O3) • Oxid terbitý (Tb2O3) • Oxid thallitý (Tl2O3) • Oxid thulitý (Tm2O3) • Oxid titanitý (Ti2O3) • Oxid wolframitý (W2O3) • Oxid vanaditý (V2O3) • Oxid ytterbitý (Yb2O3) • Oxid yttritý (Y2O3) • Oxid zlatitý (Au2O3) • Oxid chloritý (Cl2O3) • Oxid americitý (Am2O3)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oxid_arsenitý&oldid=6236309“